Merkel a Sarkozy: Omezení hlasovacích práv si vyžádá změnu smluv EU

Angela Merkel, Nicolas Sarkozy; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Sebastian Zwez.

Francie a Německo se shodly na jedné položce receptu na řešení krize. Včera (18. října) oficiálně vyzvaly členské státy Unie, aby jako nástroj řešení krize v eurozóně zavedly sankce v podobě pozastavení hlasovacích práv. Taková změna by si však vyžádala změnu evropských smluv. Návrh tohoto opatření by měl ležet na stole do března příštího roku.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkel nacházejí společnou řeč, pokud se jedná o to, jak dostat Evropskou unii a její společnou měnu z krize.  Oba státnicí se na společném summitu ve Francii shodli na tom, že eurozóna potřebuje stálý a dlouhodobý systém, jenž by odvrátil opakování „řeckého scénáře“. 

Mezi tato nová pravidla by podle nich měla patřit kromě pozastavení hlasovacích práv i větší angažovanost soukromého sektoru, jehož přítomnost by mohla pomoci ozdravit státní finance a dluhy. 

Francouzsko-německé duo by rádo reformu systému co nejvíce urychlilo, proto nabádá ostatní členy Unie, aby byl návrh nových pravidel předložen nejpozději do března příštího roku, kdy se bude konat vrcholný summit EU. Evropská komise požádala státy, aby přišly se svým návrhy řešení nejpozději ve druhé polovině roku 2011.

„Musíme se pohnout kupředu, protože v roce 2013 záchranné fondy pro euro vyprší, z toho důvodu potřebujeme přijmout dlouhodobější záchranný mechanismus,“ objasnila nutnost rychlého tempa reforem německá kancléřka na tiskové konferenci ve francouzském Deauville. 

Pro země, které se prohřeší proti principům Hospodářské a měnové unie, chce zavést Francie a Německo trest, který by při bruselském rozhodování oslabil mocenskou pozici daného státu. K tomu, aby navržené suspendování hlasovacích práv bylo opravdu v praxi realizováno, by se však muselo přistoupit k úpravě zákonů EU. 

„Finanční sankce jsou omezené. Pokud nastane podobná situace jako v Řecku, má nějaký smysl udělit této zemi další pokuty? Naopak smysl by mělo, pokud tento stát odstřihneme od spousty klíčových rozhodnutí Unie,“ sdělil francouzský zdroj blízký jednáním na summitu.

Podle společného francouzsko-německého prohlášení by nezbytné dodatky, které stanoví nová pravidla, měly být ratifikovány před začátkem roku 2013. V současnosti se platí eurem v šestnácti státech, příští rok se na seznam členů eurozóny připíše Estonsko.

„Uvědomujeme si, že v Evropské unii vládne nevole, co se týče celkové změny smluv. My navrhujeme pouze chirurgickou úpravu, nechceme otevřít novou debatu o ústavě pro Evropskou unii,“ uvedl francouzský zdroj.

Některé členské státy, jako například Itálie a Belgie s vysokým veřejným zadlužením, se však brání podstoupit jakýkoliv změny ve smlouvách Unie, jejich případná úprava by si však vyžádal souhlas celé sedmadvacítky.

Hledá se cesta pro úpravu fiskální politiky

V Lucemburku o receptu na ekonomickou krizi jednali evropští ministři financí. Ve středu jejich nynějších úvah stojí, do jaké hloubky by nová fiskální opatření proti krizi měla zajít. Všichni ministři se však shodují na tom, že se musí vyvinout systém, který bude čelit hospodářským problémům dlouhodobě.

Podle článku 136 Lisabonské smlouvy má Rada ministrů EU právo přijímat opatření, která se týkají chodu eurozóny, a která „posilují a koordinují rozpočtovou kázeň evropských vlád“. Rada rovněž určuje směr hospodářské politiky EU.

Změny v rozpočtových pravidlech, jež uvádí Pakt stability a růstu, představují největší revizi fiskálních pravidel od samotného zrodu společné evropské měny v roce 1999. Jejich hlavním cílem je odvrátit opakování hlubokých státních dluhů, které odhalila řecká krize.

Doposud Brusel napumpoval do ekonomiky "pouze" finance z ad hoc záchranného mechanismu, a to v podobě úvěrového balíčku v hodnotě 80 miliard eur pro Řecko. Následně pak vytvořil objemný balík pro případ zkrachování dalších zemí eurozóny ve výši 500 miliard eur (European Financial Stability Mechanism). Platnost obou finančních plánů však vyprší v roce 2013.

Jedním z ústředních rysů nového permanentního mechanismu, který bude chránit euro před krizí, bude nastavení jasných podmínek, za kterých by Evropa svou pomocnou ruku s penězi nabídla. Tyto pravidla budou mít podobnou formu, jako ta, se kterou přišel Mezinárodní měnový fond (MMF).

Návrh, se kterým pracují ministři financí, také počítá se zapojením soukromého sektoru a MMF. Dále se v něm vyskytují plány na to, jak motivovat státy, aby prováděly zdravou fiskální politiku. V neposlední řadě by země měly respektovat nezávislost Evropské centrální banky.

Tripartita s Ruskem

Francouzský summit se dnešním dnem (19. října) rozšířil ještě o návštěvu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který se přijel zapojit do diskuse nad bezpečnostními otázkami. Příští měsíc se totiž bude konat důležitý summit zástupců Severoatlantické aliance a příští rok Francie převezme předsednictví skupiny G8 a G20.

Vrcholné schůze NATO ve dnech 19. – 20. listopadu, kterou bude hostit Lisabon, se zúčastní právě i nejvyšší politický představitel Ruska. Lídři severoatlantického uskupení by během summitu totiž měli schválit novou strategickou doktrínu.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).