Jak nový prezident ovlivní hospodářskou politiku ČR?

Miloš Zeman; zdroj: Wikimedia.org; autor: Draceane

V první přímé volbě byl prezidentem ČR zvolen Miloš Zeman. Již v předchozích prohlášeních se nechal slyšet, že je eurofederalistou, v různých konkrétních otázkách se ale s iniciativou EU neztotožňuje. Jaký tedy bude jeho postoj k možnému přijetí jednotné evropské měny a jaký tlak může v tomto ohledu jako prezident vyvinout? Ekonomičtí analytici se v tom úplně neshodují.

Miloš Zeman porazil svého protikandidáta Karla Schwarzenberga o necelých 10 % hlasů a na počátku března se stane prezidentem České republiky. Brzy se tedy ukáže, zda budou naplněna očekávání, která byla prezidentské volbě přisuzována například ohledně vztahu České republiky k EU (EurActiv 14.1.2013). Je také otázkou, jak nový český prezident ovlivní hospodářské směřování země.

Ústavní pravomoci prezidenta České republiky v hospodářské politice jsou poměrně omezené. Například analytik ČSOB Jan Čermák se ale přesto domnívá, že prezident může i během jednoho funkčního období zanechat v ekonomice viditelnou stopu.

Asi největší prostor k tomu Miloši Zemanovi poskytuje pravomoc jmenovat členy nové bankovní rady České národní banky. První příležitost k tomu bude mít v březnu 2014.

Jak připomněl Čermák, prezident Zeman bude mít možnost během následujících pěti let vyměnit pět ze sedmi členů bankovní rady ČNB, a to včetně guvernéra. „Miloš Zeman se nechal slyšet, že bankovní radu by rád viděl více vybalancovanou. Dá se tedy očekávat, že již na počátku příštího roku se bude z rady poroučet první z centrálních bankéřů jmenovaných Václavem Klausem,“ uvedl Čermák.

Složení bankovní rady ČNB přitom podle některých názorů může mít vliv i na možný vstup České republiky do eurozóny. EurActivu to již dříve vysvětlil analytik Jan Bureš. „Časem může být důležitá role prezidenta v tom, že bude jmenovat nové členy bankovní rady, kteří mohou být méně euroskeptičtí než současná bankovní rada.“

Podle Milana Vaníčka z J&T Banky však tato pravomoc příliš velký vliv na možnost přijetí jednotné měny nemá. „Bankovní radu netvoří exekutivci, nerozhoduje o postoji státu jako takovém,“ řekl EurActivu.

Miloš Zeman v předvolebních debatách již naznačil, koho by mohl do bankovní rady jmenovat. Jedná se například o bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka či ekonoma Jana Švejnara.

Sám Zeman se pak k jednotné měně staví v zásadě pozitivně. V předvánočním rozhovoru pro EurActiv (EurActiv 10.12.2012) uvedl, že je zastáncem eura, ovšem z trochu jiných důvodů než ti, kteří argumentují zrušením transakčních nákladů. Pro nového prezidenta je totiž důležité, že je euro schopné odolávat náporu spekulantů. „Díky devizovým rezervám je tato měna odolná vůči jakýmkoliv spekulačním tlakům,“ řekl.

Zeman však dodal, že v současné době nemůžeme do eurozóny vstoupit, i kdybychom chtěli, protože nesplňujeme příslušná kritéria. Odhaduje proto, že euro přijmeme nejdříve v roce 2017.

Co se týče možného referenda, které ke vstupu do měnové unie prosazuje současná vláda, Zeman by ho, jako dlouhodobý zastánce lidového hlasování, uvítal i v této otázce. 

Jak ale tyto své postoje bude moct Zeman prosazovat, není jednoznačné. Martin Lobotka z České spořitelny zdůrazňuje právě malé pravomoci českého prezidenta. Miloš Zeman je podle něj nicméně mnohem menším euroskeptikem než Václav Klaus. Podle Lobotky bude proto konstruktivnější k měnové unii jako k projektu. „On sám je ale jenom jeden z mnoha, nemůže situaci urychlit.“

Milan Vaníček se k tomu připojuje. Miloš Zeman podle něj může vyjadřovat vlastní názory, apely či doporučení, k jejich reálnému dopadu je ale spíše skeptický. Podle Vaníčka bude nový prezident moct ovlivňovat třeba konkrétní politické strany, které by pak v parlamentu měly možnost zasáhnout do rozhodnutí o případném vstupu do eurozóny, nakonec se ale každá strana rozhoduje sama. Vaníček však také souhlasí s tím, že Zeman bude oproti dosavadnímu prezidentovi větším eurooptimistou.