Investice do energetiky brzdí legislativní nejistota

Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Glen Dillon.

Zástupci českých energetických společností si stěžují na rychlé změny v domácím a evropském právním prostředí a volají po větší jistotě. Za významnou překážku, která brání investicím do rozvoje energetického sektoru, označili energetici také zdlouhavé schvalovací procesy doprovázející výstavbu nových zdrojů a propojení.

Českým energetickým společnostem ochota investovat do rozvoje nových zdrojů a propojení nechybí. Chtějí mít ale jistotu, jak bude vypadat energetická politika státu (a EU), která jejich investiční prostředí ovlivňuje. Vyplynulo to ze slov účastníků páteční konference organizované deníkem E15.

Evropská energetická legislativa se podle šéfa České plynárenské unie Oldřicha Petržilky rychle mění. "Za rok máme dvě nové legislativní úpravy," uvedl a dodal, že EU navíc přikročila k tvrdším regulačním opatřením – od směrnic, které státy mohou implementovat do své legislativy na základě svých zvyklostí, se EU posunula k nařízením a rozhodnutím, která jsou platná okamžitě.

„Investor půjde tam, kde je dobré prostředí pro investice,“ zdůraznil Jan Kanta, ředitel útvaru Legislativy a trh společnosti ČEZ. Energetické společnosti podle něj potřebují „rozumnou legislativu“, která pomůže vytvořit prostředí, v němž se investice vyplatí. Zástupce ČEZ si v této souvislosti postěžoval na zdlouhavá povolovací řízení, která realizaci nových projektů provázejí.

Stesky na legislativní a administrativní komplikace, které zpožďují (a mění) plány investorů do výstavby infrastruktury nejsou ničím novým. Změnu povolovacích mechanismů prosazuje dlouhodobě také vlastník přenosové soustavy, společnost ČEPS, a ve stejném duchu se vyjadřují i zástupci plynárenského byznysu.

Martin Chalupský, ředitel komunikace ve společnosti RWE Transgas, uvedl, že v době, kdy v Evropě vznikají nové plány, jakými je například rozšiřování plynových zásobníků, výstavba plynovodu Gazela nebo tzv. severojižního propojení, neexistuje pro ně ze strany českého státu „elementární podpora“. Chalupský zároveň odmítl názor, že by investoři měli s „politickým rizikem“ automaticky počítat.

Jedním z faktorů, který realizaci investic do energetické infrastruktury komplikuje, je podle energetických firem také vztah s obcemi, na jejichž území se má daná stavba nacházet, nebo jejímž územím má procházet. Stavba plynového zásobníku na okraji obce může například vést k poklesu cen nemovitostí v okolí a obecně k nižší atraktivitě dané lokality.

Podle kladenského primátora a místopředsedy Svazu měst a obcí Dana Jiránka by bylo třeba legislativu upravit tak, aby umístění konkrétního projektu na území města či obce neznamenalo pro toto místo jen náklady, ale také přínosy. Jinými slovy, energetické společnosti by obcím kompenzovaly náklady, které jim z realizace projektu na jejich území vznikají.

S takovým řešením souhlasí i Oldřich Petržilka. Stát by podle něj mohl například zajistit část odvodu daní ve prospěch municipalit, jimiž energetické stavby procházejí.