Krize eurozóny se bude řešit mezivládní dohodou. Bez Česka.

Zdroj: Council of the European Union.

Lídři eurozóny se po dlouhém desetihodinovém jednání dnes v ranních hodinách dohodli, že nebudou postupovat cestou změny základních unijních smluv, ale zvláštní mezivládní dohodou. K ní se zřejmě připojí ještě dalších šest nečlenů měnové unie. Striktně proti změně smlouvy EU byla Velká Británie a Maďarsko. Česko zatím váhá, chce si počkat, jak dohoda bude vypadat.

Vrcholní představitelé členských států a vlád se včera sjeli do Bruselu ke klíčovému jednání, na které se upírají zraky celého světa. Pokud se politikům dnes nepodaří dohodnout na řešení, které finanční trhy uklidní, hrozí eurozóně rozpad. Takto dramaticky to vidí například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který včera ještě před začátkem jednání uvedl, že „nebezpeční rozkladu eurozóny nebylo nikdy tak velké“.

Řešení, ke kterému politici dnes krátce po páté hodině ranní dospěli, počítá s vytvořením mezivládní dohody, ke které se kromě 17 členských zemí eurozóny budou moci připojit i její nečlenové. Zájem o účast na dohodě projevili podle předběžných informací Dánsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko.

Jasné ne dal společné smlouvě všech 27 zemí EU britský premiér David Cameron, který podle Sarkozyho kladl „nepřijatelné požadavky“. Podle ČTK chtěl především právo veta při rozhodování o finančních záležitostech. Ostře proti změně základních smluv se postavil také maďarský premiér Viktor Orbán.

S Čechy je vždycky potíž

Zbývající dva státy – Švédsko a Česká republika – zatím neřekly jasné ano, či ne. Obě při jednáních uvedly, že k účasti na mezivládní dohodě potřebují mandát parlamentu. Na tiskové konferenci na závěr jednání to řekl stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

„Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát,“ sdělil premiér Petr Nečas českým novinářům.

Oficiální pozice české vlády, s níž včera do Bruselu odjížděla, počítala s tím, že Česko podpoří úpravu Lisabonské smlouvy v případě, že se změny budou týkat jen zemí eurozóny.

Text mezivládní dohody má být hotov v březnu 2012. Podle Nečase si Česká republika počká na text výsledné smlouvy a o tom, zda se připojí, či nikoliv, rozhodne až poté.

„S Čechy je vždycky potíž,“ řekl EurActivu na summitu nejmenovaný diplomat.

Nebyla jiná možnost

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se na včerejším jednání ukázalo, že změna základní smlouvy EU, kterou preferovala Francie i Německo, nebyla možná.

„Jakmile jsme zjistili, že není možné dosáhnout jednomyslnosti, bylo vhodným rozhodnutím pokračovat dál alespoň s těmi, kteří jsou připraveni připojit se hned,“ uvedl Sarkozy. Vzhledem ke zdrženlivosti některých členských zemí podle něj představovala mezivládní dohoda uzavřená mimo právní rámec EU jediné řešení.

„To ale neznamená, že v tom evropské instituce nebudou hrát žádnou roli,“ dodal prezident.

Politici se včera dohodli mimo jiné na zavedení automatických sankcí v případě, že rozpočtový schodek členské země přesáhne 3 % HDP. Sankce bude možné odvrátit pouze v případě, že se státu podaří na svou stranu získat kvalifikovanou většinu členských zemí.

Souhlas panuje také nad stanovením maximální kapacity trvalého záchranného fondu ESM na úrovni 500 miliard euro. Fond by měl navíc začít fungovat už v červenci 2012 a ne až v roce 2013, jak se původně předpokládalo, a bude mimo jiné moci přímo poskytovat pomoc bankám.

Státníci se k jednání o detailech smlouvy mají vrátit na dnešním jednání.

Dosavadní výsledky ale trhy zatím příliš nepřesvědčily. Západoevropské akcie podle informací z agentury Reuters od rána padají. Podle analytiků se sice politikům podařilo najít dohodu ohledně fiskální integrace, ale chybí řešení okamžitých problémů, s nimiž se eurozóna v posledních týdnech potýká.