Ministr Kuba chce snížit závislost exportérů na EU

Zdroj: www.vlada.cz.

Větší přítomnost českých firem na rychle rostoucích trzích Číny, Indie, Ruska nebo Brazílie, kvalitnější nabídka veřejných služeb pro exportéry a důraz na malé a střední podniky. To jsou některá z klíčových opatření Exportní strategie ČR, kterou včera představili premiér Petr Nečas a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Vývoz, jenž se na celkovém HDP ČR podílí ze 79 %, lze bez nadsázky označit za motor české ekonomiky. Exportní výkonnost českých podniků má proto přímý a zásadní vliv na tvorbu pracovních míst. Potíž je dnes ale v tom, že drtivá většina českého exportu (83 %) směřuje do Evropské unie, která se pod vlivem finanční, hospodářské a dluhové krize nachází v útlumu. Pouze do Německa, největší evropské ekonomiky, putuje třetina českých vývozů.

Cílem včera představené exportní strategie z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je tento stav změnit. Společně se zástupci průmyslu a podnikatelů proto vytipovalo 12 „prioritních“ a 28 „zájmových“ zemí, kde vidí pro české vývozce velký potenciál a na něž se v rámci svých proexportních opatření hodlá zaměřit.

Společným jmenovatelem většiny takto vytipovaných zemí, je vysoké tempo hospodářského růstu. Zatímco „prioritní země“ jsou zpravidla velké ekonomiky (najdeme mezi nimi země typu Číny, Indie, Brazílie, USA, Ruska, Ukrajiny, apod.), za „zájmové“ MPO označuje státy s vysokou dynamikou růstu dovozu a tudíž i velkým potenciálem pro české firmy (mezi ně dokument počítá Austrálii, Kanadu, Japonsko, některé latinskoamerické státy a země v Africe).

Z EU se nestahujeme

Jak ministr Martin Kuba ovšem zdůraznil, větší důraz na země mimo EU neznamená ústup z evropských trhů. „Země EU stále představují a i v budoucnu budou představovat nejdůležitější odbytiště českého exportu,“ řekl ministr. V zemích Evropské unie je podle něj zapotřebí zaměřit se na „zachování stávajících pozic a jejich další rozvoj především ve prospěch malých a středních podniků“.

Vyšší podpory ze strany státu se ale malé a střední podniky mají dočkat obecně ve všech vytipovaných zemích. Jak vyplývá z analytické části strategie, rizikem pro českou ekonomiku je i to, že za podstatnou část vývozů je odpovědná pouze úzká skupina velkých firem. Zhruba 50 % exportu dnes tvoří pouze 10 tuzemských vývozců, což je situace, kterou má MPO rovněž ambici změnit.

Jako další potenciálně riziková místa českého exportu dokument označuje vysokou sektorovou koncentraci do několika málo oblastí jako je strojírenství a výroba dopravních prostředků. Útlum v konkrétním odvětví může pak na Českou republiku dopadnout o to výrazněji.

Problematická je i pozice českých vývozců v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. České firmy jsou totiž část pouze subdodavateli zahraničních podniků, a přicházejí tak o zisky z dodávek do koncových zemí.

Integrované služby exportérům

A jak si ministerstvo zmiňovanou podporu představuje? V zemích prioritních, zájmových a zemích Evropské unie se má podle plánu počet obchodních misí MPO zvýšit ze současných 37 na 70. Ministr Kuba včera novináře ujistil, že jeho úřad je změny schopen pokrýt ze svého stávajícího rozpočtu a žádné dodatečné prostředky nepotřebuje. Obchodní mise mají podle něj vzniknout integrací služeb stávajících agentur působících pod MPO (CzechTrade, CzechInvest) a dalších hráčů jako je Česká exportní banka, čímž se prý na celé operaci ušetří.

Na obchodních zastoupeních mají podle ministra působit ekonomicky vzdělaní lidé, kteří mají s mezinárodním obchodem praktické zkušenosti, budou schopni získat v daném místě potřebné informace a budou vědět, co podniky zajímá.

Zrcadlově k síti obchodních zastoupení má podobně integrovaný systém vzniknout i doma v České republice. Podniky se jeho prostřednictvím budou moci dozvědět o nabídkách a příležitostech v zahraničí a získají z něj odpovídající poradenství a podporu.

Kuba zdůraznil, že by exportní strategie neměla být vnímána jako „ministerský nápad“. Dokument, který navazuje na již dříve zveřejněnou Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti (EurActiv 18.5.2011), vznikal ostatně několik měsíců ve spolupráci s exportéry a zástupci průmyslu a podnikatelů (podílel se na ní Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a ICC). S jejich účastí počítá také při zavádění do praxe.

Konec dvoukolejné obchodní diplomacii?

Na implementaci strategie by se podle Kuby (ODS) mělo podílet i ministerstvo zahraničí řízené předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Právě tam však někteří účastníci jednání cítí obavy. Ekonomická diplomacie je dlouhodobě kritizována pro neefektivní dvoukolejnost, neboť MPO a ministerstvo zahraničí v této oblasti dlouhodobě nemají jasně vymezené kompetence a mnohdy své aktivity kopírují.

„Nerad bych, až se strategie zveřejní, aby se pan Schwarzenberg urazil, že karty nehraje ministerstvo zahraničí, ale ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na adresu rozdělení kompetencí. „Doufám, že spolu budou diplomaté spolupracovat,“ dodal.

Český průmysl vkládá do nové exportní strategie velké naděje. „Stagnaci i krizi dokážeme překonat sami, ale potřebujeme podporu státu právě v této oblasti, účinnou asistenci při navazování kontaktů a prosazování zájmů českých podnikatelů. Jsme proto rádi, že s námi pan ministr tento dokument předkládá,“ uvedl Hanák.

Jako velmi důležitou vnímá exportní strategii i premiér Petr Nečas, který to dal najevo svou osobní účastí na tiskové konferenci. „Považuji to za jeden z klíčových dokumentů této vlády. Vedle konsolidace veřejných financí se musíme soustředit i na podporu hospodářského růstu. V tomto ohledu jsou klíčové dva dokumenty: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Exportní strategie ČR,“ uvedl předseda vlády.