Kdo zachrání evropské půdy? Bulhaři, v roce 2018

Ani enormní úsilí českého předsednictví, které oceňovali i delegace z dalších členských států, nevedlo k posunu ve vyjednávání o směrnici k ochraně půd, a ta se tak odkládá na neurčito. Některé státy stále nevidí důvod, proč by do této otázky měla Unie mluvit, obhájci nové směrnice na ní však nedají dopustit – je prý zásadní i kvůli klimatu.

Nekonečný příběh směrnice o půdě bude pokračovat a, zdá se, že ještě dlouho neskončí (Bulhaři v diskusi dokonce vtipkovali, že se „rozuzlí“ až za jejich předsednictví v roce 2018). Jak potvrzovali ministři životního prostředí z dalších členských zemí, české předsednictví prozkoumalo všechny možné cesty k nalezení kompromisu – leč marně. Včera tedy v Lucemburku proběhla na ministerské úrovni aspoň veřejná diskuse k tomuto tématu.

Připomeňme ještě, že Evropská unie se s otázkou ochrany půd potýká neúspěšně posledních pět let. Nejblíže měla směrnice ke schválení na konci roku 2007 za portugalského předsednictví, nicméně v Radě nakonec ztroskotala na odporu několika zemí vedených Francií. Mezi další státy, které se ke směrnici staví vlažně, patří Německo, Velká Británie, Nizozemsko nebo Rakousko.

Stanoviska:

Současný ministr životního prostředí Ladislav Miko, tehdy ještě působící v Generálním ředitelství EK, už před necelým rokem pro EurActiv vysvětlil, proč je tak důležité, aby vznikla ochrana půdy na unijní úrovni. Podle něj například britská půda za posledních 25 let ztrácí každý rok 0,6% své organické složky, což dělá přibližně 13 tisíc tun emisí CO2 ročně – tedy ekvivalent 5 milionů aut. Vzhledem k tomu, že se britská vláda zavázala, že v rámci Kjóta srazí své emise do roku 2010 o 27 tisíc tun, je důležitost správného nakládání s půdou zjevná, uvedl tehdy Miko.

Včera k tomu na tiskové konferenci dodal: „Přestože jsme usilovali o kompromis až do úplného konce a přesto, že velká většina zemí vnímá ochranu půdy jako zásadně důležitou, jak z hlediska půdy samotné, tak z hlediska ochrany klimatu, tak ochrany biodiverzity atd., nepodařilo se dospět k politické dohodě,“ řekl k včerejšímu jednání Miko s tím, že české předsednictví udělalo „maximum možného“.

„Jsem velmi zklamán, že co se týká půdy je tu nedostatečný pokrok,“ postěžoval si komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. „Degradace půdy je závažný problém, který se ještě prohloubí s postupujícím globálním oteplováním,“ dodal.

„Hlavní možnost k dosažení dohody jsme měli v prosinci 2007 za portugalského předsednictví, které předložilo dokonale uspokojivý text, nicméně jsme ji nevyužili,“ prohlásil Roberto Menia, italský ministr životního prostředí.

„České předsednictví se opravdu snažilo v této otázce dosáhnout dohody, a to že se to nepodařilo není jeho chyba,“ řekl Andreas Carlgren z nastupujícího švédského předsednictví „Podmínky pro hledání řešení teď nejsou a bude ho muset nalézt až další, respektive španělské, předsednictví. Snad nebudeme čekat až do toho bulharského,“ doufá Carlgren.

Hilary BENN z Velké Británie ocenil práci českého předsednictví a řekl, že Británie naprosto podporuje cíle vytyčené navrhovanou směrnicí a že si také uvědomuje, jak je půda důležitá pro boj s klimatickými změnami, nicméně nehodlá akceptovat „nadměrné administrativní břemeno“, které by směrnice přinesla. Hlavní problém je podle něj následují: některé země mají v tomto směru vyvinutou (a fungující) legislativu a jiné nikoliv – proto je tak těžké najít společnou řeč, myslí si Benn.

Podobný názor vyjádřila také Jacqueline Cramer z Nizozemska, která uvedla, že vždy usilovala o to, aby nová legislativa neměla podobu směrnice. „Ty výhrady, které mám se týkají právě toho nástroje, a ne toho cíle,“ zdůraznila Cramer s tím, že by preferovala strategii nebo akční program.