Navigační systém Galileo v Praze? Vláda chce mít jasno už napřesrok

Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro kandidaturu České republiky na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GSA) Galileo včera (31.8.) předložil vládnímu Výboru pro EU svou zprávu ohledně vývoje v této oblasti. Vládní výbor zprávu projednal s tím, že by chtěl konečného rozhodnutí dosáhnout během roku 2010.

Souvislosti:

Galileo je globální družicový navigační systém, který bude plně vyvinut a provozován Evropou a jeho uvedení do provozu je plánováno po roce 2010. Ambiciózní evropský projekt Galileo má za cíl stát se nejmodernější alternativou satelitních navigačních systémů, jako je v současné době americká GPS či ruský GLONASS. Projekt má být ale vyspělejší než současně provozovaný GPS.

Projekt, jehož náklady se odhadují na více než 3,4 miliardy eur, má být prvním nezávislým satelitním systémem na světě – ruský i americký systém jsou v rukou armádních velitelů a kdykoliv může dojít k jejich odpojení. Galileo má být prvním satelitním systémem, který bude pracovat pod civilní kontrolou.

Dotvoření a spuštění systému Galileo je ve však od počátku ve skluzu, protože sedm společností, které se podílejí na jeho financování, se nebylo schopno dohodnout na finančních záležitostech. Kromě těchto neshod je problémem i to, že EU na projekt Galileo v novém rozpočtu pro léta 2007–2013 vyčlenila jednu miliardu eur. Potřeba ale bude asi více než 3,4 miliardy.

Témata:

Již skoro před třemi lety, 6. září 2006, vyslovila vláda ČR souhlas s kandidaturou Česka na sídlo GSA. Oficiální prezentace české kandidatury na sídlo pro Galileo proběhla 7. listopadu 2006. Česká republika již dokonce vybrala budovu, kde by po eventuálním úspěchu české kandidatury úřad sídlil. Jedná se o budovu bývalé České konsolidační agentury (ČKA) v ulici Janovského 2 v Praze 7.

Otázka získání sídel evropských agentur a úřadů je pro mnoho členských států otázkou prestiže. Každý z členských států se tak snaží přilákat sídlo některého z evropských úřadů a agentur.

V italské Parmě tak sídlí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a dánská Kodaň je sídlem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). V nizozemském Haagu sídlí Jednotka EU pro justiční spolupráci (Eurojust) a Evropský policejní úřad (Europol), řecký Heraklion hostí Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Ve Vídni sídlí Agentura EU pro základní práva (FRA).

V polském hlavním městě Varšavě sídlí Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX), v německém Kolíně lze nalézt Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA). Portugalský Lisabon je sídlem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a francouzské Valenciennes je sídlem Evropské agentury pro železnice (ERA).

Z výše uvedeného přehledu velké části evropských agentur a úřadů je patrné, že převážná většina z nich má sídlo ve „starých“ členských státech. I z toho důvodu je kandidatura Prahy na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy (GSA) logickým krokem. Jedním z implicitních cílů Evropské komise je přidělit sídla nově vznikajících agentur do „nových“ členských států či přesunout již existující agentury z Bruselu do těchto členských států. To je i případ GSA, která má dočasné sídlo v Bruselu.

Jedním z argumentů členských států pro získání sídla některých z agentur je i pozitivní dopad na regionální rozvoj a další vliv na ekonomickou činnost. Sídlo významné agentury má přilákat do oblasti další podniky a firmy působící v oblasti, což sebou přináší zvýšenou ekonomickou aktivitu pro region. Tisková zpráva kabinetu ministra vnitra pro evropské záležitosti, Štefana Füleho, například uvádí, že sídlo GSA v Praze „přinese nové impulsy a podporu hlavně pro malé a střední podnikání v České republice a EU.“

Slovenský místopředseda vlády Dušan Čaplovič po schůzce s českým ministrem pro evropské záležitosti Štefanem Fülem, která se konala minulý týden, zdůraznil, že obě země usilují o intenzivnější spolupráci zemí Visegrádské čtyřky při prosazování zájmů v EU A právě podpora umístění evropských agentur v obou zemích může sloužit jako příklad takové spolupráce.

Mezi Slovenskem a Českou republikou tak došlo na dohodu, že si vzájemně podpoří své kandidatury na sídla evropských agentur. Füle na společné schůzce uvedl, že Česká republika přislíbila v EU podpořit slovenskou kandidaturu na sídlo Agentury pro spolupráci mezi energetickými regulátory (ACER), která by tedy nakonec mohla skončit v Bratislavě. Čaplovič na oplátku přislíbil ČR svou podporu pro sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy (GSA) v Praze.

Zprávu vládního zmocněnce Karla Dobeše vládní výbor pro EU nakonec projednal bez dalších oficiálních výstupů. Otázky, kdy se o sídle GSA rozhodne a jaký bude další postup Česka tak zatím zůstávají nezodpovězené. Tisková mluvčí ministra pro evropské záležitosti Marie Faturová ale EurActivu sdělila, že by vláda byla ráda „aby Rada EU rozhodla o trvalém sídle agentury ještě během španělského předsednictví, tedy do poloviny roku 2010.“