Miliband nechce být “evropským ministrem zahraničí”

Britský ministr zahraničí David Miliband, největší favorit na post šéfa unijní diplomacie, který zavede Lisabonská smlouva, se včera (9. listopadu) podle některých zdrojů této pozice zřekl.

Podle neoficiální dohody mezi evropskou levicí a pravicí by se měl “evropský prezident”, další vysoká pozice zavedená Lisabonskou smlouvou, hlásit ke středopravicové politické orientaci, a proto “evropským ministrem zahraničí” by měl být socialista (EurActiv 2.11.2009). David Miliband, člen britské labouristické vlády, který ještě včera platil za nejsilnějšího kandidáta levice, uvedl na schůzce s předsedou Strany evropských socialistů (PES) Poulem Nyrupem Rasmussenem, že o zmiňovanou pozici nemá zájem.

I přesto, že Miliband opakovaně v britských médiích zdůrazňoval, že o post šéfa unijní diplomacie nestojí kvůli odpovědnosti vůči kabinetu Gordona Browna, evropští socialisté se oddávali spekulacím a hovořili o Milibandovi jako o svém ideálním kandidátovi.

Milibandova schůzka s Rasmussenem bude proto s největší pravděpodobností nahlížena jako jeho přesvědčivé a definitivní „ne“.

V rozhovoru pro EurActiv vysoce postavený zdroj v Labouristické straně prohlásil, že „Miliband si namočil palec do vody, ale nyní ho zase vytáhl ven. Je to muž se třemi malými dětmi a uvědomil si, že nabízená pozice znamená především velké množství hodin strávených v letadle.“

Britský ministr zahraničí je navíc považován za příštího lídra Labouristické strany. Obecně se má totiž za to, že očekávané vítězství Konzervativní strany v příštích parlamentních volbách bude stát současného předsedu labouristů Gordona Browna křeslo v čele strany. Milibandovo odmítnutí vysokého postu v EU by mohlo být politickou kalkulací stejně jako osobní, řekl zdroj.

Švédové v Berlíně 

Milibandovo odmítnutí pozice šéfa evropské diplomacie bude pravděpodobně jedním z nejdiskutovanějších témat lídrů členských zemí EU, kteří se dnes scházejí v Berlíně u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi.

Švédské předsednictví bude proto muset být ve střehu, aby zjistilo, zda mezi hlavami států a vysoce postavenými diplomaty nezaslechne jméno jiného kandidáta, které by získalo obecnou podporu.

Poté, co se evropské politické špičky na jméně kandidáta shodnou, Švédsko svolá do Bruselu zvláštní summit, kde o nových pozicích padne konečné rozhodnutí.

Mezi další kandidáty na post vysokého představitele pro zahraniční politiku patří bývalý italský ministr zahraničí Massimo D’Alema, rumunský europoslanec Adrian Severin, bývalý německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a bývalá francouzská ministryně pro evropské záležitosti Elisabeth Gigou.