Jak přiblížit Evropskou unii občanům? Ukázat konkrétní a uchopitelná témata, zní od primátorů

© Unsplash

Do centra pozornosti rozhodování o budoucnosti Evropské unie se mají se startem Konference o budoucnosti Evropy dostat samotní občané. Těm je ale Evropská unie často vzdálená. Nejblíže je jim úroveň lokální. Jak mohou města EU občanům přiblížit? 

Evropská unie má před sebou v rámci Konference o budoucnosti Evropy velkou výzvu – přiblížit se občanům natolik, aby se jich do diskusí o následujícím směřování sedmadvacetičlenného bloku zapojilo co nejvíce. I těch skeptických, mezi které se řadí také nezanedbatelná část Čechů.

Podle průzkumu Eurobarometr by „bylo ochotno“ se do Konference zapojit 59 procent Čechů. Se skeptickým náhledem na EU už to není v tuzemsku tak horké. Z posledního průzkumu Eurobarometr vyplývá, že pozitivní vnímání EU v očích Čechů roste (49 procent), ještě loni to bylo ale pouze 31 procent, tedy nejméně ze všech zkoumaných zemí. Avšak jak vyplývá z loňského Eurobarometru, polovina Čechů nerozumí tomu, jak Unie vlastně funguje. Evropská unie a její politiky jsou tak běžným občanům mnohdy příliš vzdálené.

Podcast: Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Středoškoláci si to mohou zkusit na vlastní kůži

Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Zvyšovat povědomí o unijních procesech pomáhá projekt pro středoškoláky Rozhoduj o Evropě. Jak mladí lidé vnímají EU? A proč by se měli zajímat o veřejné dění?

Zatímco nadnárodní Brusel je občanům daleko, nejblíže je jim lokální úroveň – primátoři, starostové a správa měst. Právě ty bude žádoucí spolu s širší regionální úrovní do Konference zapojit, myslí si primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

„Musí to být o tom, že se zapojí i regiony (…) Zapojit je, je nezbytné, protože starostové, primátoři i hejtmani by tu myšlenku podpořili a právě oni jsou blíže občanům, neustále se s nimi baví,“ uvedl na nedávné debatě serveru EURACTIV.cz.

Z abstraktního uchopitelné

Přiblížit EU a evropská témata občanům však mnohdy není jednoduché. Podle pražského primátora je to často tím, že jsou příliš abstraktní. Současná unijní prioritní témata, jako je například ozeleňování a digitalizace si vzala za své i Praha a přibližovat je občanům se údajně daří.

„Abstraktní agendy je nutné vysvětlovat na konkrétních příkladech. A to my děláme třeba i tím, že zelenou agendu konkretizujeme ve formě kampaně jednoho milionu stromů pro město v osmi letech. To je něco, co se dá uchopit i fyzicky. Člověk se může účastnit sázecích akcí a sáhnout si na to vyloženě sám. To je asi ta cesta, jakým způsobem to lidem přiblížit,“ vysvětlil.

S tím souhlasí i olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO). Úspěšnými aktivitami Olomouce  jsou například besedy ve školách, Den Evropy či Den mobility. Důležité je také podle Žbánka vyvracení mýtů o EU, o což se Olomouc pokusila loni v rámci výstavy „EU a mýty“. Podle olomouckého primátora přispěla k odstranění záporných emocí ve vnímání Evropské unie občany.

Podcast: Konference o budoucnosti Evropy odstartovala. Co se chystá v Česku?

Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Jak zahájení probíhalo? A jak se budou moci zapojit Češi? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.

„Je potřeba přinášet pozitivní obraz toho, proč jsme v EU. Ale ne pouze pasivně přijímat a říkat ‚Evropská komise řekni nám, co pro nás teď uděláš a my to občanům vyřídíme‘. Neměli bychom být pouze pošťáky, kteří z Bruselu přenášejí zprávy do území,“ dodal olomoucký primátor.

Debata by se podle něj tedy neměla vést o složitých institucionálních otázkách, ale o konkrétních tématech a politikách. „Jinak to běžným občanům unaveným domácí politikou utíká. Pakliže se dostaneme na věcné téma, co si představujeme pod pojmem zelená Evropa nebo digitální správa věcí veřejných, tak to je přesně cíl Konference. My jsme v Olomouci připraveni podpořit tuto myšlenku a nezabředávat do debaty o institucionálním uspořádání evropských struktur,“ uvedl.

Institucionálním otázkám se ale podle bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly minimálně do budoucna nebude možné zcela vyhnout. „Jakmile se přiblížíte k politické operacionalizaci, tak se musíte nutně dotknout i evropských institucí,“ uvedl na debatě serveru EURACTIV.cz.

I některá zdánlivě vzdálená témata však podle Špidly umí překvapit a zaujmout. „Když se debatuje o Evropě abstraktně, tak je to těžké. Když pak začnete debatovat třeba i o takové věci, která je vzdálená a také trochu abstraktní, jakou je společná evropská armáda, tak najednou zjistíte, že to lidi zajímá a že taková ta předběžná odtažitost úplně zmizí,“ řekl na debatě serveru EURACTIV.cz.

Jakou budoucnost chtějí pro EU občané? Navrhují společnou armádu i přísnou migrační politiku

Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.

Češi a budoucnost EU

Do Konference o budoucnosti Evropy se mohou Češi zapojit online na speciální webové stránce. Těšit se také mohou na zahajovací diskusi v Česku a pak i na debaty v českých krajích, které Úřad vlády plánuje. Zapojit se však mohou tzv. zespoda i jiné subjekty, které mohou v rámci Konference organizovat své vlastní iniciativy.

Příkladem je třeba Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR (EAPN ČR), která dala za vznik několika pracovním skupinám. Ty se zabývají evropskými tématy a jejich budoucností v Unii. V plánu má síť i regionální diskuse či otevřenou diskusi v Senátu.To na zmíněné debatě přiblížil Vladimír Špidla, který je koordinátorem jedné z pracovních skupin při EAPN ČR.

„Cílem je dát dohromady občany, kteří projevili zájem se zúčastnit. Pracovní skupiny se pokoušejí sepsat základní představy (k evropským tématům – pozn. red.) a formulovat přístupy očekávané na evropské úrovni (…) Je například pracovní skupina bezpečnostní, zahraničně-politická a podobně, kde lidé spontánně vytvářejí podklady a postoje, které chtějí posílat do debaty evropské konference,“ uvedl Špidla.

Stane se Konference o budoucnosti Evropy novým impulsem pro klimatickou politiku?

Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí přinést nový impuls stagnujícím evropským politikám, píší v komentáři expertky na evropskou politiku.