Krajně pravicoví europoslanci vytvořili novou frakci v EP

Včera, 1. července, vznikla na půdě Evropského parlamentu nová krajně pravicová frakce euroskeptiků, která se chystá hrát roli opozice a aktivně přispět ke kampani namířené proti přijetí Lisabonské smlouvy v druhém irském referendu.

Souvislosti

Frakce s názvem „Evropa svobody a demokracie“ (Europe of Freedom and Democracy; EFD) vzešla z frakce Nezávislost/demokracie, která byla založena po eurovolbách v roce 2004.

Nové parlamentní uskupení se skládá z 30 europoslanců z 8 národních politických stran, zejména z britské Strany nezávislosti (UKIP; 13 europoslanců) a z italské Ligy severu (9 europoslanců).

Program frakce vychází z následujících čtyř principů:

  • Svoboda a spolupráce lidí z různých států: frakce je pro otevřenou, transparentní, demokratickou a zodpovědnou spolupráci mezi evropskými státy. Odmítá byrokratizaci Evropy a vytvoření jednotného evropského superstátu. 
  • Více demokracie a ohled na vůli lidu: frakce se staví proti další integraci Evropy (smlouvy a politiky), která by prohloubila současný demokratický deficit a centralistickou strukturu Evropské unie. Frakce upřednostňuje, aby všechny smlouvy a dodatky byly schvalovány lidem v národních referendech.
  • Úcta k evropské historii, tradicím a kulturnímu dědictví: evropské státy a národy mají právo střežit své hranice a posilovat své vlastní historické a kulturní hodnoty. Frakce odmítá xenofobii, antisemitismus a jakékoliv jiné formy diskriminace.
  • Úcta k rozdílům mezi národy a ohled na rozličnost jejich zájmů:frakce jednotlivým národním delegacím přiznává právo hlasovat podle svých národních zájmů.

Témata

Spolupředseda EFD, Nigel Farage, u příležitosti zahájení činnosti nové frakce v Bruselu prohlásil, že „poslání tohoto uskupení je vytvořit hlas opozice na půdě Evropského parlamentu“. Tento hlas je podle něho „velmi potřebný“.

Frakce se skládá z národních politických stran, které se staví proti evropské integraci a imigračním politikám, a které jsou pro návrat veškerých pravomocí do rukou suverénních států.

Britská Strana nezávislosti (UKIP) a italská Liga severu (Lega Nord) jsou největšími stranami v nové frakci s 13, respektive 9 europoslanci. Mezi další strany patří například Dánská lidová strana, Praví Finové (Perussuomalaiset) a nizozemská Reformovaná politická strana (SGP).

Irské referendum

Nová frakce chce bojovat proti rozhodnutí EU „ignorovat výsledky irského referenda a pokračovat v implementaci Smlouvy o ústavě“.

„Uděláme před druhým referendem vše, aby si občané Irska uvědomili, že takzvané záruky, které obdržely na nedávném summitu, upřímně nemají ani hodnotu papíru, na kterém byly sepsány,“ prohlásil Farage.

Stejně jako nedávno vzniklá frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), i EFD – v níž má také nejvíce europoslanců britská strana – tvrdí, že bude tou pravou opozicí na půdě Evropského parlamentu.

Vedoucí konzervativec, europoslanec Geoffrey Van Orden, v rozhovoru pro EurActiv ale prohlášení EFD odmítl, přičemž podotkl, že se „bavíme o lidech na kraji politického spektra“.

Van Orden zdůraznil, že mezi ECR a EFD existuje propastný rozdíl. Důležité podle něj je, zda frakce reprezentuje „velké a vládnoucí politické strany,“ či zda její členové „vykřikují zpoza pomezní čáry.“

Rasisté mezi námi nejsou, říká Farage

Některé strany v EFD jsou národními a evropskými médii běžně označovány jako krajně pravicové, proti přistěhovalecké, xenofobní a v některých případech i rasistické.

Program frakce se těmto označením brání například tvrzením, že odmítá „xenofobii, antisemitismus a jiné formy diskriminace“. Na druhou stranu ale trvá na právu států chránit své hranice a na posilování historických a kulturních hodnot.

Spolupředseda EFD, Nigel Farage (UKIP), v rozhovoru pro EurActiv řekl, že v této citlivé otázce „je nutné se podívat na jednotlivé strany a rozhodnout, zda jsou zásadně proti otevřeným hranicím, či zda jejich agendě vévodí rasismus, xenofobie a antisemitismus.“ Farage zdůraznil, že „všichni členové nového uskupení spadají do té první kategorie.“

Van Orden na to sdělil, že „politické strany takové věci říkat nemusejí, protože to považujeme za samozřejmé“. Dále řekl: „pokud se podíváte na strany, které se k nám /k ECR/ chtěly připojit a byly odmítnuty, zjistíte, že jsme mravné uskupení hlavního proudu“.

Fiorelli Provera z italské Ligy severu – druhé největší strany v EFD s 9 europoslanci proti 13 z UKIP – na závěr zahajovací události prohlásil, že „Evropa musí být budována ne na základě rozhodnutí vlád, ale na základě vůle lidu“.

Stanoviska

Spolupředseda EFD, Nigel Farage (UKIP) u příležitosti zahájení činnosti nové frakce v Bruselu odsoudil to, co on nazývá prointegračním „konsenzem“ na půdě Evropského parlamentu.

„Některé nedávno provedené průzkumy ukázaly, že EPP /středopravá frakce/ a PES /socialisté/ hlasovaly stejně v 97 % případů. Existuje zde konsenzus mezi většinou v parlamentu, že evropský projekt musí pokračovat, ať se děje, co chce“.

„Ještě skandálnější je, že 500 členů minulého složení parlamentu odhlasovalo, že se bude ignorovat výsledek irského referenda a pokračovat v implementaci Smlouvy o ústavě. EFD je zde, aby tomuto čelila.“

„Začneme u druhého irského referenda. Když se konalo to první, podařilo se nám distribuovat osmistránkové brožury do každého domova v Irsku, v nichž jsme informovali o Lisabonské smlouvě a o jejích důsledcích“.

Europoslanec Morten Messerschmidt z Dánské lidové strany, který doma čelí častým obviněním z rasismu, řekl: „Naše strana je proti evropské politice otevřených hranic a proti demokratickému deficitu EU. V Evropské unii budeme pracovat tak důsledně, jak jsme dosud pracovali v Dánsku.“

Nizozemský europoslanec Bastiaan Belder z Reformované politické strany (SGP) řekl, že preferuje „eurorealistický pohled“ na evropskou integraci a odmítá myšlenku vytvořit „evropský superstát“.

Finský europoslanec Timo Soini ze strany Pravých Finů (Perussuomalaiset) si EFD taktéž pochvaluje. „Po 14 letech finského členství v EU jsme byli schopni vytvořit silný odpor,“ řekl.

Elaine Cruikshanks, výkonná předsedkyně konzultační bruselské společnosti Hill and Knowlton, EurActivu sdělila, že nová frakce nejspíš nebude mít v Evropském parlamentu velký vliv. „Z předešlých zkušeností je nutno říci, že europoslanci, kteří se nacházejí na kraji politického spektra, jsou méně otevřeni jiným názorům, ať již lobbistů, či jiných europoslanců. V důsledku toho se nepodílí na uzavírání důležitých dohod.“