Komise nenaslouchá našim argumentům, stěžuje si vláda

zdroj: Úřad vlády.

Ekonomická doporučení Evropské komise se do velké míry překrývají s programovým prohlášením české vlády. Jediným sporným bodem jsou pozdější odchody do důchodu. O doporučeních Komise pro Českou republiku minulý týden na debatě CEBRE v Evropském domě v Praze diskutovali zástupci vlády, Evropské komise, podnikatelů a finančního sektoru.

Česká vláda s doporučeními Evropské komise z počátku června souhlasí, kromě jediného. Nechce totiž urychlit zvyšování věku pro odchod do důchodu. „Rázově bychom do roku 2020 měli hranici navýšit na 65 let,“ vysvětloval při debatě české podnikatelská reprezentace při EU CEBRE postoj Evropské komise Marek Svoboda, který se na Úřadu vlády stará o ekonomickou koordinaci. „To je pro nás v tuto chvíli nepředstavitelné. Je to nežádoucí i z hlediska sociálního smíru v ČR.“

„Pokud zvýšíte věk odchodu, jen přesunete výdaje z důchodů na sociální dávky, protože v tomto věku už mají lidí problém se zaměstnaností.“ 

Svoboda připouští, že věk odchodu do důchodu v České republice je jeden z nejnižších v Evropské unii, ale nižší je i očekáváná délka dožití. „Doba strávená v důchodu u nás není vyšší než v jiných státech Unie,“ vysvětloval svůj postoj představitel Úřadu vlády. „Pokud zvýšíte věk odchodu, jen přesunete výdaje z důchodů na sociální dávky, protože v tomto věku už mají lidí problém se zaměstnaností.“  

Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal ale upozorňoval, že změny v důchodovém systému je nutné provést co nejdříve, protože je podle jím uvedených propočtů v současné podobě neudržitelný – mezi lety 2010 a 2050 by první penze měla poklesnout z 55 na 33 procent průměrné mzdy.

Je ovšem otázkou, nakolik můžeme tyto odhady brát za bernou minci. Jejich váhu zpochybnil vysokoškolský pedagog Martin Hon z Ekonomické fakulty Technické univerzity Ostrava. „Problém je v tom, jaký bude za 30 let poměr důchodců a pracujících. Nezmínila se tu porodnost. Kdo ví, kde bude zdravotnictví za 50 let, jaká bude délka dožití," vysvětloval svoje pochyby Hon.

Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš se zdráhal důchody redukovat na ekonomickou záležitost, chtěl by brát ohled také na společenské tradice a dát prostor například vývojovým psychologům. „To, že jsme níže, neznamená, že to ostatní dělají lépe,“ uvedl Bureš.

Od loňského roku Evropská komise kritizuje Českou republiku za systém předdůchodů, které zavedla vláda premiéra Petra Nečase. Ten umožňuje vstoupit do důchodu o pět let dříve, pokud si na něj člověk našetřil v penzijním připojištění.

Jeden z iniciátorů tohoto opatření, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, si postěžoval na praktickou aplikaci předdůchodů. „Politici nápad značně rozšířili. Měli bychom myslet na to, na koho má systém mířit,“ řekl Špicar. Původní podoba návrhu cílila zejména na zaměstnance pracující ve fyzicky náročných povoláních.

Deficit se neudrží

Současná vláda chce důchody valorizovat od začátku roku 2015. I díky tomu se strukturální deficit (schodek očištěný o vlivy ekonomického cyklu) v příštím roce pravděpodobně přehoupne přes jedno procento. Cíl vytyčený v Paktu stability a růstu tak Česká republika nesplní. Ekonomovi Janu Burešovi překročení nevadí, ve výdajích by ale ocenil vyšší poměr investic.

"Komise nás nutí více zapojovat členy parlamentu a sociální skupiny, na druhou stranu u Komise nejsou sami velmi slyšeni.“

Na vytvoření vlastního stanoviska k radám Komise měla Česká republika pouze 24 hodin, což Marek Svoboda z Úřadu vlády kritizoval. Další partneři sociálního dialogu jako odbory nebo zaměstnavatelé tak viděli doporučení až při jednání s vládou. Komise nás nutí více zapojovat členy parlamentu a sociální skupiny, na druhou stranu u Komise nejsou sami velmi slyšeni," postěžoval si Marek Svoboda. Podle vyjádření státního tajemníka pro evropské záležitosti na parlamentním výboru Tomáše Prouzy si tím Evropská komise podkopává vlastní židli, protože ji nikdo nemůže brát vážně.

Nedostatek reflexe ze strany evropského exekutivního orgánu zaznamenal Svoboda i při výhradách české vlády. Trochu nás zamrzelo, že Komise nebyla více ochotná naslouchat našim argumentům. Docházelo k absurdním situacím, kdy jsme se pokoušeli změnit doporučení v oblasti sociálního začleňování, podpořilo nás 20 členů Rady. Přesto to na změnu doporučení nestačilo."

Krátký čas na vypracování národního postoje k doporučením obhajoval Jan Michal ze Zastoupení Evropské komise v ČR. „Posunulo se to kvůli evropským volbám, aby se témata nestala součástí kampaně,“ vysvětlil Michal.

Autor: Jan Pavec