Leterme nahradí Van Rompuyho v čele belgické vlády

Belgický král Albert s největší pravděpodobností dnes (25. listopadu) jmenuje vlámského křesťanského demokrata Yvese Leterma do čela vlády. Dosavadní premiér Heman Van Rompuy podal demisi, aby mohl vykonávat post „evropského prezidenta“, na který byl minulý týden jmenován bruselským summitem.

Výměna v čele belgické vlády přichází jen šest dní poté, co byl Herman Van Rompuy jmenován novým „evropským prezidentem“, oficiálně stálým předsedou Evropské rady (EurActiv 20.11.2009). Ač Yves Leterme, který Van Rompuyho v křesle šéfa vlády nahradí, má s premiérským úřadem již zkušenosti (byl belgickým premiérem v roce 2008), byl to on, za jehož vlády se začalo spekulovat o možném rozpadu země. Belgičané se proto obávají, co jeho návrat na tuto pozici s Belgií udělá.

Belgie, konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády, má totiž velmi komplikovanou politickou strukturu a vyznačuje se podílem hlavních kulturních komunit na politické moci. Postupnou revizí ústavního systému v letech 1970, 1980, 1988 a 1993 vznikl unikátní federální stát s politickou mocí rozdělenou do tří úrovní – federální vlády, tří jazykových společenství (vlámské, francouzské a německé) a tří regionů (Flandry, Valonsko a hlavní město Brusel).

Poté, co Yves Leterme zvítězil v roce 2007 ve federálních volbách, byl králem pověřen, aby sestavil vládu. Tento úkol se však nedařilo plných devět měsíců splnit kvůli neshodám mezi jazykovými společenstvími, které uvrhly zemi do hluboké politické krize. Ta dosáhla takové intenzity, že se začalo spekulovat o možném rozdělení Belgie.

Další krize, která království zasáhla v roce 2008 ve spojitosti s bankou Fortis, způsobila pád s obtížemi sestavené Letermovy vlády. Záchrany situace se proto ujal Herman Van Rompuy, jehož 11 měsíců trvající vláda nezaznamenala žádné výraznější třenice mezi jazykovými komunitami. Vyřešit konflikt se jí však nepodařilo.

Hospodářská krize jako výzva pro novou vládu

Staronový premiér Yves Leterme to nebude mít v čele belgické vlády rozhodně lehké. Ekonomové se shodují v tom, že v současné době, kdy Evropu sužuje hospodářská krize, si Belgie nemůže dovolit vládu, která by byla paralyzována vnitřními třenicemi. Hlavním cílem země totiž zůstává především její hospodářská obnova.

Dalším velkým úkolem, který před staronovým premiérem stojí, je najít konsensus ohledně vyznačení politických hranic kolem hlavního města Bruselu a zajistit další přesun pravomocí na regiony, které se již těší správě nad oblastmi jako je zemědělství nebo zahraniční obchod.

Belgický král Albert se rozhodl Letermovi situaci ulehčit tím, že pověřil jiného bývalého premiéra Jean-Luca Dehaeneho, aby nastínil možná řešení konfliktu, který trápí jazykově rozdělenou zemi. Leterme proto doufá, že se mu podaří hraniční problém vyřešit do července příštího roku, kdy Belgie převezme rotační předsednictví EU.

S hospodářskou obnovou země mu již pomohla vláda Van Rompuyho, která schválila rozpočet pro rok 2010 až 2011.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).