Komise chce do budoucna změnit svou rigidní personální politiku

Příští Evropská komise by měla reformovat absurdní systém najímání zaměstnanců a přizpůsobit jej dnešnímu otevřenému pracovnímu trhu. Je třeba zajistit, aby bylo najímání lidí férové a odráželo schopnosti uchazečů, řekl EurActivu komisař Sim Kallas.

Estonec Sim Kallas je od svého uvedení funkce v roce 2004 komisařem pro administrativní záležitosti, audit a protikorupční politiku. Nyní prosazuje otevření „rigidního systému“ najímání pracovníků pro zájemce zvenčí, aby mohli „správnou práci najít ti správní lidé.“

„V současnosti jde v institucích EU o velmi uzavřenou komunitu pracovníků. Lidé sem přicházejí a zůstávají až do penze, to je problém,“ vyjádřil se Kallas a sdělil, že jde o jednu z priorit příští Komise. Instituce EU dnes zaměstnávají kolem 30 tisíc lidí, avšak jen pár set z nich každoročně odejde do penze či za jinou prací.

„Dnešní situace je vskutku zvláštní, najímáme lidi ve věku 25-30 let, tedy osoby s alespoň nějakou pracovní zkušeností, kteří po absolvování nezbytného kariérního postupu, který je nutný k tomu, aby mohli zaujmout nejvyšší posty, jsou již osobami na prahu důchodu.“

Estonský expremiér Kallas navíc nedávno oznámil, že se z úst jednoho vysoce postaveného úředníka setkal se žádostí, která vypadala „jak z minulého století.“ To podle něj dokazuje, že se rigidní pravidla stále vyžadují a dny protežování v personální politice doposud nepominuly.

Jedna země, jeden komisař“

Na otázku, jak vidí budoucnost Komise po ratifikaci Lisabonu, kdy do instituce přibudou země jako Chorvatsko či Island, odpověděl Kallas, že je zcela pro to, aby měl každý členský stát jednoho komisaře. Není možné, aby některé země neměly komisaře vůbec, vedlo by to k systému plnému zmatků. Pak by se hrálo o posty generálních ředitelů.

„Představa, že Francie nebo Německo nemají svého komisaře, vzbuzuje obavu, že by nastala politizace jiných důležitých funkcí, například postů generálních ředitelů,“ varoval Kallas. Dokonce by se mohlo stát, že ve vedení Komise by pak byli méně vlivní lidé než na ředitelských pozicích. Zároveň však přiznal, že větší exekutivní těleso je i těžší koordinovat.

V systému jednoho komisaře na stát by se musela vytvořit uvnitř Komise jakási hierarchie, kdy by někteří místopředsedové měli v případě potřeby pravomoce nad konkrétními oblastmi. To by byla nutnost, jinak by bylo řízení práce komplikované.

Systém evropského školství

Kallas považuje za jeden z největších úspěchů svého prvního funkčního období vytvoření tzv. „Evropské školy“. EU přistoupila v roce 2005 ke komplexní reformě školského systému. Umožnila národním školám přijmout evropské osnovy. První škola, která k tomuto kroku přistoupí v roce 2010 je střední školka v nizozemském Haagu.

Registr lobbistů

Krom toho pod Kallasovou patronací spustila Komise v červnu 2008 dobrovolný registr lobbistů v rámci iniciativy pro větší transparentnost tvoření politiky. Během jeho funkčního období také řídilo Estonsko najímání zaměstnanců z nových členských států. V roce 2007 se navíc zúčastnil tvorby plánu na rozsáhlou rekonstrukci evropské čtvrti v Bruselu.

Kallasovi se zamlouvá ekonomické portfolio

Na dotaz, kterého postu by se rád ujal v nově zvolené Komisi, Kallas odpověděl, že by se rád navrátil ke svému ekonomickému naturelu a dodal, že postřehl jisté náznaky toho, že by se jeho „ekonomická duše“ mohla napříště opravdu uplatnit. „Jsem ekonom a své nejplodnější období v životě jsem myslím zažil právě v ekonomické sféře,“ objasňuje, „mé zkušenosti s domácí politikou se většinou týkaly ekonomiky a monetární politiky.“ Dále dodal, že by však nechtěl snižovat význam své několikaleté práce v Komisi. Bývalý estonský ministr financí a guvernér centrální banky však připustil, že pozice Estonska mimo eurozónu je v tomto ohledu velkou nevýhodou a že je připraven pokračovat ve stejné funkci jako doposud.

Zůstává otázkou, kolik komisařů ze současné komise se v dalším funkčním období dostane opět do svých funkcí. Není totiž stále zřejmé, zda budou příští komisaři jmenováni již podle pravidel Lisabonské smlouvy. To teď, po ratifikaci smlouvy v Polsku i Irsku, závisí na rozhodnutí prezidenta Klause.

Celý rozhovor s komisařek Simem Kallasem si můžete v angličtině přečíst pod tímto odkazem.