Mléko bude v EU pro školáky zdarma, Česko za něj ale zaplatí víc než dosud

ovoce do škol EU

© Shutterstock / Romrodphoto

Jablka, mrkev, sýry i jogurty teď budou pod jednou střechou. Evropské projekty Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol se v dalším školním roce propojí do jednoho rámce. Jaké novinky reforma přinese?

Od nového školního roku dostanou všichni žáci základních škol (1. až 9. třída), které se do školních projektů přihlásí, čerstvé ovoce, zeleninu a mléko zcela zdarma. Dotované mléčné produkty směřují i na střední školy. Z programu budou naopak vyjmuty mateřské školy.

Reforma dále slibuje větší výběr distribuovaného sortimentu. Kvůli tzv. pamlskové vyhlášce budou podporovány vybrané mléčné výrobky s nižším obsahem laktózy. Nová pravidla rovněž kladou větší důraz na bio potraviny ekologického zemědělství.

Kromě toho budou školy moci přijímat produkty nejen od schválených distributorů, ale též od malých regionálních producentů ovoce a zeleniny a lokálních mlékáren ze svého okolí. Důležitou změnou je také pevné stanovení minimální velikosti porcí a maximální výše podpory.

Rozšíření cílové skupiny vyžaduje zvýšení rozpočtu ze strany EU i ČR. Poměr spolufinancování se však změní a více prostředků půjde z národní kasy. Dotace ale nejsou věnované pouze na dodávky čerstvého ovoce a zeleniny, balených stoprocentních šťáv a mléčných výrobků. Součástí školních projektů jsou i doplňkové vzdělávací aktivity, například přednášky a soutěže se zemědělskou tematikou.

Sloučení pravidel obou školních programů pod jeden soubor předpisů, definované na následujících šest let, předpokládá jednodušší a efektivnější administraci projektů. Finance pro jednotlivé programy přesto zůstávají oddělené. Ředitelé škol si tedy mohou vybrat, zda budou ovoce, zeleninu a mléko odebírat od stejného dodavatele nebo využijí pro každý program jiné zdroje.

Cílem školních projektů zůstává snaha zvýšit podíl podporovaných produktů v jídelníčku žáků a studentů, které tak má přispět k jejich zdravým stravovacím návykům.

Mění se dotované výrobky

Změny školních projektů se dotknou zejména „mléčného“ schématu, který je dlouhodobě kritizován za svou nízkou účinnost a využitelnost v celé Unii.

Konzumní mléko a neochucené mléčné výrobky (například jogurty, sýry, tvaroh) budou muset být zařazeny do pravidelných dodávek a školáci je nově dostanou bezplatně. Školám tak odpadne povinnost vybírat peníze od dětí a jejich rodičů.

Kromě toho budou i nadále pokračovat dotované dodávky ochuceného mléka a mléčných výrobků za cenu nižší než v obchodech. Podle Michala Němce ze společnosti Laktea, která je největším dodavatelem školního mléka v ČR, je právě o ochucené výrobky mezi dětmi velký zájem, i když jsou za příplatek.

V rámci projektu Mléko do škol bude také nastaven finanční strop, který v Česku dosahuje na necelé dva miliony eur.

MŠMT: Pamlsková vyhláška byla podle novely evropského nařízení upravena, aby program Mléko do škol nemusel být předčasně ukončen.

Díky dvojnásobnému nárůstu počtu dětí zapojených do obou školních projektů plánují dodavatelé a distributoři školních produktů navýšit objem dodávek a rozšířit je do dalších krajů.

Nesmí se ovšem jednat o produkty s přidaným obsahem cukru, konzervantů, přebytečných tuků, soli a sladidla. Povoleno je pouze přírodní aroma.

V souvislosti s platností takzvané pamlskové vyhlášky (282/2016 Sb.) se však některé dotované výrobky přesto dostaly do rozporu s novými národními pravidly. Bylo proto nutné snížit zejména přidaný cukr v ochuceném mléce a mléčných výrobcích, aby děti získávaly skutečně zdravé produkty.

Podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přesto již příprava vyhlášky vzala do úvahy očekávanou reformu školních projektů, „aby program nemusel být kvůli národnímu předpisu předčasně ukončen“. Na dotované programy se navíc vztahuje přechodná výjimka vyhlášky, která má usnadnit implementaci změn v praxi.

Němec ze společnosti Laktea redakci řekl, že některé produkty, jako jsou smetanové krémy či ochucené jogurty, již nebudou kvůli vyhlášce dodávány vůbec. Odhadl, že asi 40 procent výrobků, které byly do škol dosud distribuované, nebudou splňovat národní předpis.

Evropská pravidla explicitně uvádějí, které produkty jsou způsobilé k získání nadnárodní podpory. Ty však musí být v souladu s výživovými doporučeními českého ministerstva zdravotnictví.

Preferována je místní produkce před exotickými plodinami, ačkoliv kiwi, ananas a další plodiny jiného než našeho mírného pásu mohou alespoň v menších dávkách zpestřovat pravidelné školní svačinky. Podíl produktů, které nepocházejí ze členských států Unie, by však neměl přesáhnout 10 procent celkové dotované produkce dodávané do škol.

