John: Situace ČR je v rámci společné vízové politiky EU bezprecedentní a nedůstojná

Radek John, český ministr vnitra; zdroj: Rada EU.

Ministr vnitra Radek John se na včerejším (8. listopadu) bruselském setkání se svými unijními kolegy opřel do Evropské komise a členských států EU, které kritizoval za nesolidárnost s Českou republikou v otázce dlouhotrvajícího česko-kanadského vízového sporu.

Již šestnáct měsíců potřebují Češi, kteří se rozhodnou navštívit Kanadu, pro svou cestu platné vízum. Ottawa totiž vloni v létě obnovila vízovou povinnost vůči České republice v reakci na nekontrolovatelný příliv českých žadatelů o azyl, převážně romského původu, který podle vyjádření kanadských údajů neúnosně zatěžoval sociální systém země (EurActiv 14.7.2009). Podle posledního vývoje zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo v blízké době cokoliv změnit.  

Není proto ani tolik divu, že současný stav leží v žaludku ministrovi vnitra Radku Johnovi, který o sporu Kanady a České republiky jednal se svými protějšky na pravidelném zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitra, které se v těchto dnech (8.-9. listopadu) koná v Bruselu. 

Nemůžeme se s s tím smířit 

Evropská komise ale celou věc nevidí tak černě. V pravidelně zveřejňované zprávě o vízové reciprocitě, která vyšla na konci minulého týdne, se uvádí, že v česko-kanadském vízovém sporu bylo dosaženo určitého (byť omezeného) pokroku. Kanada podle dokumentu dostála oběma podmínkám, které jí „evropská exekutiva“ uložila na podzim loňského roku – usnadnit Čechům získávání víz a připravit plán, který by vedl k plnému odbourání vízové povinnosti.  

Zatímco první podmínku se podařilo do puntíku splnit již v prosinci – v Praze byl zřízen kanadský konzulát, aby Češi nemuseli za razítky do pasů cestovat až do Vídně (EurActiv 21.12.2009), ve druhém případě Kanada slíbila revizi své azylové politiky. 

To ale nestačí ministru vnitra Radku Johnovi, který proti hodnocení Komise na včerejší Radě vystoupil. „Musím konstatovat, že se s Evropskou komisí do značné míry rozcházíme v hodnocení. Jedna ze dvou podmínek, kterou Komise adresovala Kanadě ve Vízové zprávě z října 2009, je dosud nesplněna. Problém kanadských víz pro nás zůstává nevyřešený a s tímto stavem se nemůžeme smířit,“ píše se v ministrově prohlášení. 

Johnova kritika Komise šla ale mnohem dál, když si vzala na mušku celou společnou vízovou politiku evropské sedmadvacítky. „Situace České republiky v rámci společné vízové politiky je bezprecedentní a pro členský stát EU nedůstojná,“ uvedl ministr a dodal: „Neradi bychom, aby se v budoucnu v podobné situaci ocitl jiný členský stát.“ 

Evropská komise se totiž za Prahu v jejím sporu se zemí javorového listu krátce po oznámení o jednostranném obnovení vízové povinnosti postavila. Komisaři tehdy dokonce pohrozili, že pokud se věci nevrátí do starých kolejí, zavedou vůči Ottawě reciproční opatření v podobě víz pro kanadské diplomaty (EurActiv 21.10.2009). Nic z toho se ale nestalo a postoj Komise se od té doby ještě více zmírnil. V nynější hodnotící zprávě, o které byla řeč na začátku článku, se uvádí, že Evropská komise bude další vývoj bedlivě sledovat. Podle bruselských komentátorů, kteří umí číst mezi řádky (unijních dokumentů), to s největší pravděpodobností znamená, že Brusel žádnou odvetu nechystá. 

Český rozhlas se v této souvislosti neubránil spekulacím o tom, že Komise se do hmatatelné podpory České republiky nepouští ze strachu „z předem prohrané bitvy“. Je totiž nepravděpodobné, že by silní hráči, jako je Francie nebo Velká Británie, chtěli kvůli Česku, které patří v Evropské unii k menším státům a navíc se díky některým svým postojům těší nálepce „věčného potížisty“, pustit do sporu s tak významnou zemí jako je Kanada. 

Další vývoj situace nastíní až výsledná zpráva odborníků z kanadského ministerstva pro azyl, kteří se chystají do Prahy, aby zde celou záležitost prodiskutovali s českými úřady. Do České republiky by měli dorazit ještě před koncem letošního roku.