Komise hájí vysoké odstupné pro své vysloužilé úředníky

Od včerejšího dne (23. září) se musí Komise ohánět, aby přesvědčivě obhájila systém vyplácení odstupného pro bývalé eurokomisaře. Horké chvilky Komisi připravil list Financial Times Deutschland, který ve svém článku zveřejnil seznam jejích vysloužilých úředníků, kteří štědrou rentu pobírají. Až na tři výjimky v něm figurují všichni.

Odstupné, které se může komisařům po odchodu z funkce připisovat na účet až po dobu tří let, má sloužit k tomu, aby překlenulo období, než si úředníci najdou nové místo. Podle Etického kodexu Komise by totiž tito lidé neměli minimální první rok po odchodu z Bruselu pracovat ve stejném sektoru, jaký měli předtím na starosti. Finanční příjem z poklady EU jim má tedy zajistit určitou nezávislost.

Poté, co spatřil světlo světa článek německých Financial Times, zveřejnil seznam příjemců odstupného i mluvčí Evropské komise. Ve této zprávě se dočteme, že výše měsíčního odstupného odpovídá 40 % až 55 % původní mzdy komisařů, v závislosti na délce jejich mandátu.

Jak bylo včera (23. září) novinářům sděleno, nynější komisaři si za svou práci měsíčně před zdaněním přijdou na 20.000 eur, místopředsedové dostávají ještě o dva a 2.500 eur více.

Bývalých eurokomisařů, kteří nefigurují na výplatní pásce Unie, mnoho není. Jmenovitě tito tři: Margot Wallström, bývalá místopředsedkyně Komise zodpovědná za komunikaci, Günter Verheugen, dříve odpovědný za oblast průmyslu a konečně Benita Ferrero-Waldner, která měla v minulosti na starosti obchodní agendu.

Jen pro ilustraci: mezi jmény bývalých úředníků Komise, jimž evropské peníze stále obohacují soukromé účty, patří mimo jiné i ti, kteří dnes zastávají vysoké politické funkce. Do tohoto „klubu“ se například řadí současná prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitė.

Jiným příběhem je politická kariéra Magleny Kunevy, bývalé komisařky zabývající se ochranou spotřebitelů, která dnes jako jediná stále pracuje pro Komisi jako poradkyně komisaře Siima Kallase. Ke svému nynějšímu platu pobírá i odstupné za dřívější post komisařky. Finanční podporu dostává od Unie i bývalý český eurokomisař Vladimír Špidla.

Komise brání odstupné

Jak bylo řečeno, odstupné má sloužit k tomu, aby úředníkům usnadnilo znovu proniknutí na trh práce, bez toho, aby byli nuceni přijmout první nabídky. Zároveň, podle slov Komise, si tak udržují jistou míru nezávislosti.

Toto vysvětlení má však logické trhliny. Neobjasňuje totiž, proč ex-komisaři mohou přijímat dále finanční prostředky, i když si již novou práci našli. Ještě více se tento systém jeví jako sporný u lidí, u nichž není pochyb, že jejich nové místo není v žádném ohledu „horší“ než to, co zastávali před tím. To se týká případů prezidentky Grybauskaitė nebo Franca Frattiniho, bývalého komisaře pro spravedlnost a bezpečnost, dnes ministra zahraniční věcí v Berlusconiho kabinetě.

Jedno omezení však přece existuje. Pokud během prvních tří let, kdy mají vysloužilí komisaři na odstupné nárok, dostávají plat od svého nového zaměstnavatele, neměl by jejich celkový příjem (plat plus odstupné) přesáhnout plnou výši mzdy, kterou pobírali ve funkci komisaře. Stejným podmínkám jako komisaři pak podléhají jako jediní ještě soudci Evropského soudního dvoru (ECJ).

V případě, že by si bývalí členi Komise našli lépe placenou práci, nemohou si pak o odstupné zažádat vůbec. Nyní se vracíme ke třem zmiňovaným jedincům, kteří v současnosti peníze od Unie nedostávají. Obě dámy dostaly nabídku s vyšším platovým ohodnocením, než měly v Komisi.

Margot Wallström se stala v historii první speciální zmocněnkyní OSN pro sexuální násilí ve válečných konfliktech. Benita Ferrero-Waldner zase získala místo v dozorčí radě v německé společnosti Munich Re.

Situace Güntera Verheugena je trochu složitější. Je zatím jediným ex-komisařem, který neobdržel od svého bývalého zaměstnavatele ujištění, že jeho nové místo neporušuje Etický kodex.

Bývalý komisař totiž nedávno založil lobbistickou poradenskou firmu (The European Experience Company). Jeho počínání by tak mohlo být vnímáno jako střet zájmů a odporovat tak podmínce Unie, která říká, že minimálně rok nesmí bývalí komisaři pracovat v oboru jejich portfolia. Komise se dosud nevyjádřila, zda-li aktivity Verheugena opravdou jsou slučitelné s Kodexem, či nikoliv.