Komise chce prověřit, zda má Česko systémový problém se střetem zájmů

© EPA/OLIVIER HOSLET

Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám (HN) to potvrdila členka Komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová.

Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

„Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů,“ sdělila HN Jourová.

The Capitals: Premiér Babiš označil auditory Evropské komise za mafii

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Třetí pokusný králík nového mechanismu na ochranu vlády práva

Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.

Europoslanci Evropské lidové strany v pondělí navrhli, aby Komise toto pravidlo proti ČR použila.

„Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová.

Právě ona vedla loňskou misi kontrolního výboru EP, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.

Šéfka kontrolní mise EP: V Česku není funkční systém, který by odhalil střet zájmů

Mise kontrolního výboru Evropského parlamentu v Česku si odnáší řadu odpovědí, ale i řadu otázek. V zemi údajně chybí systém pro odhalování střetu zájmů. 

Česko se musí z auditu poučit, zdůrazňuje Komise

Unie už podle nového pravidla zahájila sankční proceduru s Polskem a Maďarskem. V případě Polska je to kvůli údajnému omezování nezávislosti justice, u Maďarska má být problémem potlačování svobod univerzit a neziskových organizací.

Podle Jourové je důležitá česká reakce na audit.

„Pokud je v něm Česká republika vyzývána k nějaké systémové nápravě a neudělá to, bude to zdroj obav o situaci v Česku,“ řekla deníku eurokomisařka.

Počkáme na verdikt soudu, říká Jourová ke stížnosti Maďarska a Polska na mechanismus ochrany právního státu

Maďarsko a Polsko podle očekávání podaly k Soudnímu dvoru Evropské unie stížnost na mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním hodnot právního státu. Soudní dvůr EU o tom dnes informoval na twitteru.

Audit se týkal projektů za 155 milionů korun

Babiš vložil v roce 2017 akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu ale fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá, spor u auditu se podle něho vede o právní výklad českého zákona.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí řekla, že česká strana se závěrem auditu nesouhlasí a proti sobě stojí dva právní názory, mezi nimiž by měl rozhodnout soud. Úřady podle Dostálové analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly. Audit u Soudního dvora Evropské unie podle vlády napadnout nelze.

Podle dnešních zjištění iRozhlas Česko z projektů kritizovaných auditem Evropské komise vyplatilo firmám holdingu Agrofert ze státní pokladny zhruba 155 milionů korun.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu.

ČR podle Komise o proplacení zpochybňovaných dotací pro Agrofert nepožádala

Česko nemusí na základě auditu firem okolo Agrofertu vracet Evropské unii žádné peníze. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise, podle něhož české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.

Kdo jsou hlavní provinilci?

Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se podle iROZHLAS.cz o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea.

Projekty linky na toastový chléb a výrobu hnojiv podle auditu nepřinášejí dostatečné inovace, což bylo podmínkou získání evropských peněz.

Komise neproplatí dotaci na linku toastů Penam. Projekt není podle ní dostatečně inovativní

Evropská komise s konečnou platností neproplatí evropskou dotaci 100 milionů korun, kterou Česko již dalo na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. Projekt není podle Bruselu dostatečně inovativní. Česká strana bližší informace k případu nemá.

U peněz na sušárny pro firmu Cerea je problémem podle serveru mimo jiné to, že tendr na dodání sušáren vyhrála firma TIS-CR, jejímž jednatelem a společníkem je Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka.

„Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ řekl serveru iRozhlas mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Rozdělování evropských fondů „po česku“: Peníze spolknou i velké firmy, z krajů zní kritika

Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.

Se závěry komise nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Není tak jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty.

Například u dotace na linku na toastový chléb ministerstvo průmyslu a obchodu nadále tvrdí, že holding nárok na peníze měl. Nechává si kvůli tomu zpracovat nový znalecký posudek, podle něhož se podle serveru rozhodne, zda bude peníze po Agrofertu chtít zpět.

Zastropování zemědělských dotací: Dlouhý příběh, který zatím nemá konce

V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací.