Konference o budoucnosti Evropy dala slovo občanům. Jaké z ní mají dojmy Češi?

Fotografie občanky z druhého plenárního zasedání Konference o budoucnosti Evropy (23. října 2021, Štrasburk). © European Union 2021

Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.

Konference je několikaměsíční akcí, v rámci které Evropané diskutují, jaká by měla být budoucnost sedmadvacetičlenného bloku. Iniciativa, v jejímž centru mají být právě občané, začala v květnu. V počátcích sloužila ke zjišťování názorů občanů na budoucí směřování Unie zejména speciální digitální platforma.

Platforma běží už od dubna a zatím se k ní připojilo téměř 33 tisíc lidí. Evropská unie však čítá zhruba 450 milionů občanů. Míra zapojení na platformě, ke které má během několika kliknutí přístup každý s připojením k internetu, tedy pokulhává.

Po pomalém rozjezdu způsobeném pandemií covid-19 jsou už ale v plném proudu „off-line“ diskuse. Osm stovek Evropanů se během září a října na úvodních debatách setkalo tváří tvář ve Štrasburku na tzv. občanských panelech.

Konference o budoucnosti Evropy se zatím příliš nedaří. Pomůže její „horká fáze“?

S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.  

Cesta Evropské unie k sebereflexi

„Byla to pro mě životní zkušenost. Mohla jsem sedět v jednacím sále Evropského parlamentu a debatovat s lidmi ze všech věkových a sociokulturních skupin z celé Evropy. Opravdu každý měl možnost vyjádřit se k tématu a sám navrhnout, kterým oblastem nebo problémům bychom měli věnovat největší pozornost,“ popsala redakci své dojmy z třetího občanského panelu věnovaného otázkám změny klimatu a zdraví Lenka Koňaříková.

Z českých řad se občanské diskuse setkávají s pozitivními reakcemi. Podle občanů bylo načase, že je Evropská unie konečně do debat o jejím fungování přizvala. „Evropská unie konečně pochopila sebereflexi,“ zhodnotil pro redakci český účastník prvního občanského panelu na téma ekonomika a digitalizace Vladimír Šorf.

Koňaříková vnímá konferenci jako příležitost, aby Unie ukázala, že není jen instituce vzdálená od běžného občana a že se snaží lidem naslouchat.

I podle Daniela Joudala, který se účastnil čtvrtého panelu zaměřeného na roli EU ve světě a migraci, je zapojení občanů krok správným směrem. „Potom hesla jako ‚Diktát Bruselu‘, ‚nová RVHP‘ či ‚horší než RVHP‘ poněkud ztrácejí smysl,“ dodal.

EU konečně pochopila sebereflexi a chce slyšet názor zdola, říká český účastník první občanské agory

V sídle Evropského parlamentu se v září sešlo 200 občanů EU vybraných podle národnosti, věku, pohlaví či socioekonomického zázemí, aby diskutovali, jak si představují budoucnost Evropské unie. Jak první „občanskou agoru“ hodnotí český zástupce? 

Rozpačité dojmy

Dosavadní výsledky a doporučení z diskusí občanských panelů, ale také z ostatních debat v jednotlivých členských zemích EU, evropského setkání mládeže a nakonec také z diskusí na digitální platformě putují na tzv. plenární zasedání konference.

Na nich se dvacítka občanů z každého občanského panelu setká s unijními i národními politiky a dalšími zástupci, například z řad poradních orgánů EU nebo neziskových organizací. Jedním z dvaceti ambasadorů z prvního panelu se stal i zmiňovaný Vladimír Šorf a účastnil se tak druhého plenárního zasedání, které se konalo na konci října ve Štrasburku.

Jeho dojmy jsou ale, jak sám říká, rozpačité. „Očekával jsem větší konstruktivitu, a nikoliv jen prezentaci dosavadní činnosti řečníků,“ vysvětlil. Zklamala jej také nízká účast z řad poslanců. „Podotýkám, že jejich místa byla označena viditelnou jmenovkou, takže bylo vidět, o koho jde. Negativně na mě zapůsobila všeobecně nízká účast,“ dodal.

Právě plenární zasedání by mělo občanské podněty pomoci přetavit do vypovídajících názorů a priorit Evropanů. „Plenární zasedání musí nalézt odpovědi na položené otázky a představit společnou vizi budoucnosti Evropy a konkrétní návrhy na reformu Evropské unie,“ uvedl jeden ze spolupředsedů celé konference, liberální europoslanec Guy Verhofstadt.

Podle Šorfa se zatím o výsledcích hovořit nedá. „Podle mě výsledek nebyl žádný, slyšeli jsme odpovědi jako ‚to je dobrá otázka‘ nebo ‚budeme to řešit‘,“ popsal.

Potřebujeme ministra pro evropské záležitosti a zřejmě ho budeme i mít, říká Sršeň

Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.

Jak se dobrat výsledku?

Další zasedání ještě proběhnou, k závěrům by se tak měla EU a občané postupně společně teprve dobrat. To bylo lidem podle Šorfa i přislíbeno a příště má být na plenárním zasedání kladen „větší důraz na respekt názorů ze zdola, míněno z panelů občanů“.

I česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew), která na konferenci zastupuje europarlament, by uvítala větší zapojení občanů na plenárních zasedáních.

„Osobně bych si přála, aby plenární zasedání byla více interaktivní, bylo více prostoru pro diskusi mezi účastníky. I v naší politické frakci o tom vedeme debatu,“ uvedla pro redakci. Ideální by také podle ní bylo, kdyby konference pomohla Unii najít způsob, jak s občany navázat pravidelný dialog o evropských tématech.

Podcast: Občané musí mít v EU větší slovo, říká mladý aktivista

Poslechněte si první epizodu srpnové minisérie podcastu Evropa zblízka s mladými lidmi, kteří se profesně či jinak věnují EU. Tentokrát s aktivistou Adamem Trunečkou. Jak si představuje budoucnost Evropské unie? A jaké bylo jeho setkání s předsedkyní Evropské komise?