Nebezpečný sliz, problematická žába. Unie chce trh zbavit hraček, které ohrožují děti

[© Shutterstock/Zarya Maxim Alexandrovich]

Některé hračky na evropském trhu, a tedy i v České republice, obsahují takzvané perzistentní organické znečišťující látky (POPs). Ty jsou ale pro děti závadné. Nejde jen o hračky, ale například i potravinové krabičky, kuchyňské pomůcky nebo koberce.

Europoslanci nyní usilují o to, aby zboží vyrobené z těchto recyklovaných látek zmizelo z trhu.

„Jde o látky, které se akumulují v životním prostředí, odkud se dostávají do potravního řetězce. V lidském těle pak narušují fungování hormonálního, nervového i imunitního systému,“ vysvětluje český europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se tématu věnuje.

Hračky a další zboží mohou obsahovat recykláty vyrobené z plastů získaných z elektrošrotu. Výrobci je tam sami nepřidávají, do výrobků se dostávají nevhodnou recyklací.

Ekologické sdružení Arnika loni našlo tzv. zpomalovače hoření například v Rubikově kostce nebo prstovém skateboardu. Nedávno byly objeveny na evropském trhu také v kostce s krtečkem, dětské pistolce nebo autíčku.

Na nebezpečné látky upozorňuje celoevropský systém rychlého varování RAPEX. Podle mluvčího České obchodní inspekce Jiřího Fröhlicha tak jeho úřad obdržel v letošním roce například 19 upozornění na nebezpečnou hračku typu „sliz“.

Česká inspekce taky na jaře letošního roku našla třeba v pískací žábě obrovské množství ftalátů, které výrazně překračovalo povolený limit 0,1 procenta. Ftaláty jsou změkčující plasty, které mohou vyvolat alergie či neplodnost. V hračce tvořily 40 procent.

Jednotný trh EU bude pod větším dohledem, zmizet mají nebezpečné výrobky

Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.

V případě pochybností může zákazník podat podnět k ČOI, a to na webu nebo na krajských inspektorátech. „Pokud spotřebitel zjistí, že zakoupený výrobek je nahlášen do systému RAPEX, může ho vrátit u prodejce,“ doporučuje Fröhlich.

Pozor si mají dát zákazníci hlavně během vánočních nákupů, a to nejen na hračky. Evropské spotřebitelské centrum, které informuje spotřebitele o jejich právech daných legislativou EU, taky doporučuje být obezřetný při nákupech na internetu.

Jaká jsou řešení?

Aby se vyřešil problém s nebezpečnými hračkami, musí se v prvé řadě oddělit elektroodpad s toxickými látkami od zbývajícího recyklovaného materiálu. „Separace není nijak drahá, stačí recyklační zařízení, která dokážou odhalit brom,“ vysvětluje expertka Arniky Karolína Brabcová.

Druhou možností je podle ní lepší likvidace odpadu.

„Technologie na to existují, nicméně jsou v pilotní fázi, protože se tím zatím nikdo na komerční bázi moc nezabýval,“ upřesňuje Brabcová. Pro účely zavádění těchto technologií bude proto podle ní potřeba, aby finančně pomohla EU.

Jeden z takových pilotních projektů představili nedávno ve Velké Británii. „Má za cíl dekontaminovat vytříděné plasty z komunálního odpadu a oddělit je od toxických látek, aby ho bylo možné lépe využít. Měl by pak být teoreticky čistší,“ dodává expertka Arniky.

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Nová legislativa má chyby

„Výroba, používání a obchodování s těmito látkami se od roku 2004 postupně omezují a jako sankce pro subjekty, které platná pravidla nedodržují, byl zaveden systém ‚zveřejnění a pranýřování‘,“ uvedla Rada členských států EU při schvalování své pozice k návrhu legislativy. Na mysli měla zmíněný systém RAPEX.

Změny, které se právě projednávají v EU, zavádějí přísné limity na zmíněné perzistentní organické látky. Brabcová spolu s europoslancem Pocem ale kritizují, že legislativa povoluje různé výjimky.

„Dokud budou v evropské legislativě existovat výjimky na recyklovaný materiál obsahující POPs a nebude zajištěna dostatečná kontrola průniku kontaminovaných předmětů, na náš trh se tyto látky budou dostávat i nadále,“ míní český europoslanec.

Vysloužilá zářivka může mít svůj „druhý život“

Co přinese nová legislativa sběru elektroodpadu v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou ve sběru vysloužilých osvětlovacích zařízení?

Brabcová i Poc vidí problém taky v exportu značné části elektroopadu či elektrických autovraků do zemí třetího světa, kde chybí potřebné technologie. Ke kontaminaci tu tak dochází mnohem častěji.

„EU na globálním fóru prosazuje velmi vágní, nízké a benevolentní limity pro tyto látky, aby je mohla recyklovat a vyvážet,“ uvádí Brabcová. „Tím se ale zbavujeme problému a řešíme ho za hranicemi EU, ovšem s tím důsledkem, že se nám sem pak vrací v recyklovaných výrobcích.“

Většina výrobků s toxickými látkami pochází z Číny nebo jihovýchodní Asie. Některé kontaminované produkty ovšem mají původ i v Evropě. Arnika na podzim otestovala necelých 400 výrobků z 19 zemí EU i mimo ni. Z výzkumu vyplynulo, že každý čtvrtý výrobek je jedovatý.

Poplatek za plasty jako zdroj rozpočtu EU? V oběhovém hospodářství nedává smysl, říkají čeští europoslanci

Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.

Schválení zákazů příliš trvá

Některé nebezpečné látky už byly v EU zakázány. „Například bromovaný zpomalovač HBCD, který má negativní dopad na nervovou soustavu a funkci jater, jsme se rozhodli eliminovat v roce 2013,“ připomíná Poc.

Problémem je podle něj pomalé rozhodování o těchto zákazech i jejich uvádění do praxe. Třeba na zmíněný zákaz zpomalovače HBCD je stanoveno přechodné období pěti let.

POPs jsou taky na černé listině vysoce toxických látek, která byla schválena v rámci OSN.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.