Europoslanci couvají z debaty o maďarském mediálním zákonu

Evropský parlament; zdroj: EurActiv.cz.

O sporném mediálním zákonu měli poslanci Evropského parlamentu tento týden původně debatovat v plénu. Dvě největší politické frakce, lidovci a socialisté, ale návrh zamítli. Diskuse nakonec proběhne, ale v menším sále a bez jejich účasti.

Středopravá Evropská strana lidová (EPP) svou účast v diskusi odmítla s tím, že ve chvíli, kdy se čeká na výsledky právní analýzy Evropské komise, nechce spornému tématu dělat zbytečnou publicitu.

„Ta diskuse je z velké části motivovaná politicky,“ uvedl maltský europoslanec Simon Busuttil (EPP) a zdůraznil, že jeho frakce by raději počkala na úplné výsledky analýzy, kterou připravuje Evropská komise.

Vzhledem k tomu, že europoslanci z maďarské vládní strany Fidész jsou členy lidovecké frakce v EP, rozhodnutí EPP příliš nepřekvapí. O to pozoruhodnější jsou ale důvody jejich hlavní opoziční strany – Socialistů a demokratů (S&D), kteří se rovněž vyslovili pro přesunutí diskuse na jiný termín.

Mluvčí socialistů EurActivu řekl, že jeho frakce by nerada věc vzala za špatný konec a že k tomu, aby se diskuse mohla uspořádat, je třeba mít nejdřív pohromadě potřebné právní argumenty.

Socialistickým europoslancům na pondělním zasedání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci však zjevně takový postoj nevadil a zákon podrobili ostré kritice.

Podle britského europoslance Claudea Moraese (S&D) musí být zákony všech členských států v souladu s legislativou EU. „Nechceme se věnovat jedné konkrétní zemi, ale tomu, zda došlo k porušení pravidel EU,“ uvedl a poznamenal, že maďarský mediální zákon „vyvolal obavy v celé Evropě“.

„To, že je tento zákon tolik kritizován, jenom ukazuje, že má v sobě vážné problémy,“ prohlásila slovinská socialistka Tanja Fajon.

Čeká se na rozhodnutí Komise

Jednání výboru se zúčastnila i komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes. V přeplněné místnosti komisařka zopakovala svá prohlášení, s kterými vystoupila již na veřejném slyšení, které k maďarskému mediálnímu zákonu uspořádali minulý týden liberálové z ALDE.

Kroes prohlásila, že jejím úkolem je posoudit kompatibilitu maďarského zákona s evropskou směrnicí o audiovizuálních a mediálních službách. Z předběžných šetření se prý zdá, že některé body mohou být problematické. Sporná může být podle komisařky už samotná působnost zákona. Ten se má totiž vztahovat na všechna média bez ohledu na to, v které členské zemi EU sídlí. Za problémová označila také pravidla pro registraci médií a přímou politickou kontrolu nad obsazením maďarské mediální rady.

Maďarsko na diskusi zastupoval ministr spravedlnosti Tibor Navracsics. Ten také přislíbil, že „bude-li to zapotřebí“, vláda zákon upraví. Ve stejném smyslu se během lednového setkání s Evropskou komisí v Budapešti vyjádřil i premiér Viktor Orbán.

Navracsics nový zákon ale hájí. Z pohledu maďarské vlády zákon nahradí jen zastaralá ustanovení a převede do maďarské legislativy směrnici EU. „Všechny připomínky se řešily ještě před přijetím zákona,“ zdůraznil ministr.

Podle maďarského europoslance Kinga Gála (EPP) zákon vyvolal mezi politickými oponenty zbytečnou „kolektivní hysterii“.

Německý europoslanec Manfred Weber (EPP) říká, že by Evropská komise měla řešit mediální zákony ve všech členských zemích EU, nejen v Maďarsku.

„Mí experti o všech národních zákonech dobře vědí. Nezakročíme proti Maďarsku, pokud bychom nezakročili také proti mediálním pravidlům platných v jiných členských zemích. Nebylo by to spravedlivé,“ ujistila jej komisařka Neelie Kroes.

Další vývoj ve věci maďarského mediálního zákona oznámil včera José Manuel Barroso. Předseda Komise prohlásil, že evropská exekutiva je připravena poslat tento týden maďarské vládě dopis, v němž „znovu“ vyjádří své připomínky. Uvedl to během interpelace v Evropském parlamentu. „Musíme s Maďarskem jednat jako s jakýmkoliv jiným členským státem – rozvážně a objektivně,“ dodal.

Prozatím není jasné, zda dopis, který předseda Komise zmínil, obsahuje již konečný právní názor k mediálnímu zákonu nebo zda exekutiva pracuje ještě na něčem detailnějším.

Maďarsko od 1. ledna 2011 předsedá Radě EU. Od počátku jej ale doprovází několik skandálů – kromě mediálního zákona jde také o sporný zákon, který počítá se zvláštní daní na zahraniční firmy působící v Maďarsku. Nechtěnou pozornost si vysloužil také koberec, kterým maďarské předsednictví nechalo vyzdobit budovu Rady EU v Bruselu.