Malé strany mají hrát klíčovou roli v příštím EP

Strany, které nejsou napojené na tradiční uskupení v EP, mohou hrát po volbách důležitou roli ve vytváření politických skupin v novém Evropském parlamentu. Ukazuje to studie, která předpovídá vzestup malých stran a větší rozdrobení celého shromáždění.

Souvislosti:

Příští Evropský parlament bude mít nejméně o jedno politické uskupení více než doposud, vzhledem k nově se tvořící frakci Evropských konzervativců okolo britské konzervativní strany a české ODS (EurActiv 2/06/09). Podle odborníků se tím zvyšuje možnost vzniku různých koalic.

Podle odborníků budou voliči v evropských volbách oproti národním spíše volit malé okrajové strany než velké tradiční strany.

Mnoho malých národních stran není na velké evropské strany či uskupení napojeno a mohou si tedy vybírat, ke komu se po volbách připojí.

Současné sestavení Evropského parlamentu jasně ukazuje, že velikost politické skupiny se často odvozuje od schopnosti uskupení přilákat poslance, kteří nejsou zařazeni v žádné z politických stran v EP.

Hranice na vytvoření politického uskupení v Evropském parlamentu se po volbách změní. Podle nového ustanovení bude zapotřebí nejméně 25 poslanců ze sedmi členských států.

Témata:

Voliči obvykle nepřikládají takovou důležitost volbám do Evropského parlamentu jako volbám národním. Důvodem je, že důsledkem evropských voleb není vytvoření nové vlády, jak se děje po volbách národních, a oblasti, ve kterých má Evropský parlament pravomoc, vypadají spíše jako technické a bezvýznamné, říká Hugo Brady z think-tanku Centre for European Reform.

Vzhledem k těmto okolnostem jsou podle Bradyho voliči připraveni více riskovat a zvolit strany, které nepatří k tradičním stranám. Tyto malé strany tak mohou doufat ve zvolení jednoho, dvou či více poslanců.

Ve chvíli, kdy malá strana získá jeden či více mandátů, se může pokusit vytvořit uskupení či se připojit k již existující frakci. Je obecně známo, že opravdová moc a vliv v Parlamentu zůstává v rámci politických uskupení, přestože to někteří poslanci, kteří nepatří k žádnému uskupení, popírají.

Podle odborníků je spojení sil často v zájmu obou stran – jak existujícího politického uskupení, tak malých stran. Výměnou za navýšení počtu poslanců a tím i vlivu uskupeni si malé strany mohou vyjednat cestu k důležitým postům – například mohou pro své poslance získat pozici zpravodaje či křeslo ve výborech.

Piráti a osobnosti

V současné době většina malých stran, které mají možnost se dostat do Evropského Parlamentu, již jedná s velkými politickými uskupeními. Pozoruhodné podpoře se například těší Švédská Strana pirátů (EurActiv 22/4/09). Strana má šanci předčít všechna očekávání a získat až dva mandáty. V dubnovém rozhovoru pro EurActiv představitelé této strany naznačili, že by se mohli připojit k liberální ALDE, ale švédská média spekulují i o možnosti připojení strany k evropským zeleným.

V Bulharsku nedávno vzniklá malá strana „Pořádek, právo a spravedlnost“ (RSZ) je již považována za příštího člena uskupení, které formuje britská konzervativní strana, která se chystá odtrhnout od středopravicové EPP. Populistická protikorupční bulharská strana vznikla okolo osobnosti Janeho Janeva a má podle odborníků šanci překročit 5% hranici potřebnou k získání mandátu. Podle všeho byl Janev v kontaktu s Geoffreyem Van Ordenem, britským konzervativním poslancem, který je považován za architekta nové parlamentní koalice. Nové konzervativní hnutí bude potřebovat členy ze 7 evropských zemí, aby vytvořilo politické skupení. Bulharské partnery si tedy předchází, neboť je bude potřebovat.

Konzervativní hádanka

Protilisabonská platforma Libertas, výtvor irského multimilionáře Declana Ganleyho, dodala těmto volbám bezprecedentní kontroverzní nádech. Přestože Libertas tvrdí, že získá tolik mandátů, aby mohla vytvořit své vlastní uskupení, podle odborníků takové šance nemá. Odborníci pochybují, zda samotný Ganley získá dostatek hlasů, aby prošel do Evropského parlamentu. Je zde možnost, že se Libertas připojí k novému konzervativnímu uskupení, neboť má podobný názor na Lisabonskou smlouvu.

Libertas a nové konzervativní uskupení jsou hlavními tématy těchto voleb. Přestože mnoho politických lídrů považuje oznámení britských konzervativců opustit EPP-ED za chybný krok, sami konzervativci věří, že získají dostatek poslanců z dostatku zemí, aby se staly novou hybnou silou příštího Evropského parlamentu.

Zelení mohou překvapit

Zelení mají podle průzkumů šanci získat více křesel, než mají v současném Parlamentu. Očekává se, že voliči raději dají svůj protestní hlas zeleným, než extrémním stranám na levici či pravici.  

Velikým překvapením se stala podpora, kterou vyjádřil bývalý český prezident Václav Havel Straně zelených vedené Martinem Bursíkem. „Pod vedením Martina Bursíka byla tato strana schopna dosáhnout mnoha užitečných změn, dokonce více než jejich voliči doufali“, napsal Havel v emailu novinám The Prague Post, kde vysvětloval svou podporu zelených. Květnový předvolení průzkum agentury STEM však zeleným přisuzuje v evropských volbách pouze 3%, daleko za vedoucí ČSSD s 24% a ODS s 21%. Avšak tento průzkum vznikl před tím, než Václav Havel Stranu zelených podpořil. Havel, který je respektovaný po celé Evropě, by tak teoreticky mohl ovlivnit protestní hlasy i v jiných zemích.

Návrat extrémní pravice? 

Před volbami se rozšířily spekulace, že volby přinesou navýšení hlasů stranám extrémní pravice. V Nizozemsku, Rakousku, Velké Británii, Francii či Bulharsku mají extrémní strany podle očekávání šanci získat významný počet hlasů. Podle zdrojů EurActivu se objevily spekulace o tom, že by se mohla v novém EP reformovat extrémní pravice okolo již zaniklého uskupení Identita, tradice a suverenita (ITS).

Francouzský poslanec za stranu Front National Bruno Gollnisch v poslední době často cestoval po celém kontinentu a hledal spojence pro případný vznik nového uskupení. Věří se, že získal již tichý souhlas Britské národní strany (BNP), bulharské nacionalistické strany Ataka a rakouské Strany svobodných (FPÖ).