Liberálové jsou v europarlamentu „jazýčkem na vahách“, uvádí studie

Liberálové sehrávají v Evropském parlamentu roli „jazýčku na vahách“ a v případě, že všichni europoslanci z nejsilnější frakce, kterou je Evropská lidová strana, táhnou za jeden provaz, má jejich legislativní návrh šanci na úspěch. Tyto a další závěry představila studie, kterou zpracoval server VoteWatch.eu.

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která má v Evropském parlamentu 84 zástupců z 19 členských zemí EU, což z ní dělá třetí největší europoslaneckou frakci, při hlasování v europarlamentu často plní roli „jazýčku na vahách“. Někdy se klaní na stranu největší frakce, kterou představuje Evropská lidová strana (EPP), jež se může pochlubit 256 europoslanci (Česká republika má dva zástupce z KDU-ČSL), a jindy hlasuje společně se socialisty (Progresivní aliance socialistů a demokratů; S&D; 184 členů) a zelenými (Zelení/EFA; 55 členů).

A co to liberálům vlastně přináší? Podle zprávy, kterou minulý týden zveřejnil server VoteWatch.eu, jehož vznik se datuje do roku 2009 a který monitoruje hlasování jednotlivých europoslanců, to jsou právě liberálové, kteří nejčastěji zvedli ruku pro návrh legislativy, který europarlamentem prošel. Co je na tom zajímavé je to, že situace před eurovolbami, které proběhly v roce 2009, byla jiná – prvenství tehdy patřilo EPP.

Dalším zajímavým zjištěním je, že od začátku svého funkčního období čelil europarlament situaci, kdy hlasování rozdělilo europoslance na levici a pravici pouze ve 35 % případech. V 65 % případech byla vytvořena „velká koalice“ mezi trojicí nejsilnějších frakcí – EPP, S&D a ALDE.

Průzkum serveru, který vznikl z iniciativy akademiků z London School of Economics a bruselské Svobodné univerzity, vychází z celkem 1.351 hlasování, k nimž došlo v průběhu plenárních zasedání od července 2009 (první zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu) do prosince loňského roku. Jednalo se o hlasování, která probíhala jmenovitě.

Národnost vs. frakce

„Europoslanci velmi často hlasují na základě příslušnosti ke své politické frakci. Záleží tedy na tom, z jaké politické skupiny pocházíte, a nikoliv na tom, jaké jste národnosti,“ představuje další závěr studie Simon Hix, předseda VoteWatch.eu a profesor politologie na London School of Economics v jedné osobě.

Statistiky jeho slova potvrzují – disciplína europoslanců při hlasování je opravdu vysoká a od působení předchozího parlamentu (2004-2009) ještě vzrostla.

„Někdy jsou lidé v šoku, když zjistí, že při hlasování nemávám Union Jackem (označení pro vlajku Velké Británie – pozn. red.),“ říká Diana Wallis (ALDE), europoslankyně, kterou si jako svou zástupkyni v europarlamentu vybrali voliči britských Liberálních demokratů.

I tak se ale čas od času vyskytnou témata, u nichž mezi poslanci jejich národnost nakonec převáží. Jedním z nich je podle profesora Hixe zemědělství.

Záleží na tématu

Největší šance na prosazení vlastního návrhu zákona má podle zveřejněné studie Evropská lidová strana, která v europarlamentu zastává 36 % křesel. V případě, že všichni její členové hlasují jako jeden muž, mají šanci přehlasovat všechny europoslance z S&D a ALDE.

Zpráva poukazuje na to, že se tak nejčastěji stává při hlasování o občanských svobodách nebo v otázkách, které se týkají životního prostředí.

„Koalice se vytvářejí ´téma od tématu´, což znamená, že ALDE může sehrávat roli jazýčku na vahách v případě, že lidovci a socialisté nehlasují společně,“ říká Hix.

„Když se utvoří velká koalice mezi EPP a S&D, liberálové obyčejně hlasují stejně jako ona. Pokud ale ke spojenectví mezi těmito dvěma největšími frakcemi nedojde, ALDE hlasuje v polovině případů jako poslanci z S&D a v polovině případů s EPP. Záleží na tématech,“ vysvětluje.

Zpráva také poměrně jasně ukazuje, že europoslanci se na stranu EPP přidávají tehdy, pokud se jedná o hlasování v otázkách hospodářské a měnové unie.

„Je potěšující vidět, že skupina ALDE hraje ústřední roli a že jsme schopni spolupracovat s EPP v ekonomických otázkách a se socialistickou frakci v oblasti občanských svobod. To odpovídá naší identitě,“ pochvaluje si europoslankyně Wallis.

Neplout s proudem je politická sebevražda

Podle polského zástupce v europarlamentu Rafała Trzaskowského (EPP) se europoslanci z velkých frakcí mnohdy drží stranické linie i přesto, že je jejich osobní názor na problemtiku opačný. Dochází k tomu zejména při hlasování, která probíhají jmenovitě.

Pokud by europoslanec hlasoval jinak, než jak hlásá jeho frakce, podle Trzaskowského by spáchal politickou sebevraždu.

„Abyste si udržel důvěru, musíte držet s vaší skupinou. V opačném případě dáváte najevo svou slabost, protože jste nebyl schopen své kolegy přesvědčit o tom, že zrovna váš názor je ten správný. Budete považován za přeběhlíka,“ říká Trzaskowski.