Maďarská „Entropa“ pobouřila EU, odkazuje k zašlé slávě Habsburků

Maďarské předsednictví vyzdobilo interiér budovy Rady EU, kde se konají summity EU, originálním uměleckým dílem – obřím kobercem, na němž zobrazuje významné historické milníky maďarským dějin. Obraz Habsburské monarchie z roku 1848 vyvolal ale rozpaky – podle některých za ním stojí maďarský nacionalismus.

V roce 1848 představovala mnohonárodnostní Habsburská monarchie jeden z největších státních celků v Evropě. Obrovská říše se rozprostírala až ke Středozemnímu moři a zasahovala i na území, které dnes patří například Slovensku, Srbsku či Rumunsku (ilustrační mapa zde).  

Její zobrazení se stalo ústředním motivem „koberce historie a kultury“, který bude následujícího půl roku pokrývat podlahu atria budovy Justus Lipsius v Bruselu, kde se od roku 1995 konají pravidelné summity Evropské rady. 

Koberec o rozloze 202 metrů čtverečních, který pochází z dílny výtvarnice Lívie Pápai a zobrazuje hlavní mezníky, osobnosti a symboly maďarských dějin, nechalo do interiérů budovy nainstalovat maďarské předsednictví.  

A nutno podotknout, že dílo okamžitě vzbudilo v některých členských státech pozdvižení. Shodou okolností totiž přichází v momentě, kdy je Maďarsko kritizováno za zákon o občanství etnických Maďarů žijících v zahraničí a uprostřed plánů na přijetí další legislativy, která jim umožní hlasovat v maďarských volbách.

Může za to Trianon? 

„Koberec je v podstatě časovou osou, na které jsou vyobrazeny symboly či osobnosti maďarských dějin z oblasti kultury, historie a vědy a výzkumu: králové, starodávné artefakty, výtažky z encyklopedie a také mapa regionu z roku 1848 – tj. roku tzv. jara národů, kdy v celé Evropě vypukly revoluce,“ vysvětlil hlavní záměr autorky díla mluvčí maďarského předsednictví Marton Hajdu.

A právě výběr tohoto motivu pobouřil některé sousední země Maďarska. Například rakouská europoslankyně Ulrike Lunacek z frakce Zelených se domnívá, že symbolizuje nacionalistické a iredentistické choutky současné středopravicové vlády premiéra Viktora Orbána a touhu po revizi Trianonského míru z roku 1920.

Mírová smlouva, která byla podepsána po skončení první světové války, narýsovala hranice poválečného Maďarska jako nástupnické země Uherska. To ztratilo více než 70 % svého tehdejšího území a každý čtvrtý Maďar se ocitnul na území cizího státu. Snaha o revizi smlouvy, která byla v novém státě považovaná za nespravedlivou, určovala hlavní linii poválečné zahraniční politiky a způsobila, že Maďarsko vstoupilo do druhé světové války po boku ústředních mocností – nacistického Německa a fašistické Itálie. Trianonská smlouva zůstala pro Maďary jistým traumatem až do současnosti. 

Žádná lítost a nostalgie nad minulostí 

Podle rakouské europoslankyně stála právě tato frustrace za přijetím kontroverzního zákona o maďarském státním občanství, který maďarský parlament schválil vloni na jaře (EurActiv 27.5.2010). Legislativa začala platit od 1. ledna letošního roku a umožňuje etnickým Maďarům, kteří žijí za hranicemi Maďarska, žádat ve zkráceném a zjednodušeném řízení o maďarské občanství.  

Budapešť odhaduje, že o vydání maďarského pasu bude mít během příštích dvanácti měsíců zájem až 400 tisíc z nich. To je také důvod, proč vláda pracuje na dalším zákoně, který má těmto Maďarům poskytnout hlasovací právo ve volbách. 

„EU stojí na myšlence stírání vnitřních hranic, nikoliv na lítosti nad předchozí existencí u jejích členů. Přesně takové projevy totiž nahrávají nacionalistickým reakcím uvnitř Unie, a to zvláště v období, kdy EU potřebuje hlavně solidaritu,“ prohlásil socialistický europoslanec Ioan Mircea Pascu z Rumunska, jehož citoval server EUobserver.com. 

Podle mluvčího maďarské vlády se jedná o nedorozumění, které způsobila shoda okolností – spuštění nového zákona a zahájení maďarského předsednictví. Maďarská vláda totiž podle něj nespatřuje v mapě žádnou nostalgii. „Není to nic jiného než mapa habsburského císařství a střední a východní Evropy,“ řekl. 

V českých stopách 

Na závěr jen připomeňme, že to není poprvé, kdy předsednická země tradiční instalací uměleckého díla v budově institucí způsobila veřejné pohoršení či skandál. Příkladem mluvícím za vše je české předsednictví, které v lednu 2009 odhalilo plastiku výtvarníka Davida Černého.

Entropa, jak se dílo nazývá, mělo zobrazovat stereotypy, které se pojí s každou členskou zemí. Největší rozruch způsobila prezentace Bulharska jakožto tureckého záchodu. Na nátlak bulharské vlády muselo být toto místo zahaleno černou plachtou. V současné době je dílo vystaveno v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích.