Nejvíce „potravin na pranýři“ pochází přímo z České republiky

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Ambro.

Nová webová stránka, která upozorňuje na nevyhovující potraviny v českých obchodech, již obsahuje více než 430 záznamů. Nejvíce nebezpečných nebo nekvalitních výrobků přitom pochází přímo z Česka, na druhé příčce se umístilo Polsko. Největší podíl mají „na pranýři“ potraviny, které mohou škodit lidskému zdraví.

Více než měsíc nyní funguje webová stránka ministerstva zemědělství (MZe) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která upozorňuje na nekvalitní a nebezpečné potraviny v českých obchodech. Od 10. července, kdy byla spuštěna (EurActiv 11.7.2012), na ní bylo umístěno více než 430 záznamů o nejakostních, falšovaných nebo přímo nebezpečných potravinách.

Jak upozornil sever Podnikatel.cz, nejvíce z těchto potravin (263) pochází přímo z České republiky. Většinu z nich přitom tvoří nebezpečné potraviny. Na webu lze dále nalézt 44 potravin pocházejících z Polska, o „třetí místo“ se dělí Vietnam a Nizozemí s 10 nevyhovujícími potravinami.  Také v případě těchto tří zemí mají největší podíl potraviny, které jsou hodnoceny jako zdraví nebezpečné.

Po svém spuštění vzbudila webová stránka velkou pozornost. V prvních dvou týdnech ji zákazníci navštěvovali v řádu desítek tisíc denně. Tento silný zájem již opadl, podle informací společnosti Futura Soft, která web vytvořila, jej však nadále navštěvují tisíce lidí denně.  

Kdo nese zodpovědnost?

Ohlas však „pranýř potravin“ vzbudil také mezi výrobci a obchodníky. Dodavatelé kritizovali především to, že z informací uvedených na stránce nemůže zákazník poznat, kdo vlastně za pochybením stojí.

„Když se v prodejně prodává plesnivý sýr a je tam přemalované datum spotřeby, tak za to opravdu nemůže výrobce. To je jen a jen záležitost obchodníka. Bohužel u tohoto výrobku se samozřejmě objeví i jméno výrobce,“ řekla tehdy Českému rozhlasu mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Svaz obchodu a cestovního ruchu oponoval tvrzením, že viníka nelze označit vždy jednoznačně. Podle jeho údajů prý navíc většinou vina spočívá na straně výrobce. To však odmítl mimo jiné ředitel programování a strategie potravinářské komory Miroslav Koberna (EurActiv 19.7.2012).  

„Kdo je více na vině, nelze odpovědět. Četnost prohřešků zatím spíše koresponduje s četností kontrol než s nějakým jiným trendem. Ale nakonec, spotřebiteli je celkem jedno, kdo může za plesnivý, zapáchající nebo falšovaný výrobek,“ řekl však serveru Podnikatel.cz ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SPZI Jindřich Pokora.

Samotná inspekce se prý na webu hledáním viníka nezabývá, ale pouze automaticky převádí data z interního informačního systému. Již v minulosti však ministerstvo zemědělství uvedlo, že stránka by se měla postupně vyvíjet tak, aby mohla zákazníkům poskytnout co nejpřesnější informace.