Letošní eurokampaň byla slabá, tvrdí analytik

zdroj: Shutterstock.com; autor: Juraj Kovac

Nízká volební účast, úspěch malých stran, volba „proti vládě“. To jsou rysy, které jsou s evropskými volbami běžně spojovány. Můžeme je očekávat i letos? A jaká byla končící eurokampaň?

Ve dvě hodiny se v České republice otevřou volební místnosti. Voliči můžou dnes a zítra vybrat 21 europoslanců a europoslankyň, kteří budou zasedat příštích pět let v Evropském parlamentu.

Zdá se, že volby jsou v Česku v posledních letech skoro „národním sportem“. Vloni Češi vybírali nového prezidenta a poté i složení Poslanecké sněmovny, letos je kromě evropských voleb čekají i ty do obecních zastupitelstev a změní se také třetina Senátu.

Jak probíhala kampaň před evropskými volbami a můžou politici během tohoto „volebního maratonu“ ještě voliče zaujmout?

Slabá kampaň

Podle ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála je končící kampaň slabá, a to i ve srovnání s eurokampaní před pěti lety.

Také rok 2009 měl být „supervolební“. Na jaře totiž padla vláda premiéra Topolánka a na podzim byly naplánované mimořádné sněmovní volby. Evropské volby tak do značné míry sloužily jako „předkampaň“ před očekávaným podzimním soubojem. Tomu odpovídala i vyhrocená předvolební kampaň kulminující „vajíčkovými atentáty“ na lídra ČSSD Jiřího Paroubka.

„Tentokrát mi přijde, že stranám trochu došly peníze a přišly na to, že evropská témata se velmi špatně komunikují,“ domnívá se Dostál.

Mobilizace voličů

Až volební účast ukáže, jestli se podařilo stranám své voliče k urnám přilákat. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by účast měla překonat hranici 28 %, kolem které se v Česku v letech 2004 a 2009 pohybovala.

Které strany můžou mít problém své příznivce mobilizovat? „Z průzkumů vyplývá, že voliče ČSSD evropská problematika příliš nezajímá, anebo se k ní staví spíš negativně,“ domnívá se Dostál.

Připomíná situaci v roce 2004, kdy tenkrát vládní sociální demokraté získali jen necelých 9 % hlasů a dva mandáty, což vedlo k rezignaci tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly.

Šance pro malé strany

Právě nízká volební účast je jedním z rysů takzvaných voleb druhého řádu, mezi které jsou eurovolby zařazovány. „Dalším rysem voleb druhého řádu je, že větší podporu získají strany, kterým by voliči v parlamentních volbách hlas nedali, protože je to pro ně velký risk,“ vysvětluje Dostál a dodává, že mezi ně by mohla patřit například Strana svobodných občanů nebo Zelení.

Evropské volby také často mívají „protivládní“ charakter. Hlasování proti Sobotkovu kabinetu však podle Dostála v těchto volbách očekávat nemáme, protože nová vláda je u moci jen krátkou dobu.

„Jsme ještě ve fázi, kdy posiluje vítěz. Potvrdí se, že vítězem parlamentních voleb bylo ve skutečnosti hnutí ANO a ne sociální demokracie. Nepůjde tedy o referendum o vládě, ale voliči se přikloní k vítězovi,“ řekl redakci.

Autor: Anna Kuznická