Lisabon má zelenou. Rychetský si stěžoval na obstrukce

Budova Ústavního soudu; zdroj: Ústavní soud ČR.

Ústavní soud (ÚS) dnes podle očekávání smetl se stolu stížnost senátorů zejména z řad ODS na nesoulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Předseda soudu Pavel Rychetský pokáral senátory, kteří stížnost třikrát doplňovali, za nemístné obstrukce. Dokončení ratifikace Lisabonu by už nemělo stát nic v cestě, pokud tedy Václav Klaus opět nepřekvapí.

Soudci ÚS dnes rozhodli, že Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii (tzv. „Maastrichtskou“), Smlouvu o založení Evropského společenství (tzv. „Římskou) a Smlouvu o fungování Evropské unie není jako celek v rozporu s českou ústavou.

První reakce předních českých politiků na rozhodnutí ÚS by se daly shrnout do dvou slov: „žádné překvapení“. „Není to překvapení. Vzhledem k letošnímu rozhodování o volbách se ale komentuje cokoli, co se týká Ústavního soudu, složitě,“ reagoval na verdikt ÚS předseda ODS (tedy strany s největší opozicí proti Lisabonu) Mirek Topolánek. „Jan Fischer očekává, že prezident republiky Václav Klaus nyní pod Lisabonskou smlouvu připojí svůj podpis,“ uvedl premiérův mluvčí Roman Prorok (oba citovaní ČTK). „Nález o souladu Lisabonské smlouvy jako celku s českým ústavním pořádkem je potvrzením dlouhodobé pozice vlády. Česká republika si ponechává plnou suverenitu s tím, že některá svá svrchovaná práva předává k výkonu na nadnárodní úroveň, aniž by na ně rezignovala,“ reagoval ministr evropské záležitosti Štefan Füle.

Pozitivní reakce přišly i od vysokých unijních představitelů. „Vzhledem k závazkům daným všemi členskými státy české vládě na Evropské radě minulý týden věřím, že žádná další zbytečná opožďování by neměla bránit vstupu Lisabonské smlouvy v platnost,“ uvedl šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Jsme nyní velmi blízko k plné ratifikaci (Lisabonské smlouvy),“ napsal švédský premiér a současný předseda Evropské rady Fredrik Reinfeldt v prohlášení zaslaném ČTK.

Ústavní soud, kromě toho, že rozhodl o souladu Lisabonu s českým ústavním pořádkem, odmítl požadavek senátorů, aby přezkoumal jako celek také Maastrichtskou a Římskou smlouvu, protože mu taková pravomoc u již jednou ratifikovaných smluv nepřísluší. Soudci také odmítli názor senátorů, že tzv. irské záruky měly projít schvalovacím procesem v obou komorách českého parlamentu.

V odůvodnění rozsudku si soudce zpravodaj Rychetský několikrát stěžoval na přístup senátorů, kterým podle něj nešlo ani tak o posouzení Lisabonu z hlediska jeho ústavnosti, ale o vytváření obstrukcí při pokračující ratifikaci. Rychetský později také na tiskové konferenci uvedl, že podobné protahování ratifikace mezinárodních smluv už napříště ÚS nepřipustí.

„To však neznamená, že se případným následným navrhovatelům (či případným účastníkům dalších řízení) umožňuje znovu a znovu zpochybňovat Ústavním soudem již jednou v nálezu vyslovené závěry ohledně souladu přezkoumávané mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě s tím, že „zahájení řízení o souladu mezinárodních smluv ze strany skupiny senátorů, skupiny poslanců a prezidenta republiky musí být omezeno stejnou lhůtou, v jaké je třeba mezinárodní smlouvu ratifikovat, tzn. lhůtou bez zbytečného odkladu.“

Na otázku ohledně případných politických tlaků na ÚS v souvislosti s posuzováním Lisabonu Rychetský řekl, že je v přímé formě nezaznamenal. Také se podivil nad úmyslem senátorů táhnout spor o reformní smlouvu až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (EurActiv 2.11.2009). Ten podle jeho názoru k posuzování zmíněného sporu nemá pravomoci.

Jak známo, Ústavní soud ČR rozhodoval o stížnostech týkajících se Lisabonské smlouvy už potřetí. V dubnu 2008 podalo 48 senátorů požadavek na přezkum jejího souladu s českým ústavním pořádkem. V listopadu téhož roku ÚS rozhodl, že v reformní smlouvě žádný problém nevidí.

Po schválení Lisabonu v Poslanecké sněmovně (únor 2009) a Senátu (květen 2009) přišla v září letošního roku nejprve stížnost na úpravu jednacích řádů obou komor parlamentu (tzv. „vázaný mandát“, který umožňuje přenášet další pravomoci do Bruselu jen s jejich souhlasem) a pak také požadavek na přezkum Lisabonu jako celku – v roce 2008 se totiž ÚS zabýval pouze jeho (z pohledu senátorů) problematickými částmi. První stížnost ÚS odmítl již na začátku října a druhou dnes.

Na rozhodnutí českého ústavního soudu čekala celá Evropa. Česko je jedinou zbývající zemí, kde zatím není dokončena ratifikace Lisabonu, a nyní padla poslední vážná překážka na cestě ke schválení této smlouvy. Odpor prezidenta Václava Klause, který ji zatím odmítal podepsat, minulý čtvrtek podle všeho otupilo vyjednání výjimky z Listiny základních práv EU, jejíž platnost bude v Česku omezena stejně jako v Polsku nebo Velké Británii. Na české „ano“ netrpělivě vyčkává také staronový předseda Evropské komise José Manuel Barroso, aby mohl jmenovat svůj tým – staré Komisi totiž vypršel mandát na konci října.