Ministři schválili dopravní plán, koridor do Drážďan zatím chybí

Zdroj: WikimediaCommons.org, autor: Hubipe.

Zástupci vlád zemí EU koncem minulého týdne schválili plán rozvoje evropské transevropské dopravní sítě (TEN-T). Návrh podpořil i ministr dopravy Pavel Dobeš i navzdory tomu, že se do plánu hlavní dopravní sítě České republice nepodařilo zatím prosadit vysokorychlostní železniční trať Ústí nad Labem – Drážďany.

Finální podoba dokumentu je kompromisem, který zohledňuje společnou pozici států V4, odůvodnil v tiskovém prohlášení svůj souhlas s kompromisem dohodnutým s ostatními členskými státy EU ministr dopravy Pavel Dobeš.

Skupina nových členských zemí, která svou pozici k rozvoji evropské dopravní sítě ladila ještě krátce před bruselskou schůzkou v Praze (EurActiv 21.3.2012), mimo jiné požadovala oslabení role Evropské komise (a naopak posílení role členských států) při plánování hlavních dopravních koridorů. Tento požadavek nakonec čtvrteční závěry ministerské Rady odrážejí.

Některé členské státy by ale na mapy plánovaných sítí rády přikreslily některé další projekty. Česká republika by například chtěla do hlavní evropské sítě zařadit vysokorychlostní železniční spojení mezi Prahou a Drážďanami a trať mezi Prahou, Českými Budějovicemi a Lincem. Na úterní schůzce ministrů V4 to novinářům sdělil ministr. K úspěšnému zařazení do hlavní sítě TEN-T by však Česko potřebovalo také souhlas Rakouska a Německa a ten prozatím nemá.

Německý ministr Peter Ramsauer Dobešovi na bilaterální schůzce před jednáním ministrů v Bruselu vysvětlil, že propojení mezi Prahou a Drážďanami není součástí Spolkového plánu rozvoje dopravních cest a není proto možné požadovat jeho zařazení do plánu hlavní sítě TEN-T. Přislíbil mu ale, že v aktualizované verzi národního plánu, která má platit od roku 2015, se s tímto železničním úsekem bude počítat.

Novela návrhu nařízení o hlavních zásadách pro rozvoj komplexní transevropské dopravní sítě (TEN-T), která nyní z Rady zamíří do Evropského parlamentu, počítá s vytvořením dvouúrovňové struktury evropských sítí. Takzvaná hlavní síť (core network) má být páteřní sítí celého evropského prostoru a jejím cílem je zlepšit propojení mezi členskými státy EU a zlepšit provázanost hlavních evropských letišť a přístavů s železnicemi a silnicemi. Hlavní síť má být podle plánů EU dokončena do roku 2030.

Na hlavní síť má navazovat tzv. komplexní síť (comprehensive network), která bude na hlavní síť navazovat a zajistí pokrytí všech evropských regionů tak, aby se převážná většina občanů a podniků do roku 2050 nacházela nejdále 30 minut cesty od hlavní sítě.

Dvouúrovňová struktura transevropské sítě TEN-T je důležitá ještě v jednom ohledu. Rozvoj hlavní sítě má být podle plánů Evropské komise z října 2011 totiž spolufinancován z nového Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Jedná se o zbrusu nový nástroj, z něhož má EU v příštím sedmiletém unijním rozpočtu podporovat dostavbu nebo modernizaci chybějících silničních nebo železničních propojení evropského významu.

Obavy z infrastrukturního fondu

Z nástroje na propojení Evropy, který má v letech 2014-2020 disponovat částkou 50 miliard euro, má jít na podporu rozvoje dopravní infrastruktury 31,7 miliard. Zbývající prostředky jsou určeny na podporu rozvoje energetických a telekomunikačních sítí.

Novým členským státům včetně České republiky se ale CEF příliš nezamlouvá (EurActiv 24.10.2011). V částce 31,7 miliard euro se totiž skrývá i 10 miliard z Kohezního fondu, jehož prostředky mohou využívat pouze ekonomicky méně vyspělé členské země EU. Přestože na těchto 10 miliard budou moci i nadále využívat pouze tyto státy, čerpání peněz z CEF nemá být zdaleka tak snadné jako v případě Kohezního fondu (EurActiv 29.11.2011).  

Komise ve svém říjnovém návrhu své rozhodnutí převést tuto částku pod CEF zdůvodňuje dosavadními zkušenostmi s méně vyspělými členskými státy. Ty podle ní „mají obtíže při sestavování návrhů a implementaci komplexních přeshraničních projektů v oblasti dopravní infrastruktury“. Společné plánování a přísnější požadavky na realizaci projektů mají podle představ Bruselu tyto nedostatky odstranit.

Návrhem nařízení o transevropských dopravních sítích TEN-T se nyní bude zabývat Evropský parlament. Jak vyplývá z tiskové zprávy zveřejněné po čtvrteční schůzce ministrů dopravy, některé státy doufají, že jejich připomínky europoslanci zohlední.