Měla by se nová vláda zabývat strategickými otázkami EU?

zdroj: Vláda ČR.

V polovině minulého týdne jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu v čele s Jiřím Rusnokem. Zda tento kabinet získá důvěru Parlamentu, zatím není jasné. Nicméně ať dopadne hlasování o důvěře jakkoliv, bude muset nová vláda zaujmout pozici k řadě strategických evropských otázek především na zasedáních Evropské rady a Rady EU. Podle oslovených politologů bude proto v příštích měsících klíčové, aby české postoje vycházely z konsensu mezi Parlamentem a vládou.

Od středy 10. července má České republika novou vládu. Přestože kabinet premiéra Jiřího Rusnoka své vládní programové prohlášení teprve připravuje, z vyjádření některých ministrů se dá předpokládat, že by měly být jednou z priorit i některé evropské otázky.

Skloňována je především problematika evropských fondů v příštím programovacím období 2014-2020. Jak opakovaně uvedl nově jmenovaný ministr pro místní rozvoj František Lukl, jeho rezort se bude soustředit na zjednodušení systému pro příjemce, ale i na to, aby budoucí evropské fondy kladly důraz na takzvanou urbánní a územní dimenzi (EurActiv 10.7.2013).

Otázkou ovšem je, nakolik se vláda bude zabývat dlouhodobějšími evropskými otázkami, jako je například stále se prohlubující ekonomická a politická integrace. Vláda bude v krátké době zaujímat pozici například k návrhu Evropské komise o Jednotném resolučnímu mechanismu, ale i k dalším důležitým návrhům, včetně otázek budoucnosti hospodářské a měnové unie.

Podle Vojtěcha Bellinga, státního tajemníka pro evropské záležitosti, si lze proto jen těžko představit jakoukoliv vládu, jež by se nezabývala strategickými otázkami, které jsou v současné chvíli v Evropské unii projednávány. „Tato rozhodnutí nelze vnitrostátně odložit, neboť každý stát se účastní vyjednávacího procesu v Evropské radě, v Radě EU a v pracovních orgánech Rady a zde musí prezentovat své postoje. Ostatně i mlčení v těchto orgánech by bylo vyjádřením postoje, který by proto musel být předem na úrovni vlády dohodnut,“ řekl Belling EurActivu.

Otázkou ovšem zůstává, nakolik se situace zkomplikuje v případě, kdy by Rusnokův kabinet nezískal podporu Poslanecké sněmovny. Hlasování o důvěře by mělo proběhnout na začátku srpna. Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského by tak mohl nastat určitý začarovaný kruh.

„Jakákoliv takzvaná úřednická vláda, která se buď neopírá o důvěru Poslanecké sněmovny, nebo její důvěra není opřena o jasný mandát v evropských záležitostech vyjádřený v programovém prohlášení, by rozhodně neměla činit žádná závažná a dlouhodobá rozhodnutí,“ domnívá se Hokovský. Dodává ale, že na zasedáních Rady EU či Evropské rady se zpravidla činí pouze závažné rozhodnutí s dlouhodobými důsledky.

Vliv prezidenta Zemana?

Poslední tři roky reprezentoval Českou republiku na zasedáních Evropské rady bývalý předseda vlády Petr Nečas. Podle politologů byl český postoj vůči evropským otázkám v této době určen především faktem, že byl Rusnokův předchůdce zároveň předsedou ODS, tedy strany, která je známa svým rezervovaným postojem vůči evropské integraci (EurActiv 21.6.2013).

Jak bude vystupovat nový premiér? Mnoho komentátorů i politiků upozorňuje na Rusnokův blízký vztah k prezidentu Miloši Zemanovi, jehož názory vůči Evropské unii jsou vstřícnější (EurActiv 1.2.2013). Samotný Rusnok například v polovině minulého týdne pro Českou televizi uvedl, že odvozuje legitimitu svého kabinetu právě od jmenování prezidentem. Politologové se ale shodují na tom, že tento fakt nesmí rozhodování vlády nijak ovlivňovat. 

„Jakkoli jsem přesvědčen, že je třeba korigovat víceznačnou a kličkující evropskou politiku Petra Nečase a že na to Rusnokův tým má potenciál, není možné, aby se do tohoto sousta pustila Rusnokova vláda sama či s prezidentem bez parlamentního zázemí,“ sdělil redakci politolog Lukáš Jelínek působící na Masarykově demokratické akademii blízké ČSSD.

Jak by tedy měla Česká republika pod vedením nové vlády formovat své postoje? „Jsem přesvědčený o tom, že strategické otázky týkající se Evropské unie by měly vycházet z konsensu dosaženého mezi vládou, Sněmovnou i Senátem. Dvojnásob to platí v případě vlády, která dosud nemá důvěru a svoji legitimitu odvozuje od prezidenta republiky,“ domnívá se Jelínek.

Pomůže vládě Nečasova evropská strategie?

V polovině května tohoto roku přijal Nečasův kabinet očekávaný dokument Strategie působení ČR v EU, který by měl podle vlády obsahovat základní principy evropské politiky. Jako prioritní oblasti tento materiál označuje funkční vnitřní trh, efektivní využití kohezní politiky, vytváření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU, společnou obchodní politiku nebo rozšiřování EU.

Stručně se věnuje také prohlubování hospodářské a měnové unie, ke které se staví spíše rezervovaně. „Další opatření v rámci posilování hospodářské koordinace by dle vlády měla být přijímána po zralé úvaze a jen tehdy, pokud přispívají ke zvýšení stability unijního hospodářství,“ uvádí tento dokument (EurActiv 7.6.2013).

Podle Bellinga působícího na Úřadu vlády strategie vládu nijak neomezuje v tom, aby přijímala k různým agendám projednávaným v Evropské unii pozici, která by reflektovala aktuální politickou a hospodářskou situaci v Evropě na základě vlastního expertního či politického uvážení. Ta totiž nemůže být žádným strategickým dokumentem nikdy plně předvídána, říká Belling.

Podle Hokovského se nedá očekávat, že by tato strategie hrála v evropské politice nové vlády významnou roli. Důvod vidí ve skutečnosti, že tento dokument neobsahuje náležitosti potřebné pro praktické naplňování strategie, tedy že mu chybí časové horizonty a jasná provázanost cílů, nástrojů a aktérů.

„Strategie navíc ve vysoké míře odráží politické postoje ODS k evropské integraci, a nelze tudíž předpokládat, že by se jí vláda personálně blízká Miloši Zemanovi chtěla řídit,“ uzavírá Hokovský.