Istanbulská úmluva vzbudila rozruch. Co vlastně obsahuje a co se o ní říká?

© Shutterstock

Istanbulská úmluva má podle kritiků „uzákonit nesvobodu pod nátlakem mocné skupiny genderistů a homosexualistů.“ Právě tento výrok se stal rozbuškou debaty o tom, zda by měla ČR Úmluvu o boji proti násilní na ženách a domácímu násilí ratifikovat, či nikoli.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí vůči ženám a domácímu násilí (též známá jako Istanbulská úmluva) je nejobsáhlejší mezinárodní dohodou, která se zabývá tímto druhem porušování lidských práv.

Tato smlouva Rady Evropy, organizace nezávislé na Evropské unii, posuzuje všechny druhy násilí vůči ženám jako formu historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Právě tato formulace – snaha vymýtit stereotypní, společensky vykonstruované vnímání postavení žen a mužů ve společnosti na základě předsudků, zvyků a tradic – se stala kamenem úrazu v mnoha členských zemích EU včetně České republiky.

O zprofanování smlouvy v Čechách se postaral monsignor Petra Piťha během svého kázání na svátek sv. Václava ve svatovítské katedrále. Cílem dokumentu je podle něj „uzákonit nesvobodu pod nátlakem mocné skupiny genderistů a homosexualistů“. Úmluva dle jeho slov také ohrožuje křesťanské pojetí klasické rodiny a vytváří bezpohlavní jedince ve společnosti.

I přes kritiku ze strany medií se za monsignora Piťhu postavil kardinál Dominik Duka, což vyvolalo další vlnu nevole, tentokrát i mezi samotnými křesťany.

Co úmluva obsahuje?

Úmluva byla dokončena na konci roku 2010. Od května 2011, kdy byla smlouva otevřena k podpisům, ji ratifikovalo 33 států, včetně ryze katolických zemí jako Polsko, Itálie či Španělsko.

Úmluva staví násilí vůči ženám na stejnou úroveň jako porušování lidských práv. Je to také první mezinárodní smlouva na světě, která obsahuje definici pohlaví nejen dle biologického rozlišení, ale také na základě společenského konstruktu.

Nové rozlišení je založeno na studiích, které prokázaly, že rozdílné společenské role často vedou k násilí vůči ženám. Rada Evropy se tedy obrací na všechny členy společnosti, zvláště pak muže a chlapce s výzvou, aby změnili své postoje vůči ženám. Úmluvu takto popsala právnička Veronika Ježková ve svém komentáři na Radiu Proglas.

Násilí je v úmluvě definováno konkrétními trestními činy (např. veškeré typy domácího násilí, vynucený sňatek, vynucený potrat, vynucená sterilizace, stalking, mrzačení ženského genitálu), přičemž signatáři budou muset zakomponovat tyto trestné činy do svých právních systémů a budou se muset zodpovídat, pokud nebudou adekvátně reagovat. Úmluva také vybízí ke spolupráci mezi státními orgány a nevládními organizacemi, aby mohly koordinovaně nabídnout tu nejlepší péči postiženým ženám.

Úmluva především vyžaduje od států prevenci násilí vůči ženám. Žádá, aby státy proškolily své odborníky jednající s obětmi. Dále chce změnit postoje, tradiční role pohlaví a stereotypy, díky kterým je násilí společensky akceptovatelné. Tohoto chce dosáhnout zvyšováním povědomí skrze spolupráci s neziskovými organizacemi, médii, soukromým sektorem, ale i zahrnutím problematiky do učebních osnov na všech stupních vzdělávání.

Státy se dále mají zaměřit na následnou pomoc obětem. Právě tato pomoc by měla společně s prevencí pozitivně ovlivnit nedostatečný systém České republiky, uvedl pro Rozhlas advokát Aleš Nytra.

Na základě úmluvy by také měly vzniknout nepřetržité bezplatné linky důvěry a specializované podpůrné služby, jež budou poskytovat obětem lékařskou pomoc a psychologické či právní poradenství bez prodlení.

Ačkoliv je úmluva mířena pouze na ženy a dívky (bez ohledu na jejich věk, společenský status, rasu, náboženství či sexuální orientaci), Rada Evropy apeluje na státy, aby stejná opatření zavedla i pro skupiny společnosti, jako jsou muži, děti a senioři.

Postoj České biskupské konference

Česká biskupská konference vyjádřila nesouhlas se schválením Istanbulské úmluvy již v červnu tohoto roku a je pravděpodobně nejhlasitějším odpůrcem této smlouvy. „Úmluva není pro členy Evropské unie potřebná, ani přínosná, neboť všechny státy EU již nyní považují v ní zdůrazněné dodržování lidských práv a svobod za základní charakteristiku svého státu,“ uvedla konference.

Představitelé církví fungujících na území České republiky vyzývají komory Parlamentu ČR, aby neratifikovaly dokument, pokud jeho součástí zůstanou tři body.

Tím prvním je bod o „degradování vztahu mezi mužem a ženou na antagonistické měření sil“, který vytváří představu, že muži si ženy násilně podřídili. Takové zjednodušení přirovnává biskupská konference ke znakům začínajících nebezpečných ideologií.

Druhý bod pojednává o „třídění společnosti sobě rovných lidských bytostí na umělé kategorie“, tedy o novém rozdělení na základě genderu, ne pouze pohlaví, o kterém hovoří Evropská úmluva o ochraně lidských práv.

Posledním problematickým místem úmluvy je údajná relativizace sdílených hodnot evropské kultury.

Postoj EU

Evropská komise podpořila úmluvu již v roce 2017, kdy eurokomisařka Věra Jourová podepsala úmluvu za EU. Ačkoliv tento krok prokázal zájem Unie o problematiku, reálný vliv na členské státy má spíše minimální.

Evropský parlament vyzval v březnu tohoto roku 11 členských států včetně ČR, které úmluvu zatím neratifikovaly, k nápravě. Dle Parlamentu je tento dokument tím nejlepším nástrojem k boji proti násilí vůči ženám. Zároveň však někteří poslanci nesouhlasili s definicí genderu jako společenského konstruktu.

Česko stále neratifikovalo úmluvu proti násilí na ženách. Europarlament vyzývá ke změně

Jedenáct členských zemí EU včetně Česka stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu, podle které mají definovat trestné činy jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, vynucené sňatky, potrat, sterilizace či stalking.