EK: Legislativní nejistota brání hospodářskému růstu ČR

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: worradmu.

Evropská komise minulý pátek zveřejnila materiál, který má sloužit jako podklad pro lepší koordinaci průmyslových politik členských zemí EU. Pokud jde o konkurenceschopnost českého průmyslu, Komise vyzývá k lepšímu provázání výzkumu s potřebami průmyslu a za jednu z největších překážek hospodářskému růstu označuje časté legislativní změny.

„Vzhledem k relativně nízké intenzitě výzkumu a vývoje, je konkurenceschopnost většiny českých podniků postavena na nákladech, namísto diferenciace prostřednictvím inovací,“ dočteme se v závěrech kapitoly, která se ve sdělení Evropské komise ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu věnuje České republice.

Česko by podle evropského dokumentu mělo také podporovat spolupráci vědců a soukromého sektoru nebo soukromé investice do výzkumu a inovací. Komise doporučuje i podporu opatřením, která zvyšují energetickou účinnost. Česká republika je podle ní jednou z energeticky nejnáročnějších ekonomik EU, a rostoucí ceny energií tak mohou snadno ovlivnit její konkurenceschopnost.

Značné rezervy vnímá exekutiva také pokud jde o zlepšování podnikatelského prostředí. Přestože podle Komise dochází k řadě pozitivních kroků, mnohé také kritizuje pro jejich neúplnost (např. změny hodnocení dopadů regulace – RIA – nebo omezenou využitelnost datových schránek pro komunikaci s úřady). Podnikatelské prostředí v Česku Komise obecně označuje za „významnou překážku“ hospodářskému růstu. Hlavní problém podle ní spočívá v legislativní nejistotě, která do značné míry vychází i z toho, že politika se v ČR neopírá o hodnocení očekávaných dopadů přijímané legislativy.

Lepší koordinace

Materiál, který evropská exekutiva zveřejnila jako součást tradiční výroční zprávy ke konkurenceschopnosti EU, se zaměřuje na konkurenceschopnost členských zemí EU a Bruselu má sloužit jako podklad pro lepší koordinaci politik v rámci takzvaného evropského semestru a evropské hospodářské strategie Evropa 2020 (EurActiv 13.1.2011).

Komise v materiálu vlády členských zemí vyzývá, aby se v době, kdy je hospodářské oživení v EU křehké a rizika vyplývající ze situace na finančních trzích, rostoucích cen energií a surovin, vysoká, o to více soustředily na zvyšování konkurenceschopnosti svých ekonomik.

Konkurenceschopnost členských států by se podle Komise měla „přibližovat k úrovni, která odpovídá jejich účasti v eurozóně a na vnitřním trhu EU“.

Přestože současnou dluhovou krizi eurozóny odstartovalo Řecko se svými vysokými schodky veřejných financí, její příčiny podle odborníků spočívají mimo jiné i v různé míře konkurenceschopnosti jednotlivých členských zemí. Budoucnost měnové unie proto závisí i na tom, nakolik se Evropě podaří konkurenceschopnost svých ekonomik sblížit.

Lepší koordinace národních politik a posilování konkurenceschopnosti Evropy jako celku byla imperativem už v předchůdkyni současné evropské strategie Evropa 2020 – Lisabonské strategii. Hospodářská (a nyní zejména dluhová) krize eurozóny daly ale posilování koordinace hospodářských politik nový obsah.

Sever-Jih

Zpráva Evropské komise potvrzuje, že z hlediska konkurenceschopnosti lze Evropu lze rozdělit přinejmenším do dvou bloků – konkurenceschopnějšího severozápadu, a méně konkurenceschopného jihovýchodu. Velké rozdíly mezi oběma bloky vnímá především v nadprůměrné produktivitě práce v zemích jako je Nizozemsko, Irsko nebo Finsko a naopak podprůměrné ve státech jako je Rumunsko, Bulharsko, ale také Česká republika nebo Slovensko.

Severojižní dělící čára jako by platila také u indikátorů hodnotících kvalitu podnikatelského prostředí.

Evropa jako celek pak podle Komise za vyspělým světem (Spojenými státy, Japonskem) zaostává v počtu začínajících inovativních firem a tržních uplatněních výsledků vědy a výzkumu. Nevyužitý potenciál se podle Bruselu skrývá také v efektivnějším využívání surovin.