Komercionalizaci biotechnologií pomáhá brněnský inkubátor INBIT

Biotechnologický inkubátor INBIT; zdroj: www.jic.cz

Biotechnologický inkubátor INBIT, který od druhé poloviny roku 2008 stojí v areálu nového kampusu Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích, je jedním z projektů, jimiž se Jihomoravský kraj snaží naplnit svůj sen – zařadit se do roku 2013 mezi 50 nejinovativnějších regionů v Evropské unii.

Jihomoravský kraj si v třetí a zatím poslední verzi své Regionální inovační strategie klade za cíl stát se do roku 2013 jedním z padesáti nejinovativnějších regionů v Evropské unii. Dnes je v Evropě na 60. příčce.

S první inovační strategií přišel kraj v roce 2002 a stal se tak vůbec prvním, který v rámci České republiky dal svým vizím v oblasti rozvoje inovačního potenciálu jasný tvar. Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC), které je jedním z klíčových hráčů při naplňování strategie, považuje tehdejší rozhodnutí založit rozvoj regionu na místních znalostech za „vizionářské“. V té době se totiž ostatní kraje soustředily hlavně na příliv přímých zahraničních investic, které sice znamenaly rychlé vytvoření pracovních míst, ovšem často s nízkou přidanou hodnotu.

Na přípravě strategie se vedle krajských politiků podíleli také zastupitelé města Brna, zástupci brněnských univerzit, výzkumných ústavů, ale i technologické firmy, které v regionu působí.

Kraj sází na biotechnologie

Prozatím posledním projektem regionální strategie, který byl uveden do provozu v roce 2008 jako součást nového kampusu Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích, je biotechnologický inkubátor INBIT, jehož výstavba byla v rámci tehdejšího Operačního programu Průmysl a podnikání – Prosperita (OPPP; skončil v roce 2006) financována z Evropského fondu regionálního rozvoje, státního rozpočtu a prostředků Jihomoravského kraje. Úkolem tohoto programu bylo podporovat vznik infrastruktury, která by umožnila lepší spolupráci mezi výzkumnými pracovišti a průmyslem a pomohla uplatnit výsledky výzkumu na trhu (technologický transfer).

Výstavba biotechnologického inkubátoru INBIT logicky zapadá do krajské inovační strategie, která biotechnologie považuje za jeden z nejnadějnějších oborů pro region. Druhá verze strategie z roku 2005 uvádí, že na čtyřech brněnských univerzitách studuje v biotechnologických oborech na 10.000 studentů a v technických oborech, které je možné využít při uplatňování biotechnologií dalších 20.000 studentů. Brno se může opřít také o celou řadu výzkumných pracovišť, které se věnují výzkumu biotechnologií. Podle Hudečka patří brněnské výzkumné týmy v oblasti strukturní biologie, proteinového inženýrství či kmenových buněk k „absolutní světové špičce“. Zdejší vědci mají navíc celou řadu významných mezinárodních vazeb na zahraniční výzkumné týmy i firmy, které v oboru podnikají.

K rozkvětu biotechnologií, které zasahují do takových oborů jako je potravinářství (např. trvanlivost potravin), ochrana životního prostředí (čištění odpadních vod, apod.), zemědělství (výzkum biomasy, biopaliv, ale také GMO) nebo farmacie, přispívá i celá řada projektů, které se v minulých letech v kraji realizovaly nebo realizují. Jako příklad lze uvést výstavbu samotného bohunického kampusu Masarykovy univerzity (jehož součástí je vedle INBITu také výstavba biotechnologických laboratoří ILBIT), vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu – ICRC Brno (společný projekt Fakultní nemocnice sv. Anny a proslulé americké Mayo Clinic) nebo chystaný projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

Pracovní místa, která nepodléhají odlivu

Po více než roce fungování, poskytuje zatím inkubátor INBIT zázemí třem začínajícím firmám (Enantis, PrimeCell a Mendel Therapeutics), ale jak říká jihomoravský hejtman Michal Hašek, JIC jedná v současné době s dalšími osmi firmami, které by do inkubátoru rády vstoupily. Kapacit je prozatím dostatek. Na téměř 3.000 metrech čtverečních se počítá až s 20 inkubovanými firmami.

A co INBIT začínajícím podnikatelům nabízí? Podle Jiřího Hudečka, ředitele JIC, především „úsporu finančních prostředků, které mohou například přesměrovat do vývoje produktu, což jim ve většině případů umožní dokončit vývoj dříve než za běžných okolností“. Chráněné prostředí inkubátoru vyhledávají proto firmy, které chtějí své podnikání založit na využití nejmodernějších technologií, ale nemají dostatek peněz na vlastní výzkum, nemohou si dovolit tržní nájmy, případně nedisponují potřebnými zkušenostmi a informacemi.

Firmy, které se do inkubátoru přestěhují, získají kromě dotovaných prostor a vybavených laboratoří, také řadu dalších bonusů, jakými jsou například zvýhodněné půjčky nebo tzv. inovační vouchery na nákup znalostí od některé z brněnských univerzit. Inkubátor poskytuje „svým“ firmám také poradce, které začínajícím podnikatelům pomáhají s přípravou business plánů a radí jim ohledně tržního uplatnění nových technologií (včetně ochrany duševního vlastnictví). Začínajícím podnikatelům nabízí zprostředkování kontaktů s potenciálními obchodními partnery, s vysokými školami a výzkumnými ústavy (které jim s vývojem nových produktů mohou pomoci) a v neposlední řadě jim pomáhá s propagací produktů.

Jak říká Jiří Hudeček, „hlavním přínosem projektu INBIT je vytváření desítek vysoce kvalifikovaných pracovních míst ročně, které nepodléhají odsunu do levnějších ekonomik a mají velký multiplikační efekt“. Jeden zaměstnanec biotechnologické firmy je podle něj schopen „v konečném důsledku v ostatních odvětvích regionální ekonomky vytvořit další až čtyři pracovní místa“.

Podobně vidí přínosy INBITu pro kraj i hejtman Hašek. Podle něj je jasné, že pokud jde o přínos k regionální zaměstnanosti, z počátku zřejmě nepůjde „o stovky zaměstnanců jako v montovnách nadnárodních společností“. Růstový potenciál i ekonomická síla firem, kterým inkubátor pomůže k rozjezdu, podle něj ale mohou být velké. „V tom ostatně spočívají všechny naděje naší země na konkurenceschopné uplatnění v globalizované světové ekonomice,“ dodává hejtman.

Významný zdroj peněz

Na výstavbu inkubátoru INBIT získal Jihomoravský kraj peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje, konkrétně prostřednictvím tématického OPPP – Prosperita, který spadal pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a jehož implementací byla pověřena agentura CzechInvest (v současném programovacím období na léta 2007-2012 podporuje výstavbu a rozvoj inkubátorů OPPI – Prosperita).

Přestože program podle Hudečka v případě výstavby inkubátoru „zafungoval velice dobře“, ke způsobu, jakým se z programu Prosperita (řeč je o současném OPPI) podporuje provoz inkubátorů, má šéf Jihomoravského inovačního centra výhrady. Jak uvádí, v programu je „větší prostor pro zlepšení“. Vidí jej především v „jasné formulaci a dodržování pravidel od vyhlášení výzvy až po proplacení žádosti o platbu“.

Přínosy strukturálních fondů vyzdvihuje i jihomoravský hejtman. Fondy podle něj umožňují realizaci významných investičních projektů v kraji. „Městům a obcím pomáhají v překonání zanedbanosti občanské vybavenosti, kraji umožňují investovat do dopravní infrastruktury, zdravotnictví a školství,“ říká Hašek. Objem peněz, které se do regionu dostanou ze strukturálních fondů, je podle hejtmana „velmi významný“. Na evropských fondech oceňuje, že se jedná o víceleté financování (na rozdíl od národních rozpočtů) a pochvaluje si kritéria, která posuzují úspěšnost projektů podle jejich hospodářských a sociálních dopadů.

Evropské fondy se musí hlavně zjednodušit

V době, kdy se v Evropské unii pomalu rozjíždí diskuse o budoucnosti evropských fondů po roce 2013 hejtman Hašek i ředitel Jihomoravského inovačního centra shodně volají po zjednodušení počtu operačních programů. „Je třeba opravdu zjednodušit strukturu operačních programů a celý návazný administrativní propletenec,“ říká Hašek.

Hudeček dodává, že do budoucna je třeba zlepšit také „personální zabezpečení řízení jednotlivých (operačních) programů“ a hlavně „odbornou způsobilost pracovníků“. Výjimku podle něj představuje pouze řídící orgán OP výzkum a vývoj pro inovace (má jej na starosti Ministerstvo školství, pozn. red.), kterému se prý podařilo program nastavit „skutečně reformně“ a je tedy naděje, že peníze budou investovány „rozumně a … budou mít významnou přidanou hodnotu pro regiony ČR“.

Měla by se také zjednodušit a sjednotit pravidla čerpání na evropské úrovni, myslí si ředitel JIC. Regionální politika by podle něj měla hledat inspiraci v komunitárních programech, jako je 7. rámcový program pro výzkum, který je prý daleko jednodušší a efektivnější.

Zjednodušení by si podle Hudečka zasloužila i samotná struktura evropských fondů. „Na evropské úrovni lze jednoznačně doporučit sloučení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) s Evropským sociálním fondem (ESF), popřípadě s Kohezním fondem,“ říká.

Pokud jde o cíle a priority, hejtman Hašek si myslí, že by v budoucnu bylo vhodné přesunout v rámci strukturálních fondů větší pozornost na menší města a obce. Zároveň by ale měla být více zdůrazněna tzv. urbánní dimenze politiky soudržnosti – jinými slovy, podpora velkých měst, která hrají roli motoru rozvoje daného regionu.

Hudeček dodává, že Evropská unie by měla v daleko větší míře tlačit na členské země (zejména na ty nové) aby z evropské regionální politiky směřovalo více peněz do podpory tzv. lisabonských cílů, neboť jsou to právě ony, které „mají největší potenciál posílit národní ekonomiky formou investic do výzkumu a vývoje, technologického rozvoje firem a lidských zdrojů“. Evropská unie sice členským zemím v minulosti nastavila indikativní cíl, kterým říká, kolik peněz by z evropských fondů mělo jít na cíle spojené s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, potíž je ale v tom, že tento cíl není právně vymahatelný.