Na preventivní nádorové vyšetření budou zváni „lajdáci“

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: stockimages.

Adresné zvaní, které v České republice odstartuje začátkem ledna příštího roku, se zaměří na osoby, které se nacházejí v rizikové skupině, ale z nejrůznějších důvodů se vyhýbají preventivním prohlídkám, jež mají odhalit nádory rakoviny. Přesvědčit je o tom, že prevence rakoviny je důležitá, by měla i informační mediální kampaň, která se nyní připravuje.

Česká republika patří ke státům, v nichž žije nejvíce osob s diagnostikovaným nádorovým onemocněním. Každý rok se rakovina objeví u více než 77 tisíc lidí a téměř polovina z nich na ni umírá. Počet nemocných navíc neustále roste, a to i v důsledku stárnutí české populace. 

Ke zlepšení tohoto stavu přispívá i tzv. screeningový program, který se snaží odhalovat nádorová onemocnění včas. Pokud se záchyt nemoci podaří v jejích začátcích, šance pacienta na přežití stoupají. 

V České republice již několik let existují tři screeningové programy – nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla. Předpokladem jejich úspěchu je ale co nejvyšší účast občanů v ohrožených věkových skupinách. Vyspělejší země se to snaží řešit i tzv. adresným zvaním, které rizikovou skupinu v pravidelných intervalech k vyšetřením zve.

Od ledna příštího roku by taková praxe měla začít fungovat i v České republice (EurActiv 3.12.2013). Projekt adresného zvaní bude spolufinancován z evropských fondů.

Nahlásit změnu adresy je důležité 

„Metodiky, program, celý projekt je nastaven velmi dobře a je adaptován na české zvláštnosti,“ řekl redakci europoslanec Pavel Poc (S&D), který se o problematiku prevence nádorových onemocnění zajímá v Evropském parlamentu. 

Projekt, který je koordinován rezortem zdravotnictví ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a s odbornými lékařskými společnostmi, počítá s tím, že k preventivnímu vyšetření budou své klienty zvát plátci zdravotní péče. Ti také uhradí veškerá potřebná vyšetření. Odhaduje se, že v následujícím roce a půl bude osloveno přibližně 3,5 milionů pojištěnců. 

Jak na včerejší tiskové konferenci uvedla Renata Knorová ze Zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR, adresné zvaní se bude zaměřovat především na osoby, které se preventivních vyšetření z nejrůznějších důvodů neúčastní, a to i přesto, že se nacházejí v rizikové věkové skupině. 

„Kdo nechodí na vyšetření řadu let, lze ho jen obtížně přesvědčit. Doufáme proto, že dopisem, který je napsán velmi jednoduše, se to podaří,“ uvedla s tím, že je obtížné dopředu odhadnout, zda si dopis svého adresáta skutečně najde. 

Velký problém totiž z pohledu zdravotních pojišťoven podle jejích slov představují i nenahlášené změny adres jejich klientů. „Občan, který se stěhuje, si bohužel ne vždy uvědomuje, že by měl nahlásit změnu adresy i své zdravotní pojišťovně,“ řekla. 

Billboardy a film 

K vyšší účasti v preventivních vyšetřeních by měla přispět i celorepubliková informační kampaň. Její podstatou budou televizní a rozhlasové spoty, informační billboardy, nebo třeba i vysvětlující materiály, které budou pacientům k dispozici v ordinacích praktických lékařů a gynekologů. Zároveň v čekárnách zdravotnických zařízení poběží i krátký vzdělávací film. Všechny výstupy, které budou v rámci kampaně nabídnuty, budou dopředu zkontrolovány odborníky.  

„Nemělo by tak hrozit nebezpečí, že kampaň nebude po odborné stránce správná,“ uvedl Jan Daneš, lékař a předseda Komise odborníků pro mamární diagnostiku. 

A kdy bude spuštěna? „Kampaň je nyní připravovaná a známe již také dodavatele,“ uvedl Tomáš Jung, vedoucí oddělení zdravotních programů na Ministerstvu zdravotnictví.  

Pokud poběží vše tak, jak má, její spuštění se přiblíží odstartování adresného zvaní. „To je rozhodně dobře,“ dodal. 

Přijdou i ti, co by jinak nepřišli 

Jak upozorňuje Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýzy Masarykovy univerzity v Brně, úspěšnost adresného zvaní nebude záležet pouze na zájmu rizikové skupiny zúčastnit se, ale také na kapacitách lékařů.  

„Bude to i na lékařích a na tom, jaké podmínky ke zvýšenému přijmu pacientů se jim připraví,“ uvedl.  

Ke screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku budou občané zváni k praktickému lékaři, ženy také ke gynekologovi. Lékaři jim nabídnou test skrytého krvácení do stolice, od 55 let mohou po domluvě s lékařem podstoupit přímo kolonoskopii. Praktický lékař nebo gynekolog ženám vydá žádanku na mamografické vyšetření ve specializovaném centru. Screening nádorů děložního hrdla provede gynekolog v rámci preventivní prohlídky. 

„Adresné zvaní má ještě jednu přidanou hodnotu, kterou si uvědomujeme my, lékaři v praxi. Přivede nám do ordinací pacienty nejen pro screening nádorových onemocnění, ale i pro jiná onemocnění. Ti by jinak nepřišli,“ zdůraznil Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství.