Klausova výjimka vzbudila mezi europoslanci debatu

Václav Klaus; zdroj: Evropská komise.

Členské státy Unie by měly podle dohody z roku 2009 přijmout tzv. českou výjimku z Listiny základních práv EU. Nejprve se ale k otázce musí vyjádřit Evropský parlament. Českou pozici včera přijeli do Štrasburku na zasedání Výboru pro ústavní záležitosti vysvětlit zástupci české Poslanecké sněmovny a Senátu.

Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO) včera večer (17. dubna) projednával tzv. českou výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si jako podmínku pro svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou stanovil v roce 2009 prezident Václav Klaus (EurActiv 12.10.2009).

Členské státy budou o přijetí tohoto protokolu rozhodovat spolu s nejbližší přístupovou smlouvou, kterou je finišující smlouva s Chorvatskem (EurActiv 30.10.2009). K výjimce se však nejprve musí vyjádřit také Parlament. Pokud se Evropská unie vysloví příznivě, připojí se Česká republika k Velké Británii a Polsku, které si již výjimku z Listiny vyjednaly.  

Včerejšího jednání výboru se zúčastnili také zástupci českého parlamentu. Poslanecký Výbor pro evropské záležitosti ve Štrasburku reprezentoval jeho předseda Jan Bauer (ODS), za Senát vystoupila jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková (ČSSD) a předseda Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig (ODS).

Zatímco zástupci vládní ODS přicházeli na jednání do Evropského parlamentu s přesvědčením, že Evropská unie umožní České republice k výjimce z Listiny přistoupit, senátorka za sociální demokracii vyjádřila odpor své strany k jejímu přijetí.

„Obě komory Parlamentu ČR ratifikovaly Lisabonskou smlouvu včetně Listiny základních práv bez jakýchkoliv dalších podmínek. Po změnách způsobených prezidentem Klausem měla vláda celé dva roky na získání našeho souhlasu, ale nikdy o něj nepožádala,“ uvedla ve Štrasburku Gajdůšková. „Senát ČR navíc na podzim 2011 vydal k věci zamítavé stanovisko. Celý proces tedy vyvolává pochybnost o jeho ústavnosti,“ dodala.

Výjimku, která by podle prezidenta měla Českou republiku chránit před majetkovými nároky sudetských Němců, totiž ČSSD dlouhodobě odmítá (EurActiv 20.7.2011). Obává se především, že pokud by se ČR k Listině nepřihlásila, mohlo by to vést ke snížení právní ochrany jejích občanů. Opozice přitom ovládá většinu křesel v Senátu. Loni na podzim se jí tak v horní komoře podařilo prosadit usnesení vyzývající vládu, aby od požadavku sjednat protokol ustoupila.

„Sociální demokraté své stanovisko protlačili bez ohledu na věcnou a odbornou debatu. Protokol byl jako mezinárodní smlouva prezidentského typu sjednán v souladu s ústavním pořádkem České republiky a v souladu s ústavními pravidly proběhne v českém parlamentu jeho následná ratifikace,“ prohlásil před štrasburským zasedáním Sefzig. Odmítnutí výjimky by podle něj zpochybnilo kontinuitu české zahraniční politiky.

Podle Bauera přístup sociální demokracie snižuje vážnost České republiky v zahraničí. Prohlásil také, že podle něj navíc chybí k odmítání výjimky důvody: „Protokol už platí ve Velké Británii a Polsku a Česká republika se k němu pouze připojí. V žádném případě se nezmění a nezmenší rozsah práv garantovaných Listinou.“

Podle české europoslankyně Zuzany Brzobohaté (S&D) včera parlamentní výbor tzv. Klausovu výjimku „ostře kritizoval“.

„Budu usilovat o to, aby Výbor pro ústavní záležitosti EP nedoporučil Evropské radě českou výjimku projednávat. Nejedná se pouze o problémovost procedury samotné, ale především o obavu týkající se možného oslabení sociálních práv českých občanů,“ uvedla Brzobohatá, která je v AFCO stínovou zpravodajkou k této otázce.

Zpravodaj k problematice „české výjimky“ Andrew Duff (ALDE) prohlásil, že protokol by podle něj vedl k právní nejistotě a politickému zmatení.

Výjimku kritizoval také italský europoslanec Roberto Gualtieri (S&D): „Otázky a nepochopení vyvolává už samotný fakt, že se prezident vyslovuje proti přijatému rozhodnutí svého Parlamentu. Kdo tedy v Evropě hovoří za Českou republiku? Jde o demokratické postupy a principy, je nepřípustné, abychom zde přijali cokoliv, co bude proti Ústavě ČR.“