Společnost Laktea podle Němce dodává z českých mlékáren sto procent výrobků. Od místních pěstitelů ovoce a zeleniny pak pochází necelá polovina (45 procent) dodávek tohoto distributora, ostatní se dováží ze zemí Unie. Pouze banány dostávají školy z mimounijních zemí.

Mléko do škol EU

© Pixabay

Vyšší spolufinancování z EU i ČR

Z rozpočtu Evropské unie je na každý školní rok vyčleněno 250 milionů eur, z toho 60 procent (150 milionů) půjde na podporu ovoce, zeleniny a banánů a zbylých 100 milionů eur bude směřovat do mléčného sektoru. Částka představuje asi půl procenta ročního rozpočtu Společné zemědělské politiky.

Pro každou zemi Unie stanovila fixní rozpočet pro oba systémy až do roku 2023. Evropská legislativa však členským zemím umožňuje přesunout 20 až 25 procent prostředků z jednoho odvětví do druhého. Státy také mohou požádat o vyšší či naopak nižší částku nebo nemusí využít celou přidělenou alokaci.

Česko této možnosti využilo a oproti původnímu nastavení získá více. Konečná dotace na každý školní rok tedy bude v přepočtu činit 127,5 milionu korun. Dvě třetiny celkové částky podpoří dodávky ovoce a zeleniny do škol, jedna třetina pak školní mléko.

Kromě neustálého nárůstu dětí zapojených do programů vezme výše dotace do úvahy předchozí sumu financí, kterou členské země dosud získaly z evropského rozpočtu na dané projekty.

SZIF: Spolufinancování projektů ze strany členského státu již není povinné, avšak je jakýmsi předpokladem pro zdárné fungování projektu pro tak velkou cílovou skupinu.

Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíry Novákové by čeští školáci měli v příštím školním roce získat dohromady až 1,05 miliard korun na oba projekty. Česko bude muset zbylé finance (930 milionů korun) poskytnout z vlastních zdrojů. V porovnání s předchozími lety, kdy ze státní kasy plynulo jen 12 procent prostředků a zbytek z rozpočtu EU, tedy vzroste národní podpora až čtyřnásobně.

I velkým zemědělcům hrozí omezení dotací z EU. Více >>>>

Do minulého školního roku měly členské státy povinnost spolufinancovat projekt Ovoce a zelenina do škol z národních zdrojů. Mluvčí SZIFu vysvětlila EurActivu, že ČR přidávala více peněz, než byl definovaný minimální podíl. U „Mléka do škol“ tato povinnost neplatila, ale kvůli nízké podpoře z EU byla finanční spoluúčast nepsanou podmínkou.

Povinnost přispět z národních peněz nyní členským státům odpadá i u „Ovoce a zeleniny do škol“. Nováková však k tomu dodala, že spolufinancování bude stále potřebné, protože „je jakýmsi předpokladem pro zdárné fungování projektu pro tak velkou cílovou skupinu, kterou představují žáci základních škol a v případě školního mléka též žáci středních škol“.

Nejen zdravé produkty, ale i vzdělání

Dotace nejsou určeny pouze pro dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich. Z celkové sumy by mělo jít 70–80 procent na financování podporovaných produktů. Náklady na propagaci, administraci a hodnocení celého systému pokrývají 5–10 procent.

Zbylých 15 procent rozpočtu projektu je možné využít na doprovodná vzdělávací opatření, v rámci kterých lze dodávat i další zemědělské produkty (například med) nebo pořádat tematické akce.

V důsledku rostoucího počtu případů nadváhy a obezity u dětí školního věku klade novela evropského nařízení větší důraz právě na vzdělávací aktivity. Přednášky o zdravém jídelníčku, soutěže se zemědělskou tematikou, výlety na venkovské farmy či obdělávání školních pozemků mají zvýšit povědomí školáků o ochranu životního prostředí a evropské zemědělství. Konkrétní činnosti jsou ovšem v rukou jednotlivých členských států, potažmo škol, nikoliv Bruselu.

Z mezinárodní výzkumné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že počet dětí, které se potýkají s obezitou, se během dvaceti let ztrojnásobil. Čtvrtina českých školáků dnes trpí nadváhou, jeden z deseti pak obezitou. Dvě třetiny z nich bojují s obezitou i v dospělém věku.

V roce 2013 bylo Česko podle WHO na prvním místě v žebříčku obezity v rámci celé Evropy. V současné době zaujímá čtvrté místo – obézní je podle organizace každý třetí dospělý Čech.

zdravá výživa EU

© Pixabay

Přídavným efektem obou programů má být rovněž zvýšení odbytu ovoce, zeleniny a mléka pro tuzemské zemědělce, kteří byli negativně ovlivněni krizí mléčného sektoru posledních dvou let, ukončením mléčných kvót po roce 2015 a uvalením ruského embarga na vývoz zemědělských a potravinářských produktů pocházející z EU.

Podle ministerstva zemědělství se však nedá přesně odhadnout, jak školní projekty přispívají ke zvýšení spotřeby podporovaných produktů.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková odůvodnila reformu projektů přetrvávajícími nedostatky ve fungování obou programů, které Komise zjistila externími hodnoceními a nálezy Evropského účetního dvora.