Na Slovensku vyroste nová jaderná elektrárna, postaví ji ČEZ

Zástupci státní slovenské firmy JAVYS podepsali dnes v Praze v rámci Evropského jaderného fóra smlouvu se společností ČEZ o výstavbě nových bloků atomové elektrárny Jaslovské Bohunice. Ekologičtí aktivisté protestují kvůli neprůhlednosti celé operace; navíc se jim nelíbí způsob vedení diskuse na Jaderném fóru, a tak jeho jednání opustili.

„Je pro nás ctí být partnerem, kterého si slovenská vláda vybrala k výstavbě jaderného zdroje na Slovensku. Dnešní podpis akcionářské smlouvy zahajuje další z projektů, kterým se na Slovensku můžeme více angažovat v energetickém sektoru,“ řekl šéf energetického gigantu ČEZ Martin Roman. Podle českého premiéra Jana Fischera je jaderná energie „levná a bezpečná“ a investice do ní „přináší efekt“.

Rozšíření jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích se má realizovat pomocí nově zřízeného podniku, v němž bude mít slovenský JAVYS 51% podíl a společnost ČEZ  zbylých 49%. Všechna rozhodnutí se mají přijímat na základě konsensu obou partnerů, nicméně předseda představenstva bude zvolen ze zástupců JAVYS.

Na tiskové konferenci za účasti premiérů Česka i Slovenska Jana Fischera a Roberta Fica byli zástupci obou energetických společností na jakékoliv detaily ohledně nových jaderných bloků v Jaslovských Bohunicích skoupí. Není tedy zatím zřejmé kolik bude celý projekt stát, ani jaké budou jeho technické specifikace. Vyjasnilo se pouze to, že v elektrárně bude použit tlakovodní reaktor, který už funguje například v Dukovanech nebo v Temelíně.

„Vše vyplyne z ‚feasibility study‘“, reagoval na četné dotazy Martin Roman za přizvukování Jána Valka z JAVYSu. Studie proveditelnosti má být hotova v roce 2010 – až pak tedy bude jasné, na kolik rozšíření elektrárny přijde. Celkové náklady na projekt by se podle odhadů měly pohybovat v rozmezí 4 až 6 miliard eur (tedy přes 100 miliard korun). Se stavbou se nezačne dřív než v roce 2014; dokončena může být někdy okolo roku 2020.

Dodejme ještě, že na Slovensku od listopadu 2008 probíhá také výstavba dvou dalších bloků v jaderné elektrárně Mochovce, kterou realizuje italská společnost Enel.

Ostrá kritika od ekologů i z Evropského parlamentu

Podle organizace Greenpeace nedošlo k výběru partnera pro tak obří projekt, jakým je rozšíření elektrárny v Jaslovských Bohunicích za transparentních podmínek. Slovenský kabinet totiž rozhodl o hlavním partnerovi projektu loni v prosinci bez výběrového řízení.

„Způsob, jakým vybrala slovenská vláda strategického partnera na tak nákladnou investici, je ukázkou bezhlavého upřednostňování jaderné energetiky Robertem Ficem,“ uvedla tento týden v tiskové zprávě energetická aktivistka ze slovenské pobočky Greenpeace Andrea Zlatňanská. Greenpeace v této souvislosti podala stížnost k Evropské komisi.

K ostré kritice se na dnešní tiskové konferenci připojil i Jan Beránek z české Greenpeace, když označil zasedání Evropského jaderného fóra za „cirkus“, v němž nedostávají prostor odpůrci jádra. Dále uvedl, že na protest proti způsobu vedení diskuse opustily zasedání čtyři ekologické organizace (více viz níže) a žádal vysvětlení „netransparentního“ výběru partnera pro slovenskou jadernou elektrárnu. (Po té, co Beránek začal rozdávat tiskové prohlášení Greenpeace musel být dokonce  „umravněn“ organizátory.)

Zástupci obou vlád i energetických společností však odmítali veškeré pochybnosti s tím, že vše „proběhlo v souladu se zákonem“. Podle Jána Valka si kritici často neuvědomují, že samotný výběr partnera „nic nestojí“ a veškeré technologie potřebné pro výstavbu elektrárny pak budou „samozřejmě nakupovány v tendrech“.

Tvrdě se do kritiků nového atomového projektu pustil premiér Robert Fico. „Zavření dvou bloků jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice bylo nesmyslným politickým rozhodnutím. Neopíralo se o žádné odborné posudky.“ K výtkám dodal: „Postupovali jsme v souladu s platným právem. Dnes nás obviňují ti, kteří zapříčinili energetickou tragédii Slovenska.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA obecně k jaderné energetice uvedl: „Je nepochopitelné, že průmyslové odvětví chlubící se svou vlastní vyspělostí může i po více než padesáti letech existence vyžadovat stále nové a nové státní dotace. Rozvoj obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivity s sebou nese podstatně menší rizika pro veřejné finance než investice do jádra.“

Jak upozornil Jan Beránek z Greenpeace, zástupci některých ekologických organizací (kromě Greenpeace ještě Friends of the Earth a Sortir du nucléaire) opustili na protest proti malé otevřenosti diskuse na Evropském jaderném fóru sály Kongresového centra.

Na to okamžitě reagovala tiskovým prohlášením mluvčí zelených poslanců v EP Rebecca Harms. V něm uvádí, že fórum není skutečnou platformou pro diskusi o jádru, protože naprostá většina řečníků se rekrutuje z řad zástupců energetiků a průmyslu (neziskové organizace mají v panelech vyhrazeny jen 2% míst). „Účastnila jsem se jaderného fóra třikrát a vždy jsem byla šokována mizivým zastoupením hlasů kritických k jádru,“ uvedla Harms. Podle ní často tiskové konference slouží jen k prezentaci nových projektů atomových elektráren (což se potvrdilo i tentokrát).

Renesance jádra na pochodu

Jak známo, i přes protesty některých ekologů (ani oni nejsou v této otázce jednotní) o jádru jako relativně levném a nízkouhlíkovém zdroji začíná v Evropě uvažovat čím dál víc zemí. V únoru tohoto roku podepsaly energetické firmy Enel z Itálie a EDF z Francie dohodu o výstavbě nejméně čtyř nových jaderných bloků na Apeninském poloostrově, které by měly být v provozu okolo roku 2020 (EurActiv 26.2.2009). S budováním nových reaktorů počítá také Velká Británie a dost možná též Německo (zvlášť pokud v podzimních volbách triumfuje CDU-CSU, která je jádru nakloněna).

O budoucnosti atomové energie v Česku v úvodním projevu promluvil i premiér Jan Fischer. I Česko bude podle něj v roce 2015 čistým dovozcem elektrické energie. V současnosti probíhá posouzení vlivu dostavby dvou jaderných bloků v Temelíně – ty nebudou fungovat dříve než v roce 2020, i kdyby se s jejich stavbou začalo  v roce 2013, jak je plánováno. „Bude tu tedy pětiletá mezera," podotkl premiér. „Na rozdíl od jiných zemí  u nás nejsou tak vhodné podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie,“ prohlásil Fischer. „Jsem rád, že se na tomto fóru diskutují jak příležitosti, tak rizika jaderné energie,“ dodal.