Místní pohled je pro zpravodajství z Unie „klíčový“

zdroj: EurActiv.cz.

Přizpůsobit zpravodajství o EU místnímu prostředí je klíčem k lepšímu informování novinářů o unijních politických otázkách. Shodli se na tom představitelé EU a profesionálové z oblasti médií na konferenci v Bruselu, která proběhla minulý týden (14. října).

„Musíme zajistit, aby novináři věděli, jak naše činnost ovlivní jednotlivé lidi. Budeme s tím mít ještě dost práce,“ řekla Pia Ahrenkilde Hansen, mluvčí Evropské komise, na konferenci EuroPCom – První evropské konferenci o komunikaci s veřejností, která probíhala ve Výboru regionů.  

„Je velmi obtížné pokrýt zároveň evropské, národní a místní zprávy. Proto bychom měli místním médiím evropská témata více přiblížit. Neučiníme-li to, média se budou zdráhat Unií se vůbec zabývat. Raději ji pak přenechají expertům,“ uvedla Hansen. 

„Neočekáváme, že média zhltnou všechno, co zveřejníme. Jsme jen jedním z několika různých hlasů. Je na médiích, aby využila toho našeho k vykreslení širšího pohledu na události,“ dodala.  

Podle Erika Hansena, ředitele oddělení komunikace na radnici v Oslu, musí být informace stručná a přizpůsobená adresátovi. Pouze takto podaná událost může přilákat zájem novinářů.  

Stejný názor zastával i Christian Gsodam, šéf oddělení tisku a komunikace na Výboru regionů, který celou konferenci hostil. „Musíme přemýšlet o tom, jak decentralizovat zpravodajství z EU na úroveň regionálních a místních médií,“ řekl Gsodam. 

Ostatní účastníci také zdůraznili, že by se každá zpráva měla přizpůsobit publiku. „Lidé získávají informace různými způsoby. Proto musíme podávat zprávy rozdílně (bulvárnímu) Sunu a (serioznímu) European Voice,“ řekl Paul Statham, profesor na institutu sociologie, politologie a mezinárodních studií na Univerzitě v Bristolu.  

„Někdy se ale zdá, že evropské instituce považují průměrného evropského čtenáře za ekonoma. Zjednodušování má ale i svá rizika. Pokud zvolíte populárnější styl, ztratíte část sdělení,“ varoval Statham. 

„Ze své osobní zkušenosti můžu říct, že pokud se snažíte dostat na místní úroveň, v redakci vám řeknou, ať kontaktujete kolegy v Bruselu. Ty jsou ale zavaleni prací a navíc se jejich počet dramaticky snižuje,“ uvedl Gundi Gadesmann, který zajišťuje styk s médii v oddělení Evropského ombudsmana.  

Pro Christhopha Midola-Monneta¸ šéfredaktora zpravodajství z Unie v Euronews, není přizpůsobování zpravodajství místnímu prostředí jedinou správnou cestou. „Euronews je založen na myšlence, že existuje něco takového jako evropští diváci, ať už jsou z Polska nebo Finska. My sídlíme v Lyonu, ale nemyslíme si, že je to nevýhodou (oproti Bruselu).“  

Rozdíly mezi Komisí a Parlamentem

„Je obrovský rozdíl mezi informováním o dění v Komisi a v Evropském parlamentu. Komise je jako vláda, ale v Parlamentu se za jeden den projednává tak mnoho otázek, že musíte pomoci novinářům vybrat si tu relevantní,“ řekl Jaume Duch Guillot, ředitel oddělení Evropského parlamentu pro styk s médii.  

„Pokud je téma institucionální, oslovujeme všechny, pokud je ale národní, zaměříme se na relevantní novináře v Bruselu a v odpovídající zemi,“ uvedl.  

Zpravodajství o dění v parlamentu je ve srovnání s ostatními institucemi odlišné a mnohem složitější, vysvětluje Guillot. „Parlament nemá pouze svoje centrální zpravodajství. O dění v této instituci informují také jednotlivé politické skupiny a samotní poslanci.“ 

Nebezpečné „euromýty“ 

Mluvčí Komise Ahrenkilde Hansen varovala před nebezpečím, že se tzv. evropské mýty o tom, co Evropská unie dělá, natolik rozšíří, že začnou v evropských médiích žít vlastním životem. „Máme bohatou zkušenost s vyvracením mýtů v naší londýnské kanceláři. Mýty o Evropské unii jsou totiž v britském tisku docela běžné,“ uvedla Hansen (EurActiv 12.5.2010).  

Dále upozornila, že jejich opravení si často vyžaduje hodně času i zdrojů. „Musíte získat fakta od Komise i od národních představitelů. Je velmi důležité zabránit rozkvětu těchto mýtů a zajistit, aby lidé nedostávali nepravdivé zprávy o EU. Nemůžete se však zabývat všemi. Musíte si pozorně vybrat, do kterého souboje se pustíte,“ řekla Hansen. 

Duch Guillot z Evropského parlamentu uvedl, že jeho oddělení také rozbíjí mýty, přesto zdůraznil, že informování o politickém dění je důležitější a mělo by být vždy v centru evropského zpravodajství.  

„Lisabonská smlouva mnoho změnila a v Bruselu se nyní dělá opravdová politika. Když Parlament odmítne 65 hodinový pracovní týden, tisk o tom informuje. Svědčí o tom i romská aféra. Když se něco děje, novináři o tom informují. Už se tady nedebatuje o tvaru banánů,“ poznamenal. 

Mnohojazyčnost klíčem k přístupnosti 

V průběhu debaty Guillot také zdůraznil význam mnohojazyčnosti pro decentralizaci evropského zpravodajství. Je podle něj také důležité mít v jednotlivých státech kanceláře, které budou o EU informovat. 

„Informování novinářů je klíčové. Proto by jim evropské instituce měly nabídnout více školení a poskytnout více kontaktů. Je třeba rozptýlit obavy novinářů z evropských témat. Nestane-li se to, budou stále využívat tiskové agentury,“ uvedl. 

Přesto jsou si političtí činitelé EU vědomi nebezpečí zásahů do záležitostí nezávislých médií. Proto byl také z usnesení Evropského parlamentu odstraněn plán na vytvoření školícího centra pro novináře nebo zavedení speciálního fondu na podporu studentských médií, která se zabývají evropskými otázkami (EurActiv 8.9.2010).