Informace o EU lidé hledají na síti, tištěná média zaostávají

Internet

Pokud se lidé něco chtějí dozvědět o Evropské unii, sahají dnes stále častěji po internetu. Zatímco televize si stále ještě drží primát, tištěná média ztrácejí. Roste také vliv sociálních sítí jako jsou Facebook nebo Twitter. Vyplývá to z průzkumu, který se uskutečnil na celém území EU.

Zhruba třetina Evropanů (30 %) uvádí, že chtějí-li získat informace o Evropské unii, politikách EU a evropských institucích, podívají se na internet. Vyplývá to z nejnovějšího vydání Eurobarometru, který Komise zveřejnila koncem února. Internet využije dnes o dva procentní body více lidí, než tomu bylo při posledním podobném průzkumu v roce 2007.

Na ústupu jsou naopak tradiční tištěná média. K získání informací o EU je dnes využívá pouze 32 % dotázaných, zatímco v roce 2007 to bylo ještě 41 %. Pokud tento trend bude pokračovat, internet brzy tištěná média strčí do kapsy. Podíváme-li se na čísla Eurobarometru podrobněji, zjistíme, že u mladých lidí a teenagerů se tak možná už děje.

Internet byl v roce 2010 hlavním zdrojem informací o Evropě pro 48 % dotázaných ve věku 15-24 let. Na televizi se za stejným účelem podívalo 47 % dospívajících a do tištěných médií 22 %.

U lidí ve věku od 25 do 39 let televize stále převládá (50 %), ale internet je druhým nejsilnějším zdrojem. Také u této věkové skupiny tisk zaostává – po novinách a časopisech sáhne 28 % respondentů. Průzkum také potvrdil, že s rostoucím věkem míra využívání online médií klesá.

Ve většině členských zemí EU internet válcuje tradiční tištěná média a ve státech, které mají vysoký podíl uživatelů internetu, lidé dávají informacím online přednost dokonce i před televizí. Příkladem je Švédsko, kde informace o EU hledají lidé na síti v 52 % případů, zatímco televizi si zapne pouze 45 %. Podobná situace je i ve Finsku, Estonsku a Nizozemsku.

Až na těchto pár výjimek ale televizní vysílání zůstává ve většině zemí primárním zdrojem informací o Evropě, byť svou pozici zjevně ztrácí. Zatímco v roce 2007 si přehled o evropském dění udržovalo prostřednictvím televize 63 % respondentů, koncem roku 2010 jejich podíl klesl na 56 %.

Dotazovaní měli u řady dotazů možnost odpovědět více způsoby, což vysvětluje, proč procentuální podíly jednotlivých typů médií po sečtení dávají dohromady více než 100 %.

Role sociálních sítí

S tím, jak roste počet těch, kteří hledají informace o EU na síti, roste i počet těch, kteří za tímto účelem využívají sociální sítě, jako je například Facebook nebo Twitter.

Z průzkumu vyplynulo, že 42 % lidí pokládá sociální sítě za „moderní způsob, jak si udržet přehled o politickém dění“. S tímto názorem nesouhlasilo pouze 24 % dotázaných. Respondenti navíc sociální sítě nepovažují jen za zdroj informací o politickém dění, ale i jako nástroj, který umožňuje na politickém dění aktivně participovat. Sílu sociálních sítí dokazují i události v severní Africe a dalších arabských zemích. I Češi si jí již při několika příležitostech vyzkoušeli – nejsilněji zřejmě během posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

Podle 41 % respondentů představují sociální sítě dobrý způsob, „jak se vyjadřovat k politickému dění“ (23 % s tímto tvrzením nesouhlasí). Dalších 41 % považuje sociální sítě za nástroj, který zvyšuje zájem lidí o politiku. Opačného názoru bylo 24 % dotázaných.

Z uvedených čísel vyplývá, proč se v poslední době evropské instituce, úředníci a europoslanci snaží být na sociálních sítích tak aktivní. Své profily si na Facebooku či Twitteru otevřela řada eurokomisařů a jejich asistentů. Uveďme například komisařky Vivianne Reding, Neelie Kroes nebo mluvčí komisaře Piebalgse. Svým Twitter účtem se mezi novináři proslavil i stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Z českých uživatelů jmenujme např. europoslance Jana Zahradila (ODS) nebo Pavla Poce (ČSSD).