Jednotnému digitálnímu trhu chybí podle odborníků důvěra

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Významnou součástí vnitřního trhu EU je jednotný digitální trh, na jehož dotvoření klade Evropská komise důraz. Přesto, nebo právě proto, že digitální prostředí není omezeno stejnými hranicemi jako „hmatatelný svět“, se však při jeho budování objevuje řada překážek nebo problémů. Jeden z největších představuje například ochrana osobních údajů.

Digitální technologie mají podle Evropské unie velký potenciál pro podporu ekonomického růstu a konkurenceschopnosti. Evropská komise proto také dlouhodobě usiluje o posílení a prohloubení jednotného digitálního trhu, který by měl mimo jiné zajišťovat pohodlné on-line nakupování a využívání služeb, včetně těch, které nabízí veřejná správa.

Podle Komise tvoří elektronické obchodování a on-line služby v posledních pěti letech v ekonomikách zemí G8 asi 21 %  růstu HDP. V souvislosti s jejich rozvojem sice dochází k rušení některých pracovních míst, za každé takové se prý ale vytvoří dvě až tři nová.

Kromě toho má online obchodování i další pozitivní přínosy. Spoří čas, přináší větší výběr zboží a služeb, vede ke snižování cen a zvyšování transparence, uvedl zástupce vedoucího oddělení on-line služeb na Generálním ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh a služby Harrie Temmink, který včera (17. října) vystoupil na konferenci věnované oslavám 20letého výročí vnitřního trhu EU.

„Pokud se vše provádí tak, jak má být, může být on-line obchodování přínosem také pro životní prostředí. Když si z internetu stáhnu e-knihu nebo hudbu, nikdo nemusí vyrábět papír nebo disk,“ připomněl. „Nic ovšem není černobílé. Například velká datová centra pro cloud computing mají naopak velkou spotřebu energie,“ dodal. Evropská unie proto v současné době podporuje výzkumný projekt, jehož cílem je výrazné snížení spotřeby elektřiny v těchto centrech (EurActiv 26.9.2012).

Sladit pravidla

Vedle těchto výhod však budování jednotného digitálního trhu přináší různé výzvy a problémy.

„I když se mnohé zlepšilo, celoevropsky stále pokulhávají předpisy pro elektronické obchodování. Jelikož digitální trh je uměle fragmentován, čeští občané na rozdíl od občanů v ostatních členských státech nemohou využít některé elektronické služby či si legálně pořídit digitální obsah,“ řekla EurActivu česká europoslankyně Zuzana Roithová (EPP).

„Každý stát by měl mít svůj akční plán nebo strategii na odstranění překážek na jednotném digitálním trhu. Samozřejmě jsou zde pak překážky, které může odstranit jednotný přístup v celé EU, ať je to například otázka autorských práv, účtování nebo elektronické fakturace,“ sdělil redakci místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Jan Husák (TOP 09).

Celkově je podle Temminka hlavním problémem digitálního trhu nedostatek důvěry. Ten prý přirozeně vychází z kulturních a jazykových bariér, ale také z rozdílů v národních regulacích. Jednou z potíží je prý například výše daně z přidané hodnoty při obchodech napříč hranicemi členských států. „Není politicky únosné, aby v této oblasti platilo pravidlo, že daň z přidané hodnoty se při nákupu určuje podle pravidel země, ve které sídlí obchodník. Proto se daň vypočítává podle pravidel, která platí v zemi spotřebitele,“ připomněl.  

Další problém spočívá v tom, že spotřebitelé musí někdy za zboží podobného charakteru platit různou DPH – například v případě klasických „papírových“ knih a e-knih. Komise se proto příští rok chystá přijít s návrhem, na jehož základě by podobné druhy zboží a služeb musely podléhat jedné DPH v rámci off-line i on-line nakupování.

Aby se celková situace na jednotném digitálním trhu změnila, bude podle Komise potřeba přinést změny ve všech fázích elektronického obchodování. Začít je prý potřeba od samotného budování infrastruktury, která zajistí spolehlivé připojení (EurActiv 2.10.2012), přes právní předpisy pro ochranu spotřebitelů nebo autorských práv až k podmínkám pro on-line platby a přepravě zboží. Až 10 % evropských zákazníků prý totiž nenakupuje on-line proto, že mají negativní zkušenosti s poštovními dodávkami.

V lednu letošního roku Komise představila Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb, který by měl pomoci odstranit překážky, jež stojí v cestě prohloubení jednotného digitálního trhu. Exekutiva také usiluje o vytvoření evropského občanského práva, díky kterému by došlo k harmonizaci občanských zákoníků jednotlivých evropských zemí, aby se mimo jiné zamezilo problémům při přeshraničním obchodování.

Jak chránit osobní data

Samostatnou otázkou je na jednotném digitálním trhu ochrana osobních dat. Podle údajů Evropské komise se 72 % internetových uživatelů v Evropě obává, že jejich osobní údaje mohou být zneužity.

„Posílení důvěry občanů v to, že je jejich soukromí a osobní údaje skutečně chráněny, je zásadní výzvou,“ uvedla tisková mluvčí českého Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.

V současné době platí v jednotlivých členských zemích pro ochranu dat různá pravidla, která jsou podle Temminka ve velké míře zastaralá, protože nereagují na rychlý vývoj internetu. Komise usiluje o jejich harmonizaci a také zjednodušení, které by však nemělo vést ke snížení bezpečnosti. V lednu letošního roku proto představila návrh nového právního rámce pro ochranu dat.

Podle Štěpánkové návrh dobře reflektuje rychlou proměnu, kterou rozvoj informačních technologií přináší.

„Za důležité považuji posílení práv subjektu údajů na přístup k jeho osobním údajům i posílení transparentnosti zpracování osobních údajů,“ řekl EurActivu Jan Vobořil, právní expert z nevládní neziskové organizace Iuridicum Remedium. Za vhodné řešení prý považuje i skutečnost, že do budoucna by měl být registrační princip, který je často považován za byrokraticky zatěžující, nahrazen povinností hlásit úniky osobních údajů, povinností větších podniků mít inspektora ochrany osobních údajů nebo povinností vyhodnocovat dopad na ochranu osobních údajů ještě před začátkem zpracování.

Česká republika návrh nové legislativy v zásadě vítá, má k němu ale řadu kritických připomínek. Podle vedoucího oddělení politik EU na ministerstvu vnitra Ondřeje Koutka se Česko obává například velkého nárůstu administrativní zátěže. „Návrh je velmi ambiciózní, přitom však mnohdy nenabízí adekvátní nástroje k dosažení stanovených cílů. ČR se nyní na projednávání tohoto návrhu na evropské úrovni aktivně účastní a snaží se zde své návrhy a připomínky uplatňovat,“ sdělil EurActivu.

Jak také upozornily organizace sdružující firmy z oblasti mobilních a ICT technologií, návrh nového nařízení není zcela v souladu se směrnicí o e-Privacy z roku 2002, což by mohlo vyvolat rozpory v oblasti spotřebitelských práv.

Kritika z některých stran zaznívá také vůči existujícím předpisům o ochraně osobních dat. „Evropská unie vyprodukovala i předpisy, které jdou proti smyslu ochrany osobních údajů a informačního sebeurčení občanů. Příkladem takového předpisu je směrnice o data retention (skladování dat – pozn. red.), která nařizuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronických komunikacích pro potřeby policie a dalších státních orgánů,“ uvedl Vobořil.

Výsledky tohoto „plošného masivního zásahu do soukromí občanů“ podle něj zatím neukazují napříč Evropou žádné statisticky podchytitelné změny v míře kriminality nebo její objasněnosti.

„V ochraně osobních dat je třeba vždy najít rozumný kompromis mezi pohodlím a bezpečností, protože tyto věci jdou do určité míry proti sobě. Stoprocentní pohodlí je strašidelně nebezpečné, zatímco stoprocentní bezpečnost je velmi nepohodlná,“ řekl na včerejší konferenci digitální šampion České republiky Ondřej Felix, který znovu připomněl, že ochrana údajů se někdy řídí pravidly, jež neodpovídají současnému vývoji (tzv. digitální šampion působí na ministerstvu vnitra a jeho úkolem je propagovat využívání informačních a komunikačních technologií mezi širokou veřejností – pozn. red.).

Stanoviska:

„Je podstatné, že se o digitálním vnitřním trhu začíná mluvit i v České republice. I když se jedná o iniciativu Evropské komise, přístup jednotlivých států ovlivňuje úspěšnost tohoto projektu, který se dotýká každého podnikatele a každého jednotlivce. Již jsme si zvykli kupovat online hudbu, online knihy, oblečení, a přestáváme řešit, odkud obchodník, který nám zboží prodává, je. Nicméně EU stále zůstává na půl cesty, vidím zde překážky na straně infrastruktury, nabídky služeb a zvyšování digitální gramotnosti,“ řekl EurActivu místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Jan Husák (TOP09).

„Co se týče infrastruktury, měl by zde existovat stimul pro vybudování kvalitní infrastruktury. Dále vhodné podmínky pro šíření audiovizuálního obsahu, bez omezování podle lokality příjemce – proč některé služby mají být omezeny pouze na území několika států? A samozřejmě zde musí existovat dostatečná poptávka. Je cílem členských států dostatečně vysvětlovat a učit své občany využívat moderní technologie a vysvětlit přínosy digitálního vnitřního trhu, ale i varovat je před potenciálním zneužitím, například krádežemi e-identit,“ dodal.

„Ochrana osobních údajů je určitě jedním ze zásadních problémů digitálního trhu. Nedůvěra v dostatečnou ochranu soukromí na internetu je do jisté míry limitujícím faktorem jeho rozvoje. Zásadním problémem hledaných řešení je nutnost vyvážení efektivní ochrany osobních údajů či práv duševního vlastnictví na straně jedné a zachování svobody a neutrality internetu na straně druhé. Efektivnímu řešení této výzvy pak stojí v cestě globální charakter internetu a praktická nemožnost dosažení efektivních mezinárodních dohod,“ uvedl pro redakci Jan Vobořil, právní expert z nevládní neziskové organizace Iuridicum Remedium.

„Pokud jde o situaci v ČR z hlediska pravidel na ochranu osobních údajů, dlužno připomenout, že ČR používá velmi širokou aplikaci evropské směrnice pro civilní sektor, což rozhodně nečiní všechny evropské státy. ČR také využila při implementaci směrnice možnost dát Úřadu na ochranu osobních údajů všechny důležité pravomoci při uplatňování dohledu a ukládání sankcí, takže z hlediska pravomocí se ÚOOÚ řadí jasně mezi silné dozorové orgány EU,“ řekl Ondřej Koutek, vedoucí oddělení politik EU na ministerstvu vnitra.