Křest ohněm pro Jourovou může být reforma ochrany dat

ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová; zdroj: Vláda ČR.

Českou kandidátku na evropskou komisařku Věru Jourovou by po grilování pravděpodobně čekal rychlý náskok do nového portfolia. Pokud by ji Evropský parlament do funkce potvrdil, hned v prosinci by musela vyjednat co nejrychlejší schválení nové reformy ochrany osobních dat.

Až bude Věra Jourová příští týden v kanceláři nervózně přešlapovat před „grilováním“ v Evropském parlamentu, velká část z jejích přípravných materiálů se pravděpodobně bude věnovat reformě ochrany osobních údajů.

Pokud česká kandidátka projde slyšeními a stane se komisařkou pro spravedlnost, spotřebitelská práva a genderovou politiku, bude muset spolu s Güntherem Oettingerem, zodpovědným za digitální ekonomiku, zajistit její rychlé prosazení.

Legislativní balíček, skládající se z jednoho nařízení a jedné směrnice, už v květnu schválil Evropský parlament. Shodnout se na něm bude ještě muset Komise s Radou EU. Společná jednání zástupců všech tří institucí se očekávají v prosinci s tím, že by se reforma měla schválit během roku 2015.

Už letos?

Národní parlamenty 16 členských států (včetně České republiky) ve společném prohlášení přitom tlačí na to, aby se prosadila ještě v tomto roce. „Evropská unie musí aplikovat svoje standardy pro ochranu dat na třetí země, jinak to udělají jako první ony. A na mysli mám zejména Spojené státy,“ řekla podle francouzského EurActivu lucemburská poslankyně Viviane Loschetterová.

Reforma by měla internetovým firmám značně zpřísnit podmínky pro nakládání s osobními daty svých uživatelů. Například každá společnost, která by informace o svých uživatelích posílala mimo území Evropské unie bez jejich svolení, by mohla čelit pokutě ve výši 100 milionů euro nebo pěti procent svého globálního obratu.

Reakce na skandál

Takto rozsáhlé postihy jsou reakcí na odhalení amerického špionážního programu Prism, v rámci kterého Národní bezpečnostní agentura (NSA) přijímala od velkých internetových společností informace o jejich evropských zákaznících. Podle navrhované legislativy by v takových situacích musely firmy jako například Google nebo Facebook získat povolení od příslušných národních úřadů.

O některých aspektech reformy se ale stále ještě živě diskutuje. Problémem je zejména fakt, že internetová firma by mohla založit své podnikání v té zemi EU, kde je regulace osobních údajů nejvolnější.

„Pokud si bude Belgičan stěžovat, že jsou jeho data zneužívána v jiné zemi EU, měl by si být jistý, že tam sdílejí stejné hodnoty,“ řekla podle francouzského EurActivu belgická europoslankyně Marie-Christine Marghemová. Panuje obava, aby celoevropská legislativa neposkytla v konci menší ochranu než v případě národních států.

Autor: Jan Pavec/EurActiv.fr