Komise: ČR by měla více investovat do předškolní péče

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: David Castillo Dominici

Podle jednoho z doporučení, které Evropská komise v rámci evropského semestru České republice udělila, by mělo Česko výrazně zvýšit dostupnost zařízení péče o děti. Pomoci by mu k tomu měl projednávaný zákon o dětské skupině či navýšení kapacity těchto zařízení. Mateřské školy totiž v posledním roce odmítly téměř 59 tisíc žádostí, což má za důsledek, že v ČR pracuje vůbec nejméně matek s malými dětmi v celé EU. Vláda by se měla také zaměřit na sociální inkluzivnost a zvýšení účasti romských dětí v těchto zařízeních.

Vrcholem tzv. evropského semestru, jehož cílem je koordinovat hospodářské a fiskální politiky členských států EU, je každoročně přijímání jednotlivých doporučení, která zemím zasílá Evropská komise. Letošní doporučení Komise představila v druhé polovině května (EurActiv 29.5.2013) a vrcholní představitelé jednotlivých států by se jimi měli zabývat na již zítra během zasedání Evropské rady.

V rámci doporučení určených pro Českou republiku se Komise mimo jiné věnuje i kapacitě a inkluzivnosti veřejných zařízení péče o děti. Upozorňuje tak na jeden z hlavních problémů předškolní péče v České republice, kterým je neustále rostoucí počet chybějících míst v jeslích a mateřských školách. V letošním roce odmítly školky téměř 59 tisíc žádostí. Ještě v roce 2005 jich přitom podle ministerstva školství (MŠMT) bylo pouze 6.810.

Tato situace má za následek vůbec nejnižší úroveň zaměstnanosti českých žen s malými dětmi v celé Evropské unii. V České republice pracuje pouze 36 % matek vychovávajících dítě mladší 15 let, zatímco například v zemích Skandinávie toto číslo přesahuje 70 %. Nedávné prognózy OECD přitom ukazují, že pokud by se míra zaměstnanosti žen zcela vyrovnala zaměstnanosti mužů, zastavilo by se předpokládané snižování celkového počtu pracovních sil a do roku 2030 by se HDP na obyvatele zvýšil až o 16,5 %.

Klíčové období pro děti

Nedostatečná kapacita zařízení péče o děti však není problémem pouze pro českou konkurenceschopnost, ale může mít vliv i na samotný vývoj dítěte. To je také jedním z důvodů, proč jsou investice do předškolního vzdělávání jednou z priorit připravované Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (EurActiv 28.1.2013). MŠMT v podkladech pro tento připravovaný dokument mimo jiné zdůrazňuje spojitost mezi předškolním vzděláváním a následným studiem.

„Investice do předškolního vzdělání vykazují nejvyšší návratnost, neboť díky neurologickému vývoji, ke kterému dochází v raném období života, je raná intervence nejúčinnější. Kvalitní předškolní programy zlepšují školní výsledky a školní chování, přičemž pozitivní efekty jsou silnější u dětí žijících v chudobě a dětí, jejichž rodiče mají nízké vzdělání,“ píše se v tomto materiálu.

„Největším problémem z mého pohledu je podceňování předškolního vzdělávání,“ sdělila EurActivu ředitelka Univerzitní mateřská školy Lvíčata Martina Hovorková a dodala, že je proto nutné, aby učitelky z mateřských škol byly stále vzdělávány v tom, jak děti co nejlépe připravit pro další život.

Dětská skupina

Evropská komise dále České republice doporučuje, aby zvýšila dostupnost zařízení péče o děti přijetím a provedením zákona o soukromých zařízeních péče. „Tím se myslí zákon o dětské skupině, který nedávno schválila vláda a který nyní bude projednávat parlament,“ vysvětlila redakci Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Kvůli aktuální politické situaci je nicméně otázkou, zda-li se současný parlament ještě k projednávání tohoto návrhu dostane.

Zmíněný návrh vlády z května letošního roku zavádí novou službu hlídání a péče o děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. To by mělo probíhat pod vedením profesionálních chův a měla by být na něj poskytovatelům péče a zúčastněným rodinám poskytována daňová podpora. Dětská skupina spočívá v pravidelné péči o dítě v kolektivu dalších dětí, nevztahuje se však na ni režim předpisů o školách a školských zařízeních.

„Dětské skupiny pomohou matkám s návratem do práce. Víme, že se o novinku zajímají desítky firem. Výhodou pro ně bude uznatelnost daňových nákladů. To se má v budoucnu týkat i klasických mateřských školek,“ řekla k návrhu zákona ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová a dodala, že k jejich vzniku mohou pomoci i dotace z Evropského sociálního fondu.

Podle MPSV, které je autorem navrhovaného zákona, není na výraznějším zvyšování dotací na mateřské školy nic špatného, nicméně je třeba brát v úvahu možnosti státního rozpočtu. Proto se ministerstvo zaměřilo na rozvoj alternativní péče o děti a připravilo zmíněný zákon o dětské skupině. „Tato nová služba péče o dítě mimo jiné zaplní mezeru po jeslích, které se už v roce 2014 nebudou provozovat podle zákona o zdravotnických zařízeních,“ doplnila Filipová.

„Jedná se o krok správným směrem, ale problém se tím řeší jen částečně,“ uvádí Komise a dodává, že přestože přetrvává nedostatek zařízení pro péči o děti, neexistují žádné plány na navýšení peněz z rozpočtu na jejich podporu.

Ještě kritičtější slova zaznívají od opoziční ČSSD, podle které je vládní návrh nesmyslný. „Jde o další ránu pro oblast předškolního vzdělávání, protože dětské skupiny podle návrhu vlády na tuto oblast zcela rezignují. Budou plnit pouze roli hlídacích a odkládacích služeb,“ komentoval návrh stínový ministr školství Marcel Chládek.

Integrace Romů

Evropská komise ve svých doporučeních zdůrazňuje nejen nutnost zvýšení kapacity zařízení péče o děti, ale také jejich inkluzivnosti. Zvláště pak upozorňuje na to, že by měla být v předškolním vzdělávání zvýšena účast romských dětí.

Podle  Tomáš Feřtka z nevládní organizace EDUin je ale opatření „mimo zdejší realitu“. „Je třeba vzít v úvahu současný stav, kdy je absolutní nedostatek jakýchkoli míst ve školkách, takže míru jejich inkluzivnosti nikdo neřeší. Požadavek na posílení zařízení pro děti do tří let je v tuto chvíli utopie. Děti jsou rády, když se dostanou do školky ve čtyřech pěti,“ řekl EurActivu. a dodal, že má navíc velmi silnou pochybnost, zda by romské rodiny dávaly jedno dvouleté děti do jeslí, i kdyby něco takového existovalo.

Přesné údaje o počtu romských dětí v mateřských školách neexistují. Podle Monika Šimůnkové, vládní zmocněnkyní pro lidská práva, se předškolního vzdělávání v mateřských školách účastní pouze 30 % romských dětí ve srovnání s 90 % ostatních dětí v České republice.

To má podle Šimůnkové za následek, že řada romských dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí není dostatečně připravena na vstup do povinné školní docházky, což se projevuje už při zápisu nebo v průběhu docházky do základní školy. Neúspěch dítěte pak bývá prvotním impulzem k přeřazení dítěte do základní školy praktické, dříve známé jako zvláštní školy, kde jeho vzdělávání probíhá podle vzdělávacího plánu pro děti s lehkým mentálním postižením.

„Děti tak získají substandardní vzdělání v segregovaných třídních kolektivech. Zde se vytváří začarovaný kruh, protože tyto děti pak samozřejmě nejsou dlouhodobě konkurenceschopné na pracovním trhu a svým dětem pak neumí předat potřebné základy vzdělání v rodině, se kterým naše školy trochu nespravedlivě jaksi počítají,“ vysvětlila Šimůnková v dnešním rozhovoru.

Podle dat z Výzkumu veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol, která byla uveřejněna v polovině minulého roku, tvoří romské děti 32 % žáků základních škol praktických. Romská populace v České republice se přitom pohybuje mezi 1,4 – 2,8 % obyvatel.