Slovensko uvažuje o kandidátovi na komisaře, ČR stále nemá jasno

Koaliční partneři se včera na Slovensku shodli, že kandidáta na pozici nového slovenského zástupce v Komisi vybere nejsilnější vládní strana Smer – SD. V ČR se bude kandidát vybírat zřejmě až po předčasných volbách, jejichž konání však není jisté. Ústavní soud o stížnosti poslance Melčáka rozhodne zítra.

Členské státy EU pomalu vybírají kandidáty na nové nebo staronové členy příští Komise. Rumunsko usiluje o post komisaře pro zemědělství. Nominovalo proto bývalého ministra zemědělství Daciana Cioloşe. Také na Slovensku již o této otázce jednali partneři z vládní koalice. Včera se koaliční strany slovenské vlády dohodly, že kandidáta vybere nejsilnější koaliční strana Smer – SD.

Dle slovenského premiéra Roberta Fica by příští slovenský komisař neměl být člen žádné politické strany, měl by mít zkušenosti z diplomacie a dostatečné znalosti z oblasti, která bude patřit do jeho portfolia. Premiér konkrétní jméno nesdělil, nicméně vše napovídá tomu, že by se o místo mohl ucházet nynější stálý velvyslanec Slovenska při EU Maroš Ševčovič.

Slovensko má zájem získat portfolia energetiky nebo dopravy. Překážkou Šefčovičovy kandidatury by mohla být jeho nedostatečná expertní znalost těchto oblastí. V Médiích se objevují ve spojení s obsazením postu slovenského komisaře i další jména jako Milan Urbani (poslanec, LS – HZDS) nebo ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek (Smer – SD). Jejich šance výrazně oslabuje členství v politických stranách.

Nynější slovenský zástupce v Komisi – Ján Figeľ – se vrací do národní politiky a pokud bude za dva týdny zvolen do čela Křesťanských demokratů, bude muset Slovensko jmenovat komisaře ještě do stávající Komise, což zvyšuje šance Maroše Šefčoviče, který bruselské prostředí důvěrně zná.

Česko stále tápe

V ČR se prozatím žádná seriózní debata o možném kandidátovi nerozproudila. Původní záměr lídrů politických stran byl vybrat vhodného kandidáta až po říjnových parlamentních volbách. Není však jasné, zda se vůbec předčasné volby ve stanoveném termínu uskuteční. Ústavní soud totiž minulý týden odložil rozhodnutí prezidenta o konání voleb v souvislosti s projednáním stížnosti poslance Melčáka na nezákonnost zkrácení volebního období (EurActiv 03.09.2009). Pokud Ústavní soud tento čtvrtek jeho stížnost zamítne, pak se volby budou konat v říjnovém termínu. V opačném případě se však odsouvá nejen jejich termín, ale i rozhodnutí o novém českém komisaři.

Další zdržení by ohrozilo české ambice získat prestižnější portfolia jako je energetika nebo doprava. Ministr zahraničí Jan Kohout v souvislosti s oblastí, kterou by mohl vést český komisař, nedávno zmiňoval také justici a vnitro. Švédské předsednictví přitom dalo jasně najevo, že na říjnovém summitu Evropské rady (25. – 26. říjen), by se mělo rozhodovat o obsazení pozic v evropských institucích. Souvisí to ovšem úzce s tím, jak dopadne druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě.

Česká republika si svou pozici v EU komplikuje nejen možnými obtížemi při nalezení vhodného kandidáta do Komise, ale i nejasným datem ukončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy. Pokud by Irsko řeklo v říjnu smlouvě „ano“, pak by se mohlo velmi snadno stát, že budeme jediným státem, který Lisabonskou smlouvu do konce roku neschválí. Hlavy členských států a vlád se přitom dokončit ratifikační proces k tomuto termínu zavázaly.

O nové Komisi by se tak rozhodovalo zřejmě ještě podle v současnosti platné Smlouvy z Nice, která však počítá se snížením počtu komisařů pod dvacet sedm. Nebylo by pak obtížné hádat, komisař které země by byl nejvíce v ohrožení.