Jmenování nové Evropské komise nebude snadným úkolem

Summit Evropské rady, který se uskuteční 29.-30. října v Bruselu, bude v případě jmenování nové Evropské komise skutečným oříškem, shodují se analytici.

"Jedno z nejtěžších rozhodnutí", které budou muset hlavy členských států a vlád učinit již na konci tohoto měsíce, bude mít podle odborníků, kteří se svěřili EurActivu, dopad na dalších pět až více let.   

Jeden scénář předpovídá, že za předpokladu, že Lisabonská smlouva vstoupí v nejbližší době v platnost, summit EU vyzve členské státy, aby oficiálně oznámily jména svých kandidátů na eurokomisaře. Druhý scénář naopak počítá s pokračováním Smlouvy z Nice, která nařizuje zahájení procedury nominace Komise s menším počtem členů. 

V současné době stále není jisté, kudy se bude říjnový summit EU ubírat. Ač Irové v pátečním (2. října) referendu schválili Lisabonskou smlouvu (EurActiv 5.10.2009), čímž zvýšili počet států, které smlouvu již ratifikovaly, na 25, ratifikační proces  dosud "skřípe" ve dvou zemích střední Evropy. Zatímco polský prezident Lech Kaczyński smlouvu s největší pravděpodobností v nejbližší době podepíše, v České republice hlava státu čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.

"Ať s Lisabonem nebo s Nice, nemáme vůbec jasno," sdělil EurActivu Piotr Maciej Kaczyński z Centre for European Policy Studies (CEPS). "V případě Lisabonské smlouvy netušíme, kdy vejde v platnost. Může se tak klidně stát až v roce 2010. A v případě Smlouvy z Nice potřebujeme objasnění, kolik komisařů bude vlastně nová Komise mít." 

Smlouva z Nice totiž nařizuje, aby se počet komisařů snížil pod počet členských států. Německo již naznačilo, že pakliže Lisabonská smlouva nebude schválena, bude usilovat o snížení počtu eurokomisařů na 15 až 18.  

Členská země, která se o svého komisaře nemusí v žádném případě obávat, je Irsko. Jeho vládě to totiž zaručili lídři EU na červnovém summitu v Bruselu (EurActiv 16.6.2009) výměnou za slib uspořádaní druhého referenda. 

Červnová schůzka hlav členských států a vlád také rozhodla, že "proces nominace členů Komise může být zahájen jedině tehdy, až budou vyjasněny otázky ohledně právního základu pro nominační proceduru." Podle Guye Verhofstadta, lídra liberální frakce ALDE v europarlamentu, od tohoto rozhodnutí uplynula již "celá věčnost", a může být proto přehodnoceno. 

Další z bývalých belgických premiérů a současný europoslanec Jean-Luc Dehaene se domnívá, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso by měl již pomalu zahájit konzultace o budoucím složení "evropské exekutivy". Jak se Dehaene svěřil EurActivu, tyto konzultace by měly probíhat zatím v tichosti. 

Již zmiňovaný analytik z CEPS Kaczyński má však odlišný názor. Podle něj je v současné době pro předsedu Barrosa až nemožné, aby v takových podmínkách sestavil kvalitní tým komisařů. "Tak například musíme vědět, a to velmi konkrétně, kdo bude novým Vysokým zmocněncem pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a jestli bude předseda Komise konzultován. Podle Lisabonské smlouvy by měl být, ale podle smlouvy, která v současné době platí, konzultací není třeba," vysvětlil Kaczyński.  

"Santa Klaus"

Stanley Crossick, předseda think-tanku European Policy Centre, při objasňování problematiky použil vánoční terminologii. "Doufejme, že opravdový Santa Klaus přinese ten správný vánoční dárek," řekl. Podle něj se česká hlava státu Václav Klaus chová "ostudně", když jako prezident země představující 2% populace EU hatí vůli 26 dalších členských států Unie. 

Říjnový summit EU dále rozhodne, zda bude prodlouženo funkční období stávající Komise, které by mělo vypršet 31. října. Otazníky se však vznášejí nad délkou onoho prodloužení. "Není nijak právně podloženo, jak dlouho se to potáhne. Jedná se tedy o politické rozhodnutí – jak dlouho budou členské země ochotny čekat?," táže se Kaczyński.