Na kulturu se v Česku dlouho zapomínalo. EU do ní napumpuje miliardy, dotace ale problémy neřeší

© Národní divadlo

Kultura a kreativní průmysly se v poslední době těší rostoucí pozornosti. V Česku na jejich rozvoj poputují miliardy. Tuzemsko si však kromě investic musí splnit několik „domácích úkolů“. 

Kultura a kreativní průmysly, do kterých spadají obory od designu až po vývoj počítačových her, zaměstnávají v Evropě zhruba 10 procent veškeré pracovní síly a stojí za 5,5 procenty HDP. Evropská unie proto hodlá do sektoru, který byl jednou z největších obětí koronavirové pandemie a s ní spojených restriktivních opatření, „napumpovat“ historicky nejvíc peněz.

„Pandemie kupodivu pomohla povědomí o kultuře a kreativních průmyslech. V Evropě nikdy neexistovala tak velká podpora kulturním a kreativním průmyslům, jaká existuje teď. Když vezmu jen jeden program z těch všech zhruba 35, ze kterých se dá čerpat do kulturních a kreativních průmyslů, tak například program Kreativní Evropa byl navýšen o 70 procent. Žádný program nebyl nikdy navýšen o 70 procent,“ uvedla europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew) na debatě, kterou pořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s Deníkem a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Jak ale zdůraznili ředitel Národního divadla Jan Burian a ředitel a hlavní dramaturg Moving Station Roman Černík, nejde tu jen o peníze.

„Z kreativních průmyslů se díky tlaku převést je do financí trochu vytrácí umělecký rozměr. Umění je nejen vyjádřením člověka, ale symbolizuje určité hodnoty a kvality. V českém jazyce je to trošku zákeřné, protože umění je um, tedy něco umět, ale ono je to také i ‚art‘, tedy překročit hranice,“ popsal Černík.

„Kultura není třešnička na dortu, divadlo tady bylo dříve než kapitalismus, feudalismus, a dokonce než antika. Nebýt divadla, tak nevznikly žádné společnosti, protože bez umění bychom nevěděli, kdo jsme. Nevznikla by ani dělba práce,“ doplnil Burian.

Česko premiantem?

Česko, které do kultury a kreativních průmyslů hodlá z národního plánu obnovy investovat téměř 7,5 miliardy korun, je „evropským premiantem“. Podle europoslankyně Dlabajové je český podíl směřující k umělcům a kreativcům z fondu obnovy v porovnání s kolegy z evropské sedmadvacítky největší. Má to však dva háčky.

Prvním je to, čím je výše investice způsobena. Zatímco Česko rozvoj kultury a kreativních průmyslů řeší nyní, spousta unijních států už do tohoto sektoru z fondu obnovy již investovat nemusí. „Například Němci dávají na kulturu spoustu peněz ze státního rozpočtu, a tak ji nepotřebovali dávat do národního plánu obnovy. Takže je i pravdou, že my tímto národním plánem řešíme věci, které jsou dlouhodobě zanedbávané,“ vysvětlila Dlabajová.

Druhým háčkem je pak státní spolufinancování. Ačkoliv se jedná o kapitolu národního plánu obnovy, značná část z oněch 7,5 miliardy korun má přijít z české státní kasy, a nikoliv z evropského rozpočtu. Už delší dobu tak panuje obava, kde na plánované investice stát prostředky vezme.

„V kapitole kultura se má 26 procent hradit z národních zdrojů. Kultura je opět jediný řádek z celého národního plánu obnovy, kde tvoří 26 procent národní zdroje, protože u ostatních je maximální spolufinancování státu šest procent. Nevím o tom, že by ve státním rozpočtu něco bylo, nenašel jsem tam žádný řádek (pro kulturu). Jediné co, tak mi to paní ministryně z minulé vlády slíbila. Tak abychom se nepřeradovali,“ upozornil Burian.

Některé z programů jsou navíc pro kulturní instituce a kreativce těžko dosažitelné. „U Kreativní Evropy je to složité obzvlášť pro malé aktéry. I pro ty, kteří se snaží Evropu a evropské občany propojovat, a snaží se, abychom poznávali kulturu jiných zemí a aby ony poznávaly zase tu naši. Tento program je bohužel pro nás a pro menší aktéry velmi složitý, je těžké na něj dosáhnout kvůli podmínkám i kvůli byrokracii,“ uvedla ředitelka festivalu Finále Eva Veruňková Košařová.

„Důkazem jsou malé desítky projektů, které se podařilo za posledních deset let z Kreativní Evropy v Česku vůbec uskutečnit,“ doplnil ředitel Plzeň 2015 Jiří Suchánek.

Česko i EU dají na kreativní průmysl rekordní peníze. Umělci si je vybojovali

ČR dá na rozvoj kultury a kreativního průmyslu v rámci Národního plánu obnovy (NPO) necelých sedm a půl miliardy korun. Další finance pak umělci mohou získat z evropských programů jako Kreativní Evropa. Lepší využití peněz však komplikuje i složitá byrokracie.

Domácí úkoly

Samotné dotace ale kulturní a kreativní průmysly nespasí. Česko by podle hostů diskuse mělo předně dohnat své mezery. Tedy dobudovat kulturní infrastrukturu, mít smysluplnou vizi a strategii a také zlepšit komunikaci napříč jednotlivými ministerstvy.

„Česká republika teď dohání 15letý deficit v tom, že nebyla schopna dostavit kulturní infrastrukturu. Utekli nám Maďaři, utekli nám Poláci, a to o parník. (…) Teď uvidíme, jestli výzvy, které národní plán obnovy slibuje, budou spíš o tom, že dokážeme zdigitalizovat naše národní dědictví, anebo se za to koupí nové počítače do knihoven. To vlastně ještě nikdo neví,“ řekl Suchánek.

Není totiž projekt jako projekt a skutečné potřeby kulturních a kreativních průmyslů se mohou od konkrétních dotačních výzev lišit.

Podle Buriana by bylo vhodné, kdyby si na peníze z fondu obnovy mohly sáhnout i projekty, které už jsou rozpracované. „Moc by to pomohlo, protože bychom některé věci mohli začít dělat rychle a stát by měl prostor relokovat některé prostředky na další potřebné projekty,“ vyzval Burian.

Podle Buriana by Česku také prospělo, kdyby se v zemi reformovala správa a financování kulturních institucí a kultury. „Reforma se tady v 90. letech neuskutečnila, prošvihla se a společnost není reformně naladěná. Musíme vytvořit svobodnější a systémově fungující prostor od příspěvkových organizací až po různá soukromá divadla, která se tváří jako nezisková a jsou přitom zisková,“ uvedl.

A jaký je Váš názor? Sdílejte své myšlenky a zapojte se do Konference o budoucnosti Evropy.