Národní plán obnovy je „podpultové zboží“. Podniky i organizace chtějí větší slovo, čas ale dochází

© Pixabay

Česko musí do konce dubna předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.

Příprava českého národního plánu obnovy, který je podmínkou pro čerpání přibližně 172 miliard korun ze záchranného fondu EU, je něco úplně nového. Neexistuje žádný ucelený proces, jak tento plán vytvořit, konzultovat a později kontrolovat, času je navíc nezvykle málo. Na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které přípravu plánu koordinuje a vyjednává s Evropskou komisí, se už řadu měsíců valí spousta požadavků od různých zainteresovaných skupin – od zástupců byznysu až po neziskové organizace. Rezort upozorňuje, že všechny je vyslyšet zkrátka nedokáže.

Fond obnovy by měl posloužit k nastartování hospodářského růstu a zároveň pomoci české ekonomice realizovat reformy a investice, které ji posunou dál především v zelené a digitální transformaci. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jestli to dosavadní podoba plánu splňuje. Z Česka zaznívá mnoho hlasů, že ne, a že je potřeba dokument ještě přepracovat.

Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková na středeční on-line debatě uspořádané Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE) upozornila, že „strategická debata vyžaduje širší diskusi se zapojením všech relevantních aktérů, včetně sociálních partnerů, zástupců místních samospráv či neziskových organizací“. Ti čeští jsou s dosavadní transparentností a otevřeností celého procesu stále velmi nespokojení. Už na konci dubna by přitom mělo být hotovo.

Vláda dolaďuje plán obnovy, požadavky stakeholderů překračují jeho rozpočet

Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat, řekl ministr Karel Havlíček.

Zapojte nás více

I když český plán začal vznikat už v srpnu, i v současnosti se z mnoha stran ozývá kritika, že se formuje „za zavřenými dveřmi“. Alespoň částečného zapojení do procesu se dočkali zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, představitelé organizací či občanské společnosti to ale měli a mají mnohem těžší.

„Pro organizace mimo tripartitu byly aktuální verze národního plánu obnovy opravdu podpultovým zbožím, informace na stránkách Úřadu vlády jsou pro nás naprosto nedostatečné, abychom mohli komentovat, jak se ten dokument vyvíjí,“ nechala se slyšet ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Podle ředitelky Otevřené společnosti Marty Smolíkové dostal neziskový sektor prostor se zapojit až v posledních týdnech. Na „kusé informace“ si na debatě postěžovala i ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

„Já vůbec nerozumím tomu, proč je národní plán obnovy v jakékoliv fázi neveřejným dokumentem, sám se ho snažím získat tři týdny. Podle mě je to velmi špatně,“ směřoval kritiku na ministerstvo průmyslu a obchodu Michal Bláha, ředitel Hlídače státu.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v ČR, upozornila, že ani ve většině jiných zemí není dokument přístupný veřejnosti. „Česká republika není výjimkou. Někde je zveřejněná kostra, někde celý plán, například v Bulharsku, Portugalsku, Rumunsku. Ze strany Evropské komise neuslyšíte jeden konkrétní recept, jak by to (proces přípravy plánu, pozn. red.) mělo probíhat,“ řekla Žáková s tím, že míra zapojení stakeholderů se odvíjí například i od státního uspořádání konkrétní země, postavení parlamentu nebo síly hospodářských a sociálních partnerů.

Náměstkyně MPO odpovědná za koordinaci přípravy plánu Silvana Jirotková si stála za tím, že konzultace s partnery probíhaly a byly rozsáhlé. Ministerstvo je podle jejích slov připraveno dále diskutovat, brzy bude na programu mezirezortní řízení.

Zástupci firem a odborů se na debatě shodli, že by do budoucna chtěli být součástí rozhodovacího mechanismu, přesněji řídícího výboru, který by na implementaci prostředků z fondu obnovy dohlížel. Něco podobného funguje například u regionálních operačních programů.

Chybí jasný cíl

Ještě důležitější je samozřejmě samotný obsah národního plánu obnovy, který navazuje na šest pilířů české hospodářské strategie. 27 procent prostředků má jít na digitalizaci, významná podpora zamíří také do zelené transformace, která bude podle Jirotkové pro ČR „bolestivá“. Peníze poputují také do vzdělávání, trhu práce včetně rekvalifikací, do výzkumu nebo do oblasti zdraví.

Plán obnovy by měl myslet i na kreativní průmysl, může být hnacím motorem ekonomiky

Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?

I když se podoba plánu od podzimu mnohokrát měnila, stakeholdeři stále nejsou spokojení. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák upozornil, že byznys, který je z jeho pohledu pro obnovu ekonomiky klíčový, nemá v českém plánu tak velkou podporu jako v jiných zemích.

„Musí se nalézt vyvážený poměr mezi reformami a investicemi, nejsem si jist, jestli toho bylo dosaženo,“ doplnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Hlavní kritika mířila především na to, že Česku chybí jasné cíle a ambice, kam by měla tuzemská ekonomika v následujících letech mířit. „Neujasnili jsme si, co chceme. Nevíme, kam směřujeme,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že v Česku neprobíhá žádná diskuse o tom, jak efektivně využít přibližně bilion korun, který bude mít země z evropských prostředků v následujících letech k dispozici. Česko bude mít totiž kromě záchranného fondu EU k dispozici i řadu dalších zdrojů, zejména kohezní fondy.

I další řečníci se shodli na tom, že velkým problémem při přípravě plánu obnovy je absence komplexního pohledu na využití všech dostupných zdrojů – evropských i národních – k obnově ekonomiky. K tomu prý přispěla i malá transparentnost – není totiž jasné, jestli nebudou „chybějící“ oblasti v národním plánu obnovy náhodnou financovány například z operačních programů nebo z nových zdrojů, jako je Modernizační fond.

Silvana Jirotková nicméně podotkla, že rozložení jednotlivých zdrojů se „hýbalo“ a teprve nedávno například vláda rozhodla o tom, jaká bude distribuce prostředků mezi operačními programy. „Konzultovali jsme průběžně, detaily ale nebyly, nebyla na tom shoda,“ dodala s tím, že v průběhu času se měnily i požadavky Evropské komise.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

Podle svých slov připomínky stakeholderů chápe a s kolegy se je snaží zohlednit, připomněla ale, že „každý (ze stakeholderů) se na situaci dívá svou optikou, každý má své priority a chtěl by je vtěsnat do plánu, což není možné,“ protože ve fondu obnovy je k dispozici relativně málo peněz na to pokrýt všechny priority. „Pokud sem zařadíme jednu smysluplnou věc, tak tím vyřadíme jinou smysluplnou věc,“ doplnila náměstkyně.

Ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich upozornil na to, že nedávné rozhodnutí o zrušení superhrubé mzdy připraví za dva roky český rozpočet o přibližně stejný objem peněz, které teď EU nabízí z fondu obnovy. „Proto už teď je obrovský tlak na to, aby tyto peníze v podstatě zalepily díru ve státním rozpočtu na běžné výdaje. Na výdaje, které by si český stát měl být schopen průběžně platit sám,“ poznamenal ekonom.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Co podpoří český plán obnovy? pořádané 10. března 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.