Nečas: Nevidím důvod, proč se nyní k fiskální smlouvě připojovat

Petr Nečas, premiér ČR; zdroj: Rada EU.

Podle českého premiéra Petra Nečase (ODS) zatím neexistuje důvod, proč by se Česká republika měla v nejbližší době připojovat ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, kterou dosud podepsalo 25 členských zemí EU (bez Česka a Velké Británie). Zvláště poté, co v zemi začala příprava tzv. finanční ústavy a dluhové brzdy, která jde v určitém ohledu za mantinely unijního fiskálního paktu, řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce Nečas.

Připojit se, či nikoliv? To bude otázka, která v nejbližších týdnech a měsících z české politické scény rozhodně jen tak nezmizí. Podle premiéra Petra Nečase bude živá především kvůli tomu, že v České republice začaly přípravné práce na opatřeních, která mají ambice zabránit dalšímu zadlužování české státní pokladny. 

„Skutečným důvodem přijetí této smlouvy EU je požadavek, aby všechny členské státy eurozóny, a potažmo celé Evropské unie, měly takzvanou protidluhovou brzdu. To, čemu v Česku říkáme finanční ústava,“ uvedl ministerský předseda v pořadu Václava Moravce, který vysílá Česká televize. 

Podle premiéra se jedná o podobné, a v mnoha ohledech mnohem přísnější, kroky, s nimiž počítá smlouva o rozpočtové odpovědnosti EU, kterou na nedávném summitu Evropské rady podepsalo 25 členských zemí EU. Česká republika se pod Nečasovým vedením společně s Velkou Británií odmítla k paktu připojit.  

Dohoda, kterou duo Nečas-Cameron odmítlo podpořit, například požaduje, aby si signatáři do své národní legislativy zavedly pravidlo, podle nějž může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximálně výše 0,5 % HDP. Kdo toto pravidlo nedodrží a bude hospodařit s nadměrným schodkem veřejných financí, může podle dokumentu počítat s automatičtějšími sankcemi. 

Mezi důvody, kterými premiér českou neúčast krátce po skončení bruselského summitu vysvětlil, patří kromě nevyjasněného postupu pro ratifikaci dohody i nezaručená účast Česka na eurosummitech a právě podle Nečase i nedostatečný důraz na povinné snižování státního zadlužení (více EurActiv 31.1.2012).   

Veřejné zadlužení České republiky v současné době dosahuje 40 % HDP země a za poslední roky vzrostlo o 500 miliard korun. S potřebou zavedení dluhové brzdy jako receptu proti zvyšování zadlužení státní pokladny přišel premiér Nečas a nejsilnější koaliční strana ODS na konci minulého týdne. Její přijetí chtějí prosadit do konce letošního roku. 

„Její neschválení by byl natolik negativní signál, že její nepřijetí by mohlo mít i významné makroekonomické a rozpočtové dopady. To by mohlo vést až ke snížení ratingu. Nedokážu si představit, že by demokratické strany nepřijaly tuto ústavu,“ uvedl premiér na tiskové konferenci při představování plánu. 

Dluhová brzda by měla být podle premiéra aktivována při dluhu veřejných financí nad 44,99 procenta HDP. V tento moment by měla vláda začít přijímat kroky, které by další zadlužování země zastavily. 

V případě nedodržování pravidel by na řadu přišly sankce pro zodpovědné ústavní činitele (například snížení jejich platů o 20 %). Sankce by byly uplatňovány i vůči obcím a městům, které by do osmi let nedosáhly vyrovnaného rozpočtu. „Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly,“ řekl také premiér.