Komise: Česko je v diskusi o EU fondech aktivní, ale v řadě oblastí chybí vize

Zdroj: WikimediaCommons.org, autor: Aktron.

Evropská komise ocenila, že se v Česku včas rozproudila diskuse o budoucí podobě kohezní politiky po roce 2014 a pochválila vládu za připravovanou strategii konkurenceschopnosti a strategii v oblasti dopravy. Podle Jacka Engwegena, který má na Generálním ředitelství pro regionální politiku EU Českou republiku na starosti, ale zemi v řadě sektorových politik strategická vize stále chybí.

Zástupce Evropské komise uvedl, že by se příprava sektorových a regionální strategií měla v České republice zlepšit. Ministerstvům a regionům podle Jacka Engwegena často chybí dlouhodobá vize a svou politiku plánují často pouze v řádu měsíců.

K tomu, aby v příštím programovacím období po roce 2013 Česká republika byla schopná smysluplně čerpat unijní dotace a aby evropské fondy pomáhaly rozdíly mezi jednotlivými regiony odstraňovat a ne je prohlubovat, je zapotřebí větší součinnosti mezi vládou, ministerstvy, zástupci regionů, ale také dalších hráčů, například podnikatelů. Zároveň je třeba zohlednit i potřeby znevýhodněných skupin ve společnosti, dodal šéf českého oddělení na DG Regio na konferenci, kterou minulý týden uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Úřad na ní zveřejnil pětici rozvojových priorit, které mají určovat, na co Česká republika v příštím programovacím období evropské fondy použije. Jak EurActiv již informoval (EurActiv 21.6.2011), Česko by z unijních prostředků rádo financovalo opatření v následujících oblastech:

  • zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,
  • rozvoj páteřní infrastruktury,
  • zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy,
  • podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví,
  • integrovaný rozvoj území.

Priority ministerstvo připravilo na základě diskusí ze série kulatých stolů, kterých se účastnili zástupci zúčastněných rezortů, krajů a dalších zájmových skupin. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna vycházejí do značné míry ze strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou v polovině května předložilo k veřejné diskusi Ministerstvo průmyslu a obchodu, v níž se s cíleným využíváním peněz z evropských fondů počítá (EurActiv 18.5.2011).

Braun ovšem zdůraznil, že nastíněné priority zatím určují pouze základní směry, kterými by se Česko mělo vydat. Záležet bude podle něj hlavně na tom, jak Evropská komise ve svém návrhu, který se chystá zveřejnit na podzim letošního roku, definuje oblasti, které bude možné z regionální politiky EU v budoucnu podporovat.

Ve své poslední kohezní zprávě, která vloni diskusi o budoucí podobě evropské kohezní politiky po roce 2013 odstartovala, dala Komise jasně najevo, že chce financování z evropských fondů navázat na unijní strategii Evropa 2020. Každý stát by si podle ní navíc měl určit pouze omezený počet priorit, které chce z evropských peněz financovat, aby se podpora zbytečně netříštila.

Priority tedy na jedné straně mají vycházet z potřeb jednotlivých regionů a členských států, na druhé straně se musí „vejít“ do priorit, které určí Evropská komise.

Národní priority, které jsou v tuto chvíli v mezirezortním připomínkovém řízení, chce MMR do konce července poslat do vlády.

Podle Brauna je pak úřad dále rozpracuje, a to jak s ohledem na průnik národních politik a potřeb jednotlivých regionů, tak posléze na nařízení, která na podzim představí Komise. Priority, které MMR minulý týden představilo, jsou podle Brauna každopádně dostatečně flexibilní na to, aby umožňovaly další posuny v návrzích Komise zohlednit.

Ministerstvo chce zároveň začít pracovat na přípravě operačních programů, jejich metodiky a implementační struktury (zjednodušeně řečeno, kdo bude za přerozdělování evropských dotací odpovědný).

MMR se v této souvislosti hodlá zaměřit na účelné zaměření evropských peněz. Braun uvedl, že úřad například uvažuje o tom, zda v některých případech podporovat jednotlivé obce, zda by z hlediska prostředků nebylo efektivnější obce nutit k podávání společných projektů. Při určování oblastí podpory by se mělo dále zjišťovat i to, zda například veřejné prostředky nevytlačují soukromé.

To, jak bude v budoucnu politika soudržnosti vypadat, ovlivní výrazně také návrh evropského rozpočtu, který dnes představí Evropská komise.