Německu a Francii se nelíbí vzrůstající britský vliv na zahraniční politiku EU

Berlín a Paříž jsou znepokojeny tím, že „ministryně zahraničí“ Britka Catherine Ashton, která je zodpovědná za zřizování nové diplomatické služby Evropské unie, upřednostňuje v obsazování diplomatických a úřednických postů své krajany nebo osoby, které se těší podpoře Londýna. Napsal to britský list Guardian.

Německo osnuje plány, jak snížit stále sílící vliv Velké Británie v unijní zahraniční politice. I tak by se dalo shrnout vyznění článku, který dnes (1. března) zveřejnil britský Guardian. Ve svém tvrzení se list odvolává na dokumenty německého ministerstva zahraničí, které se mu podařilo získat a které obsahují analýzu dosavadního vytváření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Ta spadá na bedra vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.  

„Zvyšující se vliv Velké Británie (v EEAS) je zcela evidentní,“ nechává britský deník nahlédnout do dokumentu, který vliv Londýna označuje za „nepřiměřený“. Německo, se kterým obavy z britské dominance v Unii sdílí i Francie, se tak podle autora článku strachuje, že většinu klíčových pozic v nové evropské diplomatické službě obsadí Britové nebo diplomaté, kteří jsou vůči Británii loajální. Tuto obavu pravděpodobně přiživila i samotná šéfka diplomacie Catherine Ashton, která nedávno na post velvyslance EU v Afghánistánu jmenovala Vygandase Ušackase, bývalého litevského ministra zahraničí, který se těší velké podpoře Spojeného království. 

Vedle faktu, že samotná „ministryně zahraničí EU“, jak se její pozice někdy zkracuje, pochází z britských ostrovů, leží oběma zmíněným státům v žaludku i to, že v jejím 12-ti členném týmu působí hned čtyři Britové.   

Sto dní v úřadu

Německo-francouzská kritika, které se baronce Ashton dostalo v souvislosti s vytvářením nové unijní diplomatické služby, není během sto dnů, které zakrátko uplynou od chvíle, kdy se hlavy členských států a vlád EU jednomyslně shodly nad výběrem britské kandidátky na post „unijní ministryně zahraničí“, ničím novým.  

Prakticky po celou dobu, co nová šéfka unijní diplomacie působí v tomto úřadu, jsou její kroky členskými státy bedlivě střeženy a sebemenší zaváhání je okamžitě trestáno. Na mušku členských zemí, především již zmiňované Francie, se tak dostala barončina nepružná reakce po lednovém zemětřesení na karibském Haiti a také například to, že místo setkání ministrů obrany členských států Unie, které se konalo minulý týden na Mallorce, Ashton upřednostnila návštěvu inauguračního ceremoniálu nového ukrajinského prezidenta Janukoviče (EurActiv 26.2.2010).  

„Lady Ashton se během prvních měsíců ocitla pod nezvyklým návalem kritiky a útoků na její osobu,“ uvedl na stránkách Guardianu analytik Thomas KluAlexandra von Lambsdorff, německá europoslankyně, souhlasí: „Baronce Ashton byl svěřen absolutně nemožný úkol.“  

Vysoká představitelka pro zahraniční politiku EU se kritiku snaží všemožně odrážet a hájí se především tím, že její pozice v sobě spojuje hned tři funkce – vysokého představitele pro Společnou zahraniční politiku, eurokomisaře pro vnější záležitosti a navíc ještě roli ministra zahraničí členského státu, který zrovna předsedá Evropské unii.

Nová diplomatická služba již v květnu

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v prosinci loňského roku, do budoucna počítá se zřízením nové unijní diplomatické služby – Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), v jejímž čele stojí vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.  

Nový diplomatický sbor má čítat na 7.000 diplomatů a úředníků, které budou mít k dispozici 136 ambasád. Catherine Ashton, která je ke zřízení tohoto nového mechanismu zmocněna, by ráda, aby EEAS byla spuštěna již 1. května letošního roku.