Na předsednictví EU se svědomitě připravujeme, rozpočet ještě není konečný, reaguje Babiš na kritiku

Andrej Babiš © EPA-EFE/ARIS OIKONOMOU

Částka 1,24 miliardy korun na české předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 není konečná, zareagoval premiér Andrej Babiš (ANO) na kritiku ekonomů, investorů a dalších osobností z otevřeného dopisu ze začátku minulého týdne. Celkový rozpočet ještě navýší požadavky jednotlivých ministerstev při vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok, vysvětlil.

Babiš ve své odpovědi, kterou dnes zveřejnil na webu úřad vlády, uvedl, že signatáři buď podlehli mediální zkratce, nebo dopisem sledovali politické zájmy.

Signatáři v dopisu začátkem minulého týdne kritizovali rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu premiér a ministři věnují. Pod dopis se podepsali například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, herečka, diplomatka a pedagožka Magdaléna Vašáryová, biskup Václav Malý nebo hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Česko neumí lobbovat v Bruselu. Problém spočívá v naší mentalitě i vládě, říká Kamil Blažek

Zelená dohoda pro Evropu se postupně implementuje, máme novou průmyslovou strategii, klimatický zákon, ale spousta lidí v České republice to odmítá vzít na vědomí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kamil Blažek.

Babiš ve zveřejněné reakci uvedl, že kabinet se na předsednictví svědomitě připravuje už od července 2018. Ve výzvě adresované kabinetu jsou podle něj mýty a polopravdy. Kritika výdajů pramení z nepochopení věci, konstatoval Babiš. „Zmiňovaných 1,24 miliardy Kč totiž nepředstavuje celkové výdaje, nýbrž jen část celkového rozpočtu na české předsednictví,“ uvedl.

Celkový rozpočet se dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů, vysvětlil. „Tyto požadavky ministerstva a úřad vlády upřesní letos v létě při vyjednávání o státním rozpočtu ČR na rok 2022,“ napsal Babiš. Náklady hradí jednotlivá ministerstva zejména u akcí nižší kategorie, doplnil. Nižší náklady jsou podle něj způsobené i tím, že jednání se nebudou konat v celé ČR, ale jen v Praze.

„Předpokládám, že se shodneme na tom, že akce na Pražském hradě budou dostatečně důstojné a reprezentativní,“ dodal. Odmítá i to, že by mělo předsednictví trpět personální nouzí.

Edita Hrdá: Během předsednictví chceme využít české experty z Komise

Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.

Babiš: Předsednictví nepodceňujeme

Vláda podle Babiše předsednictví nepodceňuje. „Já i moje vláda si naopak uvědomujeme, že máme jedinečnou příležitost napravit Česku reputaci po předsednictví v roce 2009, pošramocenou zejména pádem tehdejší vlády,“ doplnil. Signatáři dopisu podle něj buď podlehli nepříliš kvalitní mediální zkratce a neověřili si fakta, nebo se na sebe snažili upozornit. „Bohužel buď první, nebo druhá možnost musí platit. To znamená, že signatáři buď nechtěně dokazují, že dané problematice nerozumí, anebo jim vůbec nejde o české předsednictví a cynicky rozehrávají vlastní politické hry. Upřímně řečeno, nevím, která ze dvou variant je horší,“ napsal Babiš.

První české předsednictví v první polovině roku 2009 stálo 3,75 miliardy korun. Vládní ČSSD i část opozice chystaný rozpočet považují za podhodnocený. Podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit, a limituje to české možnosti prosadit své priority.

Z nedávné analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) vyplynulo, že čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v EU. Z 97 zasedání Rady EU, jež se konala mezi 20. květnem 2020 a letošním 18. květnem a měla doložitelný seznam účastníků, se členové vlády zúčastnili 40, tedy méně než poloviny. Francouzští ministři navštívili 51 zasedání, slovinští 66 a švédští 83, tedy zhruba 85 procent.