Klaus: ČR by si měla vyjednat opt-out z přijetí eura

Václav Klaus, prezident ČR, José Manuel Barroso, předseda Evropské komise; zdroj: Evropská komise.

Prezident Václav Klaus, který je doma i v zahraniční známý svým kritickým postojem k evropské integraci, se včera (30. srpna) na setkání s velvyslanci nechal slyšet, že Česká republika by si měla vyjednat trvalou výjimku z povinnosti zavést společnou měnu euro, tzv. opt-out.

Česká republika by podle prezidenta Václava Klause měla následovat příkladu Velké Británie, Dánska a Švédska, a stejně jako tyto země si s Bruselem vyjednat trvalou výjimku z přijetí společné měny euro, tzv. opt-out. 

„Jestli bych měl (k euru) něco nového veřejně nastolit, pak by to byl jedině opt-out z naší povinnosti přijmout euro,“ řekl Klaus a dodal, že takového kroku „se ale vláda bojí“.  

Přijetí jednotné měny je pro Českou republiku povinné. Vláda se k němu zavázala při vstupu země do Evropské unie v roce 2004. Termín přijetí společné měny ale zatím nebyl stanoven. Členský stát EU, který si přeje stát se členem eurozóny, musí nejdříve splnit tzv. maastrichtská kritéria. 

Premiér Petr Nečas (ODS) se nechal před velvyslanci slyšet, že ČR by vůči euru neměla mít a priori skeptický postoj. Zároveň by ale neměla o jeho přijetí usilovat za každou cenu.  

Za Řecko jsou zodpovědní i jiní 

Prezident Klaus se včera vyjádřil i k současným problémům eurozóny. Podle něj je problematika jednotné měny „chybně zplošťována“ pouze na Řecko, které se topí v dluhové krizi. Klaus je přesvědčen o tom, že za přijetí Athén do eurozóny nenese odpovědnost pouze Řecko, ale i další země a unijní instituce. „V tomto smyslu je nesmazatelná odpovědnost i na straně zemí eurozóny a Evropské unie vůbec,“ prohlásil prezident.

Záchranná mezinárodní půjčka, které se Řekům dostalo, není pro Athény podle Klause to pravé ořechové. „Tzv. půjčka Řecku není tou pomocí, kterou tato země potřebuje. Je nesplatitelná. Je to dárek, který Řecku pomoci nemůže a který bude naopak vést k oddalování tolik potřebného skutečného řešení,“ upozornil prezident. 

Pokud by bylo Řecko (nebo některý jiný stát) nuceno 17člennou eurozónu opustit, podle prezidenta Klause by se nejednalo o žádnou velkou katastrofu.  

„Spolu s vámi všemi jsem zažil ´rozpad´ československé měnové zóny a ani ten žádnou katastrofu nevyvolal. Některé banky přišly o část svých aktiv, ale o tom bankovní byznys přece je. Fráze, že by to vytvořilo paniku, jsou falešné – naopak by to ukázalo, že je EU odhodlána něco udělat. Panika dnes vzniká díky tomu, že se naopak neděje nic,“ uvedl Klaus.