Komisařka Jourová: Investiční balíček je šance

Věra Jourová; zdroj: Evropský parlament.

Z investičního plánu šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera půjde podpořit i takové projekty, které by kvůli zvýšenému riziku nešlo financovat z „klasických“ evropských fondů. Podle evropské komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnosti pohlaví Věry Jourové v tom spočívá hlavní vtip celé iniciativy. Investičním balíčkem se bude zabývat i blížící se summit Evropské rady.

Smyslem investičního plánu předsedy Evropské komise Junckera, který byl představen minulý měsíc, je oživit unijní hospodářství finanční injekcí v objemu přesahujícím 300 miliard eur. Dosáhnout se toho má pomocí pákového efektu, který na počáteční investice z veřejných zdrojů nabalí i soukromý kapitál.

„Z pohledu Evropy je to novinka,“ řekla EurActivu česká eurokomisařka, která má v Junckerově Komisi na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost mužů a žen, Věra Jourová.

Prostředky, které budou do nového Evropského fondu pro strategické investice přesunuty z unijního rozpočtu za přispění Evropské investiční banky, mají sloužit jako záruka k tomu, aby investoři získali jistotu a neobraceli každé euro.

Věra Jourová: „Odstranění rizika bude na členských státech, které musí zajistit, aby jeden fond nevytloukal druhý.“

Podle komisařky Jourové tím bude možné podpořit zejména projekty s vyšším rizikem návratnosti, tedy takové, které by za běžných okolností mohly zapomenout na podporu ze stávajících nástrojů, především evropských strukturálních fondů.

„Je to další šance na profinancování několika zcela zásadních investičních projektů, které by měly přinést růst a zaměstnanost,“ uvedla Jourová.

EU již nyní ví přibližně o dvou tisícovkách evropských projektů, které by pod Junckerův plán šlo zařadit. Na jejich předvýběru pracovali experti z Evropské komise, Evropské investiční banky a členských států. V případě České republiky návrh počítá se čtyřmi desítkami projektů z oblasti energetiky, digitálních sítí, dopravy, ochrany životního prostředí či podpory malých a středních podniků. Podstatným kritériem při jejich výběru byla přidaná hodnota pro celou EU.

Vytloukání fondů

Česká republika v minulosti Junckerův baliček přivítala, premiér Bohuslav Sobotka ale zároveň vyjádřil obavy, aby přeshraniční projekty podpořené v rámci nového plánu nekonkurovaly projektům ucházejícím se o spolufinancování ze strukturálních fondů EU.

Komisařka Věra Jourová, která v Sobotkově vládě vedla rezort pro místní rozvoj, v tom problém nevidí. „Bude na každém členském státu, aby zvážil, zda stáhne projekty ze zásobníků projektů pro evropské fondy a dá je pod investiční balíček,“ řekla redakci. „Odstranění rizika tak bude na členských státech, které musí zajistit, aby jeden fond nevytloukal druhý,“ dodala.

Česko by podle ní mělo v první řadě na seznam prosazovat takové projekty, které obstojí v celoevropské konkurenci. „V případě Junckerova balíčku nepůjde o národní obálky, které známe u klasických fondů,“ vysvětlila.

Investiční balíček bude hlavním tématem blížícího se summitu Evropské rady, na který se zástupci členských států a unijních institucí sjedou koncem tohoto týdne do Bruselu. Svou podporu musí vyslovit i Evropský parlament.

Evropský fond pro strategické investice by měl být zřízen v červnu 2015, šéf Komise Juncker však počítá s tím, že finanční prostředky na projekty budou k dispozici na podzim téhož roku.

Autor: Lucie Bednárová