Litva dnes přebírá otěže v Radě EU

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová; zdroj: Rada EU.

Litva se dnes ujímá předsednictví v Radě EU. Na této pozici po půl roce vystřídá Irsko. Prioritou litevského předsednictví bude mimo jiné energetická bezpečnost. Chce se také zasadit o lepší vztahy s východními sousedy EU a o dokončení vnitřního trhu.

Přestože Lisabonská smlouva zavedla stálého předsedu Evropské rady, kterým je v současnosti Herman Van Rompuy, rotující předsednictví v Radě EU, na níž se scházejí ministři jednotlivých rezortů, bylo zachováno.

Po Irsku se nyní otěží chopí Litva, jakožto první pobaltský stát v této roli. Hlavním zájmem litevského předsednictví bude podle prezidentky Dalie Grybauskaitėové „odpovědnost, profesionalismus a výsledky“. „Budeme usilovat o to stát se důvěryhodným předsednictvím – předsednictvím, na které je možné se spolehnout,“ řekla prezidentka v rozhovoru pro bruselský EurActiv.

Litva se během následujícího půlroku bude muset zabývat více než třemi sty legislativních návrhů, velká část se přitom bude týkat víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020. Dohodu mezi Parlamentem a Radou se o jeho podobě podařilo najít minulý týden, přestože formálně ji ještě musí stvrdit Evropský parlament (EurActiv 28.6.2013).

Podle Grybauskaitėové se jedná o kompromis mezi tím, co obě instituce požadovaly. Dohoda teď prý musí být rychle schválena Evropským parlamentem a litevské předsednictví začne pracovat na její implementaci, tak aby se přípravy stihly do konce roku. Obnovit evropskou ekonomiku bude ale podle litevské prezidentky s nižším rozpočtem oproti předchozímu období složité.

Oficiálním litevským cílem je vytvořit „důvěryhodnou, rozvíjející se a otevřenou Evropu“. Zaměří se proto na reformy v ekonomickém vládnutí, dotvoření jednotného trhu nebo na vztahy Unie se svými východními sousedy. V listopadu se v této souvislosti ve Vilniusu uskuteční summit Východního partnerství.

Klíčovou prioritou litevského předsednictví bude potom energetická bezpečnost. Za úkol má vypracovat zprávu o rovnosti podmínek na trhu pro vnitřní a vnější dodavatele energie. Pracovat bude také na zajištění jaderné bezpečnosti v sousedních zemích EU a na lepší koordinaci vnější energetické politiky EU.

Posílit by se měla třeba i spolupráce na ochraně vnějších hranic. Prezidentka Grybauskaitėová pak zastává celkově větší koordinaci v obranné politice. „Nejde jen o obranu, jedná se o obranný průmysl a zabezpečení našeho sousedství,“ říká.

Po Litvě se v lednu příštího roku ujme předsednictví Řecko. Společně s Irskem tak tyto tři státy tvoří tzv. trio předsednictví